Se správnými základy, včetně vizionářského vedení, velkých kapitálových zdrojů, kvalitního lidského potenciálu a disciplinované pracovní síly, »je Čína na dobré cestě k dosažení svých střednědobých a dlouhodobých cílů«, uvedl americký vědec.
Khairy Tourk, profesor ekonomie na Stuartově obchodní škole Illinoiského technologického institutu v Chicagu, sice konstatoval, že »čínská ekonomika čelí nepříznivým podmínkám«, ale zároveň odlišil cyklické a strukturální problémy.
Problémy související s trhem nemovitostí, čipy a narušením spotřebitelského a investičního trhu způsobené covid-19 jsou cyklické problémy a »lze se o ně (relativně snadno) postarat«, řekl Tourk v nedávno poskytnutém rozhovoru pro agenturu Xinhua. »Čínská vláda podnikla pozitivní kroky k nalezení řešení těchto cyklických problémů.«
»Bude chvíli trvat, než se adaptují, ale již nyní vidíme pozitivní signály,« uvedl Tourk s odkazem na 5,2% hospodářský růst Číny a 9% růst spotřeby v roce 2023.
»To je velmi zdravý růst. Vidíme také rekordní cestovní ruch o prázdninách. Vidíme více lidí, kteří chodí do kina. To vše jsou povzbudivé signály,« dodal.
Strukturálně se čínská ekonomika posouvá od vysoce kvantitativního růstu k růstu vysoké kvality, přičemž nové hnací síly růstu se objevují v oblastech, jako jsou zelené technologie, solární panely a elektromobily za účelem dosažení uhlíkové neutrality, uvedl.
Tourk rozdělil zahraniční investice v Číně do dvou kategorií: dlouhodobé zahraniční investice a krátkodobé neboli portfoliové zahraniční investice motivované krátkodobými hledisky.
Vzhledem k tomu, že úroková míra ve Spojených státech je vyšší než v Číně, je pro tyto portfoliové investory přirozené, že přicházejí investovat do Spojených států. Tourk se domnívá, že většina zahraničních společností v Číně, včetně amerických, je optimistická ohledně čínské ekonomiky a přemýšlí o tom, jak expandovat na velkém čínském trhu.
Odbourávání rizika je termín, který má více geopolitických než ekonomických prvků a vychází z chybných předpokladů, uvedl Tourk.
Odtržení od Číny by bylo pro světovou ekonomiku velmi rušivé, řekl Tourk. Mělo by za následek výrobu zboží za velmi vysoké náklady, což by vyvolalo globální inflaci. Zaseje také nesoulad v globálním uspořádání a vytvoří zbytečné napětí mezi státy.
»Žádná země se nemůže Číně vyrovnat, pokud jde o efektivitu a nízkonákladovou výrobu,« řekl. »Žádná společnost nebude schopna přežít, pokud nebude prodávat v Číně.«
Tourk se pochvalně vyjadřuje o Globální rozvojové iniciativě, Iniciativě pásma a stezky (BRI) a Regionálním komplexním hospodářském partnerství, které se v posledních letech formovaly.
O iniciativě BRI se Tourk vyjádřil pochvalně jako o rozvojovém projektu 21. století, který bude mít největší transformační dopady na světě a uvedl, že může změnit současné globální politické a ekonomické vzorce.
Současný globální řád ignoruje přání rozvojových zemí, a proto selhává, řekl a poznamenal, že BRI vytváří paralelní systém, který »pomáhá většině lidstva podílet se na novém globálním řádu jako rovnocenní partneři«.
Jakmile se do nových dodavatelských řetězců zapojí více národů, dojde k větší spolupráci, vzájemné interakci a mezilidským výměnám, řekl a vyjádřil naději, že s rozvojem BRI »bude všude více prostoru pro mír a prosperitu«.
(Xinhua)