Stupňující se napětí na Blízkém východě vedlo ke kolísání globálních cen ropy, což vyvolává obavy, že rostoucí náklady by mohly vyvolat znovuoživení inflace a podkopat účinnost stimulačních opatření evropské ekonomiky, přestože inflace v eurozóně klesla na 2 procenta, což je cíl Evropské centrální banky (ECB).
Dne 7. října vzrostly ceny ropy Brent poprvé nad 80 amerických dolarů za barel, a minulý týden krátce klesly pod 74 dolarů, když obavy z izraelského útoku na íránská ropná zařízení polevily a celosvětová poptávka oslabila.
Když se trhy znovu soustředily na probíhající konflikty na Blízkém východě, začaly ceny ropy znovu růst a v úterý se obchodovaly nad 75 dolary za barel.
Organizace zemí vyvážejících ropu nedávno snížila svou prognózu globální poptávky po ropě ve své měsíční zprávě a předpovídá denní poptávku ve výši 104 milionů barelů v roce 2024 a 106 milionů barelů v roce 2025.
Navzdory relativně slabé globální poptávce a snížené závislosti na ropě z Blízkého východu přetrvávají obavy z možného narušení dodávek.
Ve svém posledním Světovém hospodářském výhledu Mezinárodní měnový fond (MMF) varoval, že nové nárůsty cen komodit způsobené probíhajícím geopolitickým napětím by mohly narušit proces dezinflace a zabránit centrálním bankám ve zmírňování měnové politiky, což představuje významné výzvy pro fiskální politiku a finanční stabilitu.
»Vstoupili jsme do světa, kterému dominují narušení dodávek — z důvodu klimatu, zdraví a geopolitiky,« uvedl MMF a dodal, že tyto šoky stále více ztěžují měnové politice udržet cenovou stabilitu, protože současně zvyšují ceny a snižují produkci.
Hrvoje Klasic, profesor na Záhřebské univerzitě, varoval, že širší konflikt na Blízkém východě by mohl výrazně zvýšit ceny ropy a vyvolat znovuoživení inflace v eurozóně.
»Evropská ekonomika vykazuje slabý růst, takže nárůst cen energií by mohl způsobit další stagnaci,« řekl Klasic agentuře Xinhua.
Cesta k hospodářskému oživení v Evropě zůstává nejistá. Údaje Eurostatu ukázaly, že eurozóna zaznamenala ve druhém čtvrtletí letošního roku mezikvartální růst HDP o 0,3 procenta. Na podporu oživení ECB zahájila v červnu snižování úrokových sazeb a následně je v září znovu snížila.
Během slyšení v Evropském parlamentu na konci září přiznala prezidentka ECB Christine Lagardeová, že hospodářské oživení v eurozóně »čelí protivětrům«.
Nedávná zpráva finanční společnosti ING předpověděla, že hospodářský růst eurozóny bude ve čtvrtém čtvrtletí stagnovat, přičemž mírné oživení se očekává až ve druhém čtvrtletí příštího roku. Zpráva také revidovala prognózu růstu HDP eurozóny pro rok 2025 směrem dolů na 0,6 procenta.
»Další eskalace konfliktu na Blízkém východě by mohla udržet ceny energií a inflaci vyšší po delší dobu, než nyní očekáváme, a vnést tak více nejistoty ohledně tempa uvolňování měnové politiky,« varovala zpráva.
Timo Hirvonen, hlavní ekonom finské banky Handelsbanken, varoval, že v nejhorším scénáři by eskalace konfliktu na Blízkém východě mohla zvýšit ceny ropy na úroveň, která by mohla urychlit inflaci a zpomalit tempo snižování sazeb centrálními bankami.
(Xinhua)