Čína a Brazílie – přátelství přes oceány

»Sehnala jsem si práci, za vydělané peníze jsem si koupila pohovku a ledničku, omítla jsem vnější fasádu svého domu cementem, mám doma přístup k internetu a naučila jsem se navazovat obchodní kontakty, nakupovat a prodávat online. Všechny mé sny se staly skutečností,« řekla Marlene Araujo Diasová agentuře Xinhua.

Araujo Diasová žije v pralesní vesnici Malhadinha na severu brazilského státu Tocantins a je jednou z mnoha místních obyvatel, kteří mají pocit, že se jejich život změnil poté, co byl v srpnu 2021 spuštěn čínský podnik na zpracování ovoce. Tato změna, kterou Araujo Diasová popsala jako »proměnu obyčejné vody v červené víno«, ztělesňuje úzkou spolupráci mezi dvěma zeměmi ležícími přes oceán.

Během poslední státní návštěvy brazilského prezidenta Luize Inacia Luly da Silvy v Číně, při níž jednal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, se načrtla ještě lepší budoucnost dvoustranných vztahů, v nichž budou obě největší rozvojové země a rozvíjející se trhy na východní a západní polokouli spolupracovat, aby přinesly větší prospěch oběma národům a hrály důležitější a pozitivnější roli pro mír, stabilitu a prosperitu ve svých regionech i na celém světě.

Přátelství je jako láhev vína

»Přátelství je jako láhev vína, čím starší, tím lepší.« Toto brazilské přísloví, které Si citoval během své návštěvy Brazílie v roce 2014, zopakoval Lula ve čtvrtek, když v Číně ocenil vztahy mezi oběma zeměmi jako »mimořádné«.

Od doby, kdy Čína a Brazílie před 49 lety navázaly diplomatické styky, udržují obě země úzké vzájemné vztahy na vysoké úrovni a pevnou politickou důvěru. V roce 1993 Brazílie jako první rozvojová země navázala s Čínou strategické partnerství a v roce 2012 bylo toto partnerství povýšeno na rozšířené strategické partnerství. V letech 2006 až 2022 se konalo šest zasedání čínsko-brazilského výboru pro koordinaci a spolupráci na nejvyšší úrovni, na nichž se prosazovalo neustálé zvyšování přínosu všestranné dvoustranné praktické spolupráce.

Pilíři hospodářské spolupráce mezi Čínou a Brazílií jsou především zemědělská produkce, nerostné suroviny a ropa. Investice Číny do infrastruktury a veřejně prospěšných projektů přinesly Brazilcům užitek. Navíc se očekává, že zprovoznění nové nákladní letecké trasy spojující jihočínskou metropoli Šen-čen s největším brazilským městem Sao Paulem na začátku dubna dále podpoří internetový obchod mezi oběma zeměmi.

V posledních letech se také zvýšila frekvence interakcí na vysoké úrovni. V červenci 2014 se Si vydal do Brazílie na šestý summit BRICS a setkal se s vedoucími představiteli Společenství latinskoamerických a karibských států. V listopadu 2019 odcestoval do Brazílie znovu, aby se zúčastnil 11. summitu BRICS. Lula, který je dlouholetým přítelem Číňanů a Čínu navštívil již několikrát, si Čínu vybral jako svou první destinaci mimo Severní a Jižní Ameriku poté, co se počátkem letošního roku ujal funkce brazilského prezidenta.

Brazilský prezident Luiz Inacio Lula da Silva při návštěvě výstavní haly věnované nejnovějšímu vývoji v oblasti digitálních technologií a digitální ekonomiky v šanghajském výzkumném centru společnosti Huawei v Šanghaji na východě Číny, 13. dubna 2023. FOTO – Xinhua/Gao Feng

Si zdůraznil, že Čína vždy považovala vztahy s Brazílií za jednu z hlavních priorit své diplomatické agendy, a v pátek dodal, že »Čína vítá na svém trhu více kvalitních produktů z Brazílie. Čína bude aktivně hledat větší synergii mezi svou iniciativou Pásmo a stezka a brazilskou strategií reindustrializace«.

Obě země také společně hrají důležitou roli v dnešním neklidném světě, protože spolu úzce komunikují a koordinují své kroky v rámci mnohostranných struktur, jako je OSN, Světová obchodní organizace, BRICS a Skupina 20.

Tváří v tvář globálním změnám takového rozsahu, jaký nemá v tomto století obdoby, jsou Čína a Brazílie odhodlány praktikovat skutečný multilateralismus, prosazovat společné hodnoty lidstva, pracovat na spravedlivějším a rovnějším systému mezinárodní správy, skutečně chránit společné zájmy rozvojových zemí a mezinárodní spravedlnost a rovnost a budovat společenství se sdílenou budoucností pro lidstvo, uvedl v pátek Si.

Lula prohlásil, že Brazílie je připravena spolupracovat s Čínou a přispět tak k úsilí rozvojových zemí zbavit se nespravedlivých pravidel a dosáhnout férovějšího a vyváženějšího rozvoje.

Nový obchodní rekord

Čínský supertanker YUAN PENG YANG kotví v přístavu Acu ve městě Rio de Janeiro a v klidu čeká na vyplutí do Asie, jakmile bude plně naložen kontejnery s brazilskou ropou.

Vinicius Patel, ředitel přístavní správy, řekl agentuře Xinhua, že vývoz ropy a železné rudy do Číny je jedním z hlavních předmětů podnikání v přístavu od jeho otevření v roce 2014.

»V loňském roce jsme podepsali nové smlouvy s čínskými společnostmi. Náš vývoz do Číny dosáhl nového rekordu,« řekl Patel.

Rozmach přístavu je ukázkovým příkladem vzkvétajícího obchodu mezi Čínou a Brazílií. »Když jsem poprvé navštívil Peking, jen málo analytiků si představovalo, že čínsko-brazilské partnerství získá takový význam, jaký má dnes. Od té doby se náš obchod šestnáctinásobně zvýšil a Čína se stala hlavním obchodním partnerem Brazílie,« uvedl Lula v rozhovoru pro agenturu Xinhua krátce před odletem na státní návštěvu Číny.

»Hodnota našeho vývozu do Číny je větší než součet našeho vývozu do Spojených států a Evropské unie,« řekl, »Čína je pro brazilský zemědělský průmysl velkým motorem«.

Čína je největším obchodním partnerem Brazílie již 14 let po sobě a Brazílie je první latinskoamerickou zemí, která dosáhla objemu obchodu s Čínou přes 100 miliard amerických dolarů.

Kontejnerová loď kotví v brazilském přístavu Rio de Janeiro, 20. března 2023. FOTO – Xinhua/Claudia Martini

V roce 2022 činil objem obousměrného obchodu 171,35 miliardy dolarů. Čína dovezla z Brazílie 54,4 milionu tun sójových bobů a 1,11 milionu tun mraženého hovězího masa, což představuje 59,72 %, resp. 41 % celkového objemu jejich dovozu, ukázaly údaje čínské Generální celní správy.

Čínská lidová banka podepsala 7. února memorandum o spolupráci s brazilskou centrální bankou s cílem zavést v Brazílii clearingové mechanismy v RMB, což podle odborníků zlepší efektivitu dvoustranného obchodu a zmírní vnější rizika, a zajistí tak účinný ochranný mechanismus pro obchod mezi oběma zeměmi.

Po pátečním jednání Si a Luly byli oba prezidenti svědky podepisování různých dokumentů o dvoustranné spolupráci v oblasti obchodu a investic, digitální ekonomiky, vědeckých a technologických inovací, informací a komunikací, snižování chudoby, karantény, vesmíru a dalších.

Gustavo Biscassi, vedoucí oddělení vnějších vztahů brazilského těžebního gigantu Vale, řekl agentuře Xinhua, že pro jeho společnost, která vyváží výrobky do Číny již 50 let, »je Čína nejen naším největším trhem, ale také rozhodujícím dodavatelem zařízení a služeb pro těžbu, infrastrukturu a logistiku«.

»Těšíme se na pokračování naší úzké spolupráce s Čínou v příštích 50 letech,« řekl.

Když se spojí kultury

Červené lampiony, čínské vystřihovánky a lví tance zdobily 19. ledna starobylé brazilské město Recife. Stovky Brazilců se právě v tento den sešly na městském náměstí Marco Zero, aby nejen oslavily příchod roku zajíce, ale také zařazení čínského nového roku do oficiálního kulturního kalendáře města Recife.

»Naše historické dědictví spolu s čínskou světelnou show jako by spojovalo obě kultury… a trochu světu napovídalo, že bratrství mezi národy je možné. A to, jak je krásné, když se kultury spojí!« uvedla radní města Cida Pedrosová.

»Vztahy mezi národy jsou nesmírně důležité, protože to, co způsobuje, že kultura tepe a (zůstává) živá, je, když se jedna kultura setkává s druhou,« dodala.

Brazilský prezident Luiz Inacio Lula da Silva hovoří při slavnostním uvedení do funkce nové prezidentky Nové rozvojové banky (NDB) Dilmy Rousseffové, bývalé brazilské prezidentky, v sídle banky v Pchu-tungu ve východočínské Šanghaji 13. dubna 2023. FOTO – Xinhua/Gao Feng

Dne 19. září 2022 schválilo Recife dekret navržený Pedrosovou, který zavádí čínský nový rok jako oficiální svátek ve městě. Začátkem února letošního roku se město Foz do Iguacu na jihu Brazílie rovněž rozhodlo, že oslavy čínského nového roku se stanou každoroční událostí.

Kulturní a mezilidská výměna mezi oběma zeměmi v posledních letech vzkvétá, například v oblasti sportu, medicíny a umění. V Brazílii bylo založeno čtrnáct Konfuciových institutů, což je nejvíce ze všech latinskoamerických zemí, a Brazílie zřídila národní festival, který každoročně v srpnu oslavuje příchod čínských přistěhovalců do Brazílie.

V únoru 2021 byla v Riu de Janeiru otevřena první čínská škola v Brazílii. O dva roky později obě země zahájily virtuální kurzy výuky čínského jazyka a kultury pro začátečníky.

Čína a Brazílie musí využít 50. výročí navázání diplomatických vztahů v příštím roce k uskutečnění většího počtu mezilidských vzájemných styků a k pěstování silnější podpory čínsko-brazilského přátelství ze strany veřejnosti, uvedl v pátek Si.

Obdobně Lula uvedl, že plně věří, že brazilsko-čínské vztahy čeká lepší budoucnost.

(Xinhua)

Související články

Zanechte komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here

- Advertisement -

Poslední zprávy