Význam biologické rozmanitosti pro rozvoj lidstva lze posoudit podle toho, že více než polovina světového HDP pochází z přírodních zdrojů a živobytí více než tří miliard lidí závisí na mořské a pobřežní biologické rozmanitosti. Ekosystém Země je však ohrožen, neboť podle statistik OSN je 97 % ekosystému degradováno.
Čínský prezident Si Ťin-pching vyzval mezinárodní společenství, aby společně reagovalo na změnu klimatu a úbytek biologické rozmanitosti, když prostřednictvím videopřenosu přednesl projev na zahajovacím ceremoniálu segmentu na vysoké úrovni druhé části 15. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti neboli COP15.
»Musíme společně pracovat na uzavření globálního rámce pro biologickou rozmanitost po roce 2020 a určit cíle a cesty pro globální ochranu biologické rozmanitosti,« uvedl Si s tím, že Čína udělá vše pro to, aby prostřednictvím Mezinárodní koalice pro zelený rozvoj v rámci iniciativy Pásmo a stezka (BRIGC) podpořila a pomohla ostatním rozvojovým zemím pozvednout globální správu biologické rozmanitosti na novou úroveň.
Během svého projevu se rovněž zmínil o Kunmingském fondu pro biodiverzitu, aby ukázal, že Čína udělá vše pro to, aby rozvojovým zemím pomohla s ochranou biodiverzity.
Na summitu vedoucích představitelů COP15 v Kunmingu v jihozápadočínské provincii Jün-nan v říjnu loňského roku Si oznámil iniciativu Číny založit Kunmingský fond biodiverzity a převzetí iniciativy investováním 1,5 miliardy jüanů (přibližně 215 milionů USD) na podporu ochrany biologické rozmanitosti v rozvojových zemích.
V průběhu let Čína podporovala mezinárodní úsilí o ochranu biologické rozmanitosti. Jako jedna z prvních podepsala a ratifikovala Úmluvu o biologické rozmanitosti (CBD) a od roku 2019 se stala největším přispěvatelem do základního rozpočtu CBD a jejích protokolů. Podle čínské bílé knihy o ochraně biologické rozmanitosti podpořila země v rámci spolupráce Jih-Jih více než 80 rozvojových zemí v oblasti ochrany biologické rozmanitosti.
Na domácí úrovni Čína v posledních letech zintenzivnila rozvoj systému národních přírodních rezervací na bázi parků, vypracovala celostátní červené linie ekologické ochrany a prosazovala integrovanou ochranu a systematickou obnovu hor, řek, lesů, zemědělských oblastí, jezer, pastvin a pouští.
První skupina národních parků, včetně Národního parku tropických deštných pralesů Hainan a Národního parku pandy velké, byla založena v loňském roce a další se připravují. Mezinárodní společenství rovněž ocenilo ekologické ochranné červené linie jako inovativní model ochrany přírody. Tyto linie pokrývají zóny kritické pro funkci životního prostředí nebo ekologicky citlivé, aby chránily naprostou většinu vzácných a ohrožených druhů a jejich stanovišť.
V důsledku toho se v Číně rozšiřují biotopy volně žijících živočichů a jejich populace rostou, uvádí se v bílé knize s názvem »Ochrana biologické rozmanitosti v Číně«, kterou v roce 2021 zveřejnila informační kancelář Státní rady.
Například populace pand velkých ve volné přírodě se za posledních 40 let zvýšila z 1114 na 1864 kusů. Mezitím se počet ibisů chocholatých zvýšil z pouhých sedmi na více než 5000 a počet gibonů hainanských, nejvzácnějších primátů na světě a nejohroženějších ze všech druhů gibonů na světě, se zvýšil z méně než 10 v 80. letech 20. století na nejméně 36 v současnosti.
V bílé knize se uvádí, že Čína zřídila téměř 10 000 přírodních rezervací, což představuje asi 18 % celkové rozlohy země. V budoucnu bude Čína nadále zvyšovat rozmanitost a udržitelnost svých ekosystémů.
(pr)