AKTUALIZOVÁNO
Americký Nejvyšší soud zasadil tvrdou ránu obchodní politice bývalého prezidenta Donald Trump. V poměru šesti ku třem rozhodl, že mechanismus, jímž Trump zavedl plošná globální cla včetně tzv. recipročních, byl nezákonný. Podle soudu prezident při jejich vyhlášení překročil své pravomoci, když se opřel o zákon o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích (IEEPA) z roku 1977, který se na zavádění dovozních cel nevztahuje.
Soud zdůraznil, že právo uvalovat daně a cla patří výhradně Kongresu. Předseda Nejvyššího soudu John Roberts ve zdůvodnění uvedl, že ústava je v tomto bodě »velmi jasná« a žádnou část daňové pravomoci nesvěřuje výkonné moci. Trump se podle verdiktu pokusil obejít Kongres a použil zákon určený primárně pro sankce a krizové situace k plošnému zásahu do mezinárodního obchodu.
Rozhodnutí potvrdilo verdikt nižší instance a je výsledkem žaloby podniků postižených cly a také dvanácti amerických států, převážně vedených demokraty. Samotný Trump označil verdikt za »ostudný« poté, co se o něm dozvěděl během jednání s guvernéry, a dodal, že má »záložní plán«. »Země, které se teď radují, se nebudou radovat dlouho,« uvedl a později sdělil, že zavádí nová – desetiprocentní – globální cla, a to dle článku 122 obchodního zákona USA. Týká se dovozu ze všech zemí a platit začne od úterý.
Proti rozhodnutí většiny se dnes postavili soudci Samuel Alito, Clarence Thomas a Brett Kavanaugh. Posledně jmenovaný ve svém stanovisku uvedl, že cla mohou být politicky sporná, ale z hlediska textu zákona a precedenční praxe je považuje za zákonná.
Verdikt se týká výhradně cel zavedených na základě zákona IEEPA. Nevztahuje se například na cla na dovoz oceli, hliníku, dřeva či automobilů, která byla zavedena podle jiného zákona z roku 1962. Administrativa tak stále má možnost cla udržet, nebo znovu zavést, avšak složitější a pomalejší cestou přes jiné právní mechanismy. Soud se zároveň nezabýval otázkou, zda mají firmy nárok na vrácení peněz zaplacených na clech.
Co to může udělat s dolarem
Rozhodnutí Nejvyššího soudu může mít i měnové dopady. Z krátkodobého hlediska může verdikt posílit americký dolar, protože snižuje riziko náhlých obchodních válek a nepředvídatelných zásahů do mezinárodního obchodu. Trhy obecně vnímají omezení prezidentské svévole jako prvek stability.
Na druhé straně, pokud by Trumpova administrativa – nebo případná budoucí vláda – začala cla znovu prosazovat jinými, zdlouhavějšími cestami, nejistota se může vrátit. V takovém scénáři by dolar mohl naopak oslabovat, zejména vůči měnám obchodních partnerů USA, protože investoři by znovu začali započítávat riziko protekcionismu a zpomalení globálního obchodu.
Zdraží hypotéky?
To, že Nejvyšší soud shodil Trumpova cla ze stolu, značí podle hlavního ekonoma Trinity Bank a člena Národní ekonomické rady vlády Lukáše Kovandy, jeho dosud největší prohru druhého prezidentského funkčního období.
»Nejen, že administrativa musí přestat cla uvalovat, ještě navíc musí vracet peníze, které na clech dosud vybrala (může jít až o 150 miliard dolarů, tedy přes tři biliony korun). Prohloubí se tak problémy amerických veřejných financí, potenciálně stoupnou výnosy z dluhopisů vlády USA, což může tlačit nahoru také náklady na vládním dluhu ve světě obecně, včetně Česka. Což by v Česku mohlo znamenat třeba další zdražení hypoték. Ty už přitom letos mírně zdražily, po stagnaci posledních tří měsíců loňska,« napsal Kovanda ve svém komentáři.
Co to znamená pro firmy
Stovky společností již podnikly právní kroky, aby zajistily vrácení svých peněz. Pokud nižší soudy rozhodnou ve prospěch žalobců, americká vláda by mohla čelit masivním požadavkům na vrácení peněz.
Otázka nyní není jen právní, ale i fiskální: pokud bude nutné vrátit 133 miliard dolarů, rána pro federální příjmy by byla okamžitá – a politicky výbušná v době intenzivní debaty o daních a deficitech.
Zároveň se firmy připravují na nárokování »kompenzace«, přičemž kumulativní náklady pro americkou ekonomiku se v takovém případě odhadují na zhruba 175 miliard dolarů.
(pk)
Diskuze je uzavřena.