Tento týden se v Litvě konal summit NATO. Kromě stěžejního tématu situace na Ukrajině se jednání již druhý po sobě jdoucí rok účastnili i vůdci Japonska, Jižní Koreje, Austrálie a Nového Zélandu, čímž se znovu vyhrotilo téma rozšíření vlivu NATO do oblasti Asie a Tichomoří.
Podle zpráv japonských médií byl kvůli odporu Francie odložen plán NATO na otevření první asijské styčné kanceláře v Japonsku, o kterém se původně mělo jednat na summitu, až na podzim. Analytici se však domnívají, že pod vedením Spojených států se záměr NATO rozšířit sféru svého vlivu na Asii a Tichomoří nezmění.
Již v lednu 2006 Victoria Nulandová, tehdejší velvyslankyně USA v NATO, poprvé předložila myšlenku »globálního partnerství« a pokusila se rozšířit globální vliv NATO vytvořením mechanismu spojení s Japonskem, Jižní Koreou, Austrálií a Novým Zélandem. V roce 2009 NATO zahájilo »plán spolupráce na vyžádání«, aby podporovalo spolupráci mezi NATO a čtyřmi asijsko-pacifickými zeměmi podle jejich příslušných potřeb.
V následujících 10 letech se v důsledku obtížného přizpůsobování strategického zaměření USA na Asii a Tichomoří proces rozšiřování vlivu NATO do oblasti Asie a Tichomoří zpomalil. V roce 2022 se »Nový strategický koncept NATO« poprvé zmínil o Číně a jasně označil Čínu za »systémovou výzvu« a použil to jako záminku k urychlení procesu rozšíření vlivu NATO do oblasti Asie a Tichomoří.
Když se podíváme zpět do historie, zjistíme, že »rozšiřování vlivu NATO do oblasti Asie a Tichomoří« je tah pro »prodloužení života« NATO pod vedením Spojených států pomocí vytvoření krize v asijsko-tichomořské oblasti a tím posílení své moci. Jde o klíčový krok ve snaze NATO pokročit směrem ke globalizaci. V tomto procesu prochází patologický koncept transformace asijsko-tichomořských zemí v západním stylu, důsledky čehož si lze domyslet.
Na Středním Východě napadly koaliční síly NATO v čele se Spojenými státy Afghánistán a Irák a zahájily letecké útoky na Libyi, což přineslo místním lidem vážné katastrofy. Pokud NATO zasáhne do asijsko-tichomořské oblasti a »pozápadní« vnitropolitické principy a hodnoty asijsko-tichomořských zemí, nevyhnutelně to povede k rozsáhlému odporu, krizi a nepokojům.
Nedávno mnoho lidí v Japonsku a Jižní Koreji uspořádalo shromáždění na protest proti vojenskému napětí vyvolanému NATO a proti rozšiřování vlivu NATO do oblasti Asie a Tichomoří. Bývalý australský premiér Paul John Keating vydal prohlášení kritizující »provokativní postup NATO na východ« do Asie a »vyvážení jedu vzájemných bojů do Asie«. Francouzský prezident Emmanuel Macron jednou o NATO řekl, že je »mozkově mrtvé«, a jasně se postavil proti zřízení styčného úřadu NATO v Japonsku.
Asijsko-tichomořská oblast je oblast pro spolupráci a rozvoj, nikoli šachovnicí pro soutěž velmocí. NATO v čele se Spojenými státy chce zkopírovat tzv. »evropské zkušenosti« do asijsko-tichomořské oblasti, ale ve skutečnosti chce zkopírovat rozdělení a konfrontaci do této oblasti a lidé v tomto regionu s tím nikdy nebudou souhlasit. Chce »přežít« prostřednictvím rozvrácení asijsko-tichomořské oblasti, s tím nebudou mírumilovní lidé na celém světě nikdy souhlasit. NATO, tato agresivní vojenská organizace vedená Spojenými státy, podle vlastní Charty NATO již dávno ztratila smysl existence.
(pr)