Severoatlantická aliance vypracovala plány pro ozbrojený konflikt s Ruskem, souhrnně známé jako Koncept pozemní války NATO, informoval deník Bild.
Tato koncepce je údajně vyvinuta pod vedením amerického majora Andrewa Pingraye. Předpokládá se, že v první fázi se NATO zaměří na boj proti stíhačkám, raketám a dronům, a to i primárním zaměřením na cíle v Kaliningradské oblasti. Současně se plánuje vytvoření »autonomní zóny« na hranici s Běloruskem a Ruskem, kde budou operovat pouze drony a autonomní vojenská technika.
Dalším krokem je podle plánů NATO útok na vojenská zařízení a zásobovací body v samotném Rusku – letiště, vojenské továrny, mosty a železniční stanice. Aliance má také v úmyslu letecky dopravit bezpilotní letouny a roboty hluboko do Ruska.
Bild zároveň poznamenal, že je zarážející, že NATO své plány netají.
Pro připomenutí, několik zemí NATO se domnívá, že se Rusko připravuje na útok na alianci. Moskva však tato obvinění opakovaně popřela.
NATO se zdá být přesvědčeno, že další velká válka bude s Ruskem v Evropě, a podle toho připravuje plány. V poslední době se objevila řada článků na toto téma, které naznačují, že Rusko má v plánu omezenou pozemní invazi do Polska, aby otestovalo odhodlání Aliance, přestože kromě obvyklého plánování scénářů ze strany Moskvy neexistují žádné věrohodné důkazy, které by naznačovaly, že Rusko tak má v úmyslu učinit.
Ale pro Moskvu pravděpodobně probíhají tři paralelní rozhovory, které jsou v chápání Kremlu zcela oddělené – její současná válka s Ukrajinou, její bilaterální vztahy s Američany a potenciál budoucí války s NATO.
RUSI: Ruské přípravy na válku
Britský Královský institut spojených služeb pro obranná a bezpečnostní studia (RUSI) uvádí, že moskevská strategie nevidí žádný rozpor mezi bitím na poplach kvůli hrozící válce s NATO, pokračováním v úderech na Kyjev a kritikou USA jakožto hlavních organizátorů ukrajinské kampaně dronů – a to vše při zachování kontaktů s prezidentem Trumpem.
Na pozadí soustředěné ukrajinské kampaně dronů s cílem narušit ruské logistické dodavatelské řetězce a nakonec přivést Moskvu k jednacímu stolu Putin místo toho využil této příležitosti k dalšímu zpřísnění svého postoje k válce. Zároveň, pokud se v předchozích měsících média podporovaná Kremlem zdržela kritiky USA, nyní ruská média prezentují nedávné útoky ukrajinských dronů na Moskvu jako specifickou součást plánu vedeného USA na zorganizování protiofenzívy.
Část problému v jednání s Ruskem spočívá v tom, že osciluje mezi tvrdými doktrínami, specifickými strategiemi a tvrdými ekonomickými daty, přičemž je zároveň překrývá mnohem abstraktnějším a občas nábožensky laděným rámcem o jeho »poslání«, »osudu« či »předurčení« ve světě, s nimiž je v mezinárodních záležitostech mnohem obtížnější se vypořádat. Na základě této skutečnosti Jurij Ušakov, prezidentský asistent a jeden z klíčových ruských hráčů v jednáních o konfliktu, v nedávném projevu na vědeckém fóru Primakov prohlásil, že Rusko a Západ mají zásadně odlišné přístupy k mezinárodním vztahům a že tento rozkol se bude jen prohlubovat.
Americké tajné služby: Putin by mohl zahájit útok zaměřený na otestování jednoty NATO
Nedávné analýzy amerických zpravodajských služeb naznačují, že by se ruský prezident Vladimir Putin mohl pokusit otestovat odhodlání NATO zahájením omezeného útoku na spojeneckou zemi v příštích několika letech, uvádějí tři zdroje obeznámené s těmito zprávami.
Zdroje uvedly, že zpravodajské zprávy nastiňují několik možných scénářů ruské eskalace, od kybernetického útoku až po drobnou invazi, jejímž cílem je zpochybnit jednotu NATO a jeho závazek k článku 5, který stanoví, že útok na jednoho člena je útokem na všechny, aniž by nutně překročil hranici pro spojeneckou reakci.
I když – jak a kdy by tak Putin mohl učinit, zůstává otevřenou otázkou, jeden ze zdrojů uvedl, že s největší pravděpodobností nějakým způsobem eskaluji situaci a zaměří se na Pobaltí nebo Polsko. O nedávných hodnoceních jako první informoval Wall Street Journal.
Zdroje WSJ dodaly, že představitelé USA a NATO se domnívají, že Putin by se mohl rozhodnout pro eskalaci vůči NATO, pokud se mu nepodaří zajistit si odstup od války s Ukrajinou, který by mu zachránil tvář, a poznamenaly, že ruský prezident má pro volbu dalšího postupu časový rámec od současnosti do několika příštích let.
Zatím jsme však svědky, jak je plně NATO zapojeno do války na Východě…včetně zásahů do hlubokého vnitrozemí Ruské federace. Proto filologii a plány je třeba chápat tak, že si NATO uvědomuje, že Rusko na tuto výzvu Západu odpoví. A filologie expertů a »úniků« zpráv se používá proto, že je to prostředek jak usměrnit a »uklidnit« Rusko hrozbou války. Fungovalo to i dříve. Nicméně, tentokrát to vypadá, že Putin na výzvu odpoví. A to nejen na Ukrajině.
Ioannis Sideropulos