V těchto dnech připomínáme 21. výročí teroristických útoků na Spojené státy, které vedly k rozsáhlé válce proti Afghánistánu. Washington ji odstartoval tím, že dal světu ultimátum: »Buď jste s námi, nebo s teroristy.« V roce 2001 se v Afghánistánu uskutečnil první útok na Afghánistán. Afghánistán, již tak válkou rozvrácená země, nebyl přímo zapojen; ani žádný Afghánec se nepodílel na teroristických útocích na USA, ale nějakým způsobem na to těžce doplatil, protože v Kábulu žila hlava Al-Káidy.
Po všech těch letech zůstávají hlavní otázky stejné. Je svět nyní mírumilovnější než v roce 2001? Byla válka USA v Afghánistánu úspěšná a skončila větším mírem? Jsou teroristické a militantní skupiny pacifikovány? Odpověď na všechny tyto otázky zní: »NE«. Ani ve světě není mír, ani neskončila válka či agónie lidí v Afghánistánu.
Militantní a teroristické skupiny se bohužel proměnily v četné frakce po celém světě. Ani po 21 letech a miliardách dolarů nedokázal Washington uspět, a to především kvůli chybným strategiím, předčasným rozhodnutím a zbytečným odklonům.
Celá válečná kronika je plná příběhů o utrpení afghánských občanů. Bohužel neexistovala žádná spravedlnost pro válku, spravedlnost ve válce ani spravedlnost po válce. Válka zničila základní strukturu afghánské společnosti a stažení USA způsobilo v zemi a regionu spoušť.
Je to rok, co se USA stáhly z Afghánistánu a poslední američtí vojáci opustili zemi, čímž skončila nejdelší americká válka. Současná situace ve válkou zmítaném regionu odráží důsledky ukvapeného a nezodpovědného stažení americké administrativy. Ať už šlo o načasování, postup nebo základní etické zásady, celá epizoda stahování vyvolala šokové vlny po celém světě a vyvolala obavy o mír a stabilitu v regionu.
USA vůbec nemyslely na nevinné civilisty, uprchlickou krizi, vzestup militantních skupin a zbytky zbraní.
Životní úroveň v Afghánistánu klesá již téměř čtyři desetiletí, ale od loňského roku se dostala na historické minimum. Americká »věčná válka« nepřinesla Afghánistánu mír ani stabilitu, kterou hlásala. V zemi panuje naprostý chaos, nestabilita a nejistota, což ovlivnilo životy běžných afghánských občanů. Ironií osudu jsou otázky týkající se bezpečnosti, neboť Islámský stát se s rozvojem mnoha frakcí po celém Afghánistánu rozšiřuje a představuje vážnou hrozbu pro mír v regionu.
Americká vláda utratila v Afghánistánu miliardy, ale celá země po jejím odchodu zchřadla. Nic se nemohlo udržet ani přežít, protože celá země byla po léta nějakým způsobem závislá na zahraniční pomoci a asistenci. Opustit zemi s vědomím míry její celkové závislosti, zejména pokud jde o finance, byla od americké administrativy obrovská chyba.
Spojené státy lidskou tragédii ještě umocnily, když prostřednictvím exekutivního příkazu oznámily zmrazení sedm miliard dolarů z aktiv afghánské centrální banky v USA s cílem rozdělit tuto částku jako odškodnění pro rodiny obětí 11. září a zbytek jako pomoc Afgháncům. Podle posledních zpráv USA prozatím neuvolní 3,5 miliardy dolarů ze zmrazených afghánských prostředků s odvoláním na obavy z terorismu. Celá země trpí kvůli chybnému postupu velmoci, která se nedokázala vypořádat s teroristickými živly ani ponechat zemi ve stabilním postavení.
V současné době na těchto zmrazených finančních prostředcích závisí život obyčejného Afghánce, který přežívá navzdory všemu. Podle zpráv mezinárodních organizací a humanitárních organizací nemá téměř 95 % afghánského obyvatelstva dostatek potravin k jídlu. Téměř polovina obyvatelstva je na pokraji podvýživy, zejména ženy a děti.
Spojené státy nějakým způsobem projevují stále větší necitlivost a přehlížení utrpení afghánských civilistů, protože politické zájmy převážily nad humanitárním úsilím. Po dvou desetiletích pro USA zdánlivě skončila válka, ale pro Afghánce neskončila ani válka, ani utrpení.
Mariam Shahová, nezávislá výzkumnice z Islámábádu, která se zabývá studiem konfliktů a vojenskou psychologií