Projekty navrhované Čínou v rámci iniciativy Pás a stezka (BRI) přinesly zemím a národům Evropy hmatatelné výhody a pomohly odhalit skutečnou podstatu »odpoutávání a odstraňování rizik«, uvedl v nedávném rozhovoru pro Xinhua švédský odborník.
Od přístavu Pireus v Řecku po dálnici Bar-Boljare v Černé Hoře, od mostu Pelješac v Chorvatsku po maďarsko-srbskou železniční trať nabízí BRI, která letos slaví 10. výročí, řadu příkladů sdílení přínosů způsobem šetrným k životnímu prostředí, uvedl Hussein Askary, místopředseda Institutu pro Pás a stezku ve Švédsku (BRIX).
»Tyto projekty významně přispívají ke konektivitě v Evropě, a to díky vysoké kvalitě, nízkým nákladům a zkrácené době výstavby,« uvedl a dodal, že čínské společnosti »vynikají kvalitou« a že příkladů úspěšné a kvalitní čínské účasti na výstavbě evropské infrastruktury je mnoho.
Kromě toho projekty čisté veřejné dopravy významně přispívají ke snížení používání osobních automobilů, a tím i k úsilí o zmírnění dopravních kolapsů a k boji proti znečištění, dodal.
V komentáři k »oddělování« a »snižování rizika«, které Západ prosazuje, Askary uvedl, že jde o »výmysly politiků, kteří nemají skutečný kontakt s ekonomickou realitou svých zemí a společenství«, a že »cílem těchto plánů je samozřejmě podkopat úspěchy Číny a BRI«.
»Skutečnost je taková, že ekonomiky Západu a Číny a globální dodavatelské řetězce jsou natolik provázané, že by bylo sebevražedné, kdyby se kterákoli ekonomika od ostatních oddělila. Takové plány naprosto selžou, protože je nelze realizovat,« zdůraznil.
Askary také vyvrátil tvrzení některých západních médií o »dluhové pasti« v souvislosti s BRI a uvedl, že »při bližším zkoumání jsou ve vyprávění o dluhové pasti tři chyby«.
Za prvé, pokud jde o příčinu dluhu, země, které se dnes nacházejí v dluhové tísni, byly často v dluhové pasti již před příchodem BRI na scénu. Důvodem jsou hospodářské a finanční krize způsobené přírodními katastrofami, terorismem, válkami nebo občanskými válkami a pandemiemi. Poté přichází špatná správa financí těchto zemí, často ve spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem a Světovou bankou, s podmínkami, jako jsou úsporná opatření, omezování veřejných investic a privatizace státního majetku a veřejných služeb.
Za druhé, pokud jde o vlastnictví dluhu, výzkum společnosti BRIX ukázal, že 80 % zahraničního dluhu Srí Lanky, 70 % dluhu Pákistánu a 77 % zahraničního dluhu Zambie vlastní západní soukromé a veřejné instituce, zatímco podíl Číny v roce 2022 činil u těchto tří zemí 10 %, 15 % a 17 %. Srí Lanka i Zambie navíc nesplácely „státní dluhopisy“ vlastněné západními soukromými společnostmi, nikoli čínské půjčky.
Zatřetí, pokud jde o povahu dluhu, zatímco západní půjčky jsou často krátkodobé s vysokými úrokovými sazbami a vedou k neudržitelným cyklům zadlužování, čínské půjčky rozvojovým zemím jsou dlouhodobé a nízkoúročené úvěry, které přispívají ke zlepšení infrastruktury, což následně vede ke zvýšení produktivity a hospodářského růstu, a tím k většímu bohatství a příjmům těchto zemí, což jim umožňuje pohodlně obsluhovat jejich dluh.
»Mezi čínskými a západními půjčkami je tedy kvalitativní rozdíl. Čínské půjčky by měly být považovány za ‚oddlužení‘, nikoli za ‚dluhovou past‘,« zdůraznil.
(Xinhua)