Podle nedávného průzkumu veřejného mínění si téměř čtyři z pěti lidí v Afghánistánu myslí, že americká válka proti jejich zemi nedosáhla svého cíle a byla »naprostým selháním«. Průzkum také naznačil, že více než dvě třetiny lidí na celém světě sdílí stejný názor.
Tento globální průzkum, v rámci kterého byli dotazováni lidé z 24 zemí, včetně Afghánistánu, provedl think-tank CGTN a Čínský institut veřejného mínění na Lidové univerzitě v Číně.
USA zahájily svou válku proti Afghánistánu v roce 2001 s deklarovaným cílem čelit terorismu, ale 78,2 procenta afghánských respondentů uvedlo, že svržení vlády suverénní země pod takovou záminkou bylo »zcela špatné«. S tím souhlasilo 62,4 procenta globálních respondentů.
Na začátku své přítomnosti v Afghánistánu se USA zavázaly »vybudovat stabilní, silný a prosperující Afghánistán«, ale neuvěřitelných 79 procent afghánských respondentů věří, že USA svůj slib nedodržely. Válka v Afghánistánu způsobila, že USA nadále ztrácejí důvěryhodnost u mezinárodního společenství, přičemž 68,9 procenta afghánských respondentů se domnívá, že USA v důsledku toho ztratily důvěryhodnost.
Terorismus a chudoba stále existují
Když se podíváme zpět na 20 let, kdy byla americká armáda v Afghánistánu, průzkum ukázal, že více než polovina afghánských respondentů (53,5 procenta) uvedla, že jejich země na tom byla »hůře než předtím«.
Během války čelil Afghánistán vážným problémům v oblasti bezpečnosti, ekonomiky a obživy lidí. Podle průzkumu se 75,8 procenta Afghánců a 80,4 procenta globálních respondentů domnívá, že příčiny místního terorismu stále existují a chudoba zůstala vysoká i v roce 2021, kdy američtí vojáci opustili Afghánistán.
Více než polovina afghánských respondentů uvedla, že afghánská ekonomika byla po stažení USA v obtížnější situaci než v roce 2001 a Afghánci byli v roce 2021 chudší než v roce 2001.
Poté, co americký prezident Joe Biden zmrazil majetek v hodnotě sedmi miliard amerických dolarů, který patřil afghánské centrální bance, podepsal v únoru výkonný příkaz, kterým byla polovina zmrazených aktiv vyčleněna na odškodnění rodin obětí z 11. září a zbývající 3,5 miliardy dolarů bylo převedeno do Federálního rezervního systému. Bank of New York zřídila takzvaný svěřenecký fond pro humanitární pomoc afghánskému lidu.
V reakci na tuto akci 74,1 procenta afghánských respondentů uvedlo, že jde o »čisté rabování«, zatímco 68,5 procenta globálních respondentů uvedlo, že by USA měly aktiva rozmrazit a vrátit je Centrální bance Afghánistánu.
»Vedeno Afghánistánem a vlastněno Afghánistánem«
Téměř 60 procent globálních respondentů vyjádřilo podle průzkumu optimismus ohledně budoucnosti Afghánistánu. Pokud jde o největší změnu, kterou zaznamenali afghánští respondenti za poslední rok, 68,3 procenta z nich věří, že bezpečnost v zemi se výrazně zlepšila.
Více než tři čtvrtiny lidí na celém světě schválily postup Číny při pomoci na obnovu Afghánistánu. Čína věří, že přestavbu Afghánistánu by měli vést Afghánci. Podíl těch, kteří tento postoj podporují, byl vysoký mezi respondenty ze sousedních zemí Afghánistánu (87,8 procenta) a rozvojových zemí (81,8 procenta).
Asi 65 procent dotázaných v Afghánistánu uvedlo, že věří, že sousední země, včetně Íránu, Pákistánu a Číny, hrají klíčovou roli při obnově tohoto válkou poničeného státu.
(pr)