Zatímco v globálních ohniscích krize eskalují – od geopolitických konfliktů až po rostoucí protekcionismus – v přímořském městečku Boao v čínské provincii Chaj-nan se odehrála zcela odlišná scéna.
Uprostřed klidného prostředí tohoto malého města byla zahájena výroční konference Boao fóra pro Asii (BFA) s aktuálním tématem: »Asie ve měnícím se světě: Směrem ke sdílené budoucnosti«, které nabídlo vzácný prostor pro spolupráci a dialog v čím dál více rozděleném světě.
»Náš svět zažívá daleko větší nestabilitu a nejistotu,« uvedl čínský vicepremiér Ding Süe-siang při čtvrtečním zahajovacím ceremoniálu konference.
Ding, který je zároveň členem Stálého výboru Politického byra Ústředního výboru Komunistické strany Číny, vyzval k posílení vzájemné důvěry, rozvoji oboustranně výhodné spolupráce, podpoře ekonomické globalizace a ochraně systému volného obchodu.
Od úterý, kdy konference BFA zahájila své panely a sub-fóra, svět zažil sérii eskalujících krizí.
Prezident USA Donald Trump oznámil plány na zavedení 25procentních cel na všechna vozidla a autodíly dovážené do Spojených států, což je vnímáno jako rozšíření obchodního protekcionismu. Na Blízkém východě zahájila skupina Húsíů z Jemenu nové útoky na americkou letadlovou loď v Rudém moři a na »vojenské cíle« v izraelském Tel Avivu. Mezitím ve východní Asii zachvátily části Jižní Koreje smrtící požáry, které si vyžádaly oběti na životech a způsobily škody.
Na tomto pozadí se Boao stalo víc než jen místem pro projevy; stalo se prostorem,kde je možné čelit společným výzvám. Účastníci se věnovali tématům přesahujícím hranice – od budování otevřené globální ekonomiky a urychlení modernizace na globálním Jihu po řešení klimatické krize, demografických změn a dopadů umělé inteligence (AI).
EKONOMICKÁ INTEGRACE ASIE
Ve svém vystoupení na zahájení konference Ding uvedl, že v posledním desetiletí bylo dosaženo významného pokroku v budování asijské komunity se sdílenou budoucností.
Dodal, že se posílila regionální ekonomická integrace a podíl Asie na světové ekonomice neustále roste.
S poukazem na hluboké globální proměny a vzestup unilateralismu a protekcionismu popsal předseda BFA a bývalý generální tajemník OSN Pan Ki-mun »asijský zázrak« jako výsledek globalizace, volného obchodu a otevřeného regionalismu.
Jak uvedla řada řečníků, integrace asijských ekonomik nabírá na síle a regionální rámce, jako je Regionální komplexní hospodářské partnerství (RCEP), slouží jako základ pro prohlubování ekonomických vazeb.
RCEP se stal důležitou kotvou globálního volného obchodu, uvedl Kuang Sien-ming, zástupce ředitele Čínského institutu pro reformu a rozvoj, a dodal, že tato největší světová dohoda o volném obchodu nadále otevírá regionální trhy a podporuje liberalizaci v regionu.
RCEP zahrnuje 10 členských států Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) a jeho pět partnerů v rámci dohod o volném obchodu, konkrétně Čínu, Japonsko, Jižní Koreu, Austrálii a Nový Zéland.
Známky rostoucí spolupráce byly patrné také při nedávném vysoké úrovni ekonomickém dialogu mezi Čínou a Japonskem, kde bylo dosaženo shody ve 20 oblastech spolupráce, včetně zeleného rozvoje, ochrany životního prostředí a péče o seniory.
Mezitím zpráva BFA označila Čínu a ASEAN za nejatraktivnější ekonomiky v Asii. Zpráva uvádí, že míra závislosti asijských ekonomik na přímých zahraničních investicích v rámci regionu dosáhla v roce 2023 hodnoty 49,15 %, což podtrhuje rostoucí hospodářskou provázanost regionu.
ODPOVĚDI NA NEJISTÝ SVĚT
Pro mnoho účastníků byla výroční konference BFA více než jen událostí pro Asii. Sloužila jako připomínka, že uprostřed globální turbulence stále existují platformy pro dialog a budování důvěry – a že na nich záleží.
Globální Jih, jehož ekonomiky přispívají 80 procenty ke světovému hospodářskému růstu, byl v centru pozornosti jednání.
»Dnešní spolupráce Jih-Jih je zelenější, chytřejší a inkluzivnější,« uvedla Xiaojun Grace Wang, ředitelka Trust Fund Úřadu OSN pro spolupráci Jih-Jih, a vyzvala země globálního Jihu, aby využily příležitostí této éry posílením spolupráce v oblasti digitálních a datově řízených řešení pro udržitelný rozvoj.
Klimatické změny a správa nových technologií dominovaly diskusím.
Helena McLeod, zástupkyně generálního ředitele a vedoucí divize pro plánování a implementaci zeleného růstu v rámci Global Green Growth Institute, zdůraznila zásadní roli legislativy při urychlení globálního zeleného přechodu. »Je třeba řešit legislativní přístupy – to zahrnuje stanovení cen uhlíku a politiky pro kontrolu znečištění.«
K tématu umělé inteligence experti varovali před riziky neregulovaného vývoje. »Pokud země nebudou předvídat a řídit rizika spojená s AI, mohou být nepřipraveny, až nastanou problémy,« uvedl Ceng I, výzkumník Ústavu automatizace Čínské akademie věd.
Čínská reforma a otevírání se světu nadále přitahují globální pozornost. Od zahájení reforem v roce 1978 se země proměnila z chudého státu v tržně orientovanou ekonomickou velmoc, která podporuje rozvoj vysoké kvality a vytváří příležitosti sdílené se zbytkem světa.
HDP země vzrostl v roce 2024 meziročně o 5 %, čímž se Čína zařadila mezi nejrychleji rostoucí hlavní ekonomiky světa a zároveň nadále přispívala přibližně 30 procenty ke globálnímu hospodářskému růstu.
Jak uvedl Pan Ki-mun, čínské odhodlání prohlubovat reformu a otevírání se světu posílilo důvěru v inkluzivní globalizaci a otevřenou světovou ekonomiku, přineslo nový impuls pro silné a vyvážené globální oživení a vytvořilo nové příležitosti pro mezinárodní spolupráci.
»Otevírání se je výrazným znakem čínské modernizace,« uvedl Ding a dodal, že země bude postupně rozšiřovat institucionální otevírání se světu, dále zlepšovat přístup zahraničních investorů na trh a rozšiřovat pilotní projekty otevření v sektorech, jako jsou telekomunikace, zdravotnictví a vzdělávání.
»Srdečně vítáme podniky ze všech zemí, aby v Číně investovaly a působily, zapojily se do procesu čínské modernizace a podílely se na rozvojových příležitostech Číny,« dodal.
(Xinhua)