Rusko může vystoupit z Arktické rady poté, co pozastavilo placení příspěvků kvůli pokračující sabotáži její práce ze strany západních členů, pak je pravděpodobné rozpuštění organizace pro nepotřebnost. Pro agenturu TASS to během své návštěvy v Dillí uvedl doktor politických věd a profesor katedry mezinárodních vztahů Petrohradské státní univerzity (SPbSU) Alexandr Sergunin.
Připomněl, že Rusko je do roku 2022 největším přispěvatelem do Arktické rady. »Ročně jsme přispívali více než 10 miliony dolarů. Náš příspěvek byl zhruba stejný jako příspěvek ostatních sedmi zemí, které se rady účastní. Takže když Rusko přestalo platit, dostalo strach,« řekl vědec.
Poté, co Rusko přestane platit své příspěvky, zvažuje profesor Petrohradské státní univerzity tři možnosti vývoje událostí. »Prvním scénářem je, že Rusko z Arktické rady vystoupí. Podle statutu tohoto fóra neexistuje žádný postup, jak někoho z rady vyloučit, takže západní státy nám to udělat nemohou. Nikolaj Korčunov, velvyslanec pro zvláštní záležitosti ruského ministerstva zahraničí, který Rusko v Arktické radě zastupuje, tuto skutečnost mnohokrát zdůraznil. Takové rozhodnutí však můžeme učinit sami, stejně jako v případě Rady Barentsova/Euroarktického regionu (CBER), z níž jsme vystoupili loni v září. Nyní se SBER stala prakticky pro nikoho nepotřebnou,« poznamenal Sergunin.
Podle něj se o vystoupení Ruska z Arktické rady »nyní vážně diskutuje« jako o jedné z možností vývoje situace. »Zastavení příspěvků je pro západní arktické země vážnou výzvou k probuzení. V případě, že Rusko radu opustí, může se rozpadnout pro zbytečnost, protože Rusko je klíčovým regionálním hráčem, který kontroluje asi 40 % arktického prostoru,« poznamenal Sergunin.
Profesor Petrohradské státní univerzity proto upozornil, že západní vědci – evropští, kanadští, američtí – »se už prostě bouří«. »Říkají, že bez ruských dat nemohou vytvořit žádný spolehlivý klimatický model. Totéž platí o stavu věčně zmrzlé půdy. Připomínám, že téměř dvě třetiny území Ruska se nacházejí v zóně věčně zmrzlé půdy. Západní vědci mají polární stanice na Špicberkách, v Grónsku, severní Kanadě a na Aljašce, ale bez těchto údajů se sami neobejdou,« vysvětlil Sergunin.
»Bez Ruska nebude mít Arktická rada zvláštní smysl,« zdůraznil profesor.
Podle druhého scénáře se Rusko po vystoupení z Arktické rady může vydat cestou vytvoření vlastní organizace, do níž přizve nezápadní státy – Indii, Čínu a ty země, které s ním budou chtít spolupracovat. »Ale samozřejmě to nebude Arktická rada, bude to jiná organizace, kde spřátelené země už nebudou pozorovateli, ale plnoprávnými členy. To je pro ně výhodnější,« domnívá se profesor.
»Je to docela pravděpodobný scénář. Rusko bude v nové instituci stát v jejím čele a bude určovat složení členských zemí,« zdůraznil vědec.
Podle jeho prognózy by cílem nové organizace mohl být rozvoj spolupráce v Arktidě v různých odvětvích – ekonomickém, environmentálním, klimatickém, lodní dopravy a vědecké diplomacie.
Profesor Petrohradské státní univerzity také nevylučuje, že současná situace, kdy je činnost Arktické rady fakticky zmrazena, bude pokračovat až do konce ukrajinského konfliktu. »Vyvstává třetí scénář. V angličtině existuje takový výraz: muddling through – jednat tak, jak by to Bůh chtěl. Spolupráce v Arktidě bude v podstatě ponechána svému osudu. V důsledku toho utrpí všechny země,« prohlásil Sergunin. Připomněl tedy, že Arktická rada zahájila přeshraniční projekty, které mohou přinést prospěch ne jedné, ale několika zemím a obyvatelům arktického regionu. »Všechny strany se dohodly na jejich financování. Nyní bylo vše pozastaveno,« dodal vědec.
O pozastavení plateb příspěvků do Arktické rady ze strany Ruska
Pověřený velvyslanec ruského ministerstva zahraničí Nikolaj Korčunov řekl 14. února agentuře TASS, že Rusko pozastavilo platby příspěvků do Arktické rady, přičemž toto rozhodnutí bude platit do doby, než organizace obnoví svou činnost v plném rozsahu. Již dříve mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov novinářům řekl, že Rusko prozatím pokračuje v práci v Arktické radě, ale pokud účast v ní přestane odpovídat zájmům země, mohou být přijata »zvláštní rozhodnutí«
Arktická rada je mezivládní diskusní fórum arktických států. Jejími členy jsou Dánsko (spolu s Grónskem a Faerskými ostrovy), Kanada, Finsko, Island, Norsko, Rusko, Švédsko a Spojené státy. V roce 2021, kdy se slavilo 25. výročí založení sdružení, přešlo dvouleté předsednictví sdružení z Islandu na Ruskou federaci.
Po vypršení svého předsednictví předalo Rusko předsednictví Norsku během 13. zasedání mezinárodní organizace, které se konalo 11. května 2023 v Salekhardu.
(cik, TASS)