Hokejový brankář Pavel Francouz měl v Coloradu už od začátku uplynulé sezony z týmu dobrý pocit. Vnímal velkou sílu Avalanche. Když se pak naplnily sny dvaatřicetiletého plzeňského rodáka i jeho spoluhráčů o zisku Stanley Cupu, přirovnal následné emoce ke skoku pod jez. Ačkoliv se stále nechává unášet na vlně vítězné euforie, vyhlíží zároveň další ročník NHL. A věří, že by si klub z Denveru mohl velký triumf zopakovat.
»Cítil jsem to v průběhu celé sezony, že bychom mohli jít daleko, když jsem viděl, jak silný máme tým a jak skvěle hrajeme. Ale všichni víme, že během play off záleží vážně na drobnostech. Když jsem však viděl, jak hrajeme, tak jsem cítil, že by to vážně mohlo klapnout, že jsme opravdu silní,« řekl Francouz v rozhovoru s novináři během včerejších oslav, při nichž měl Stanley Cup k dispozici a ukázal ho fanouškům v prostorách plzeňského pivovaru.
Připomněl pocity, jaké prožíval bezprostředně po zisku trofeje. »Člověk si říká, jaké by to asi bylo… A pak, když se to děje, je to jako když skočíte šipku pod jez. Mele vás to, člověk se zmítá v obrovské bouři emocí, radosti, úsměvů a objímání. Když jsem zvedl pohár nad hlavu a viděl v něm svůj odraz, tak to bylo něco, co nedokážu ani popsat. Vážně nevím, jak bych to popsal, byl to skvělý pocit,« vzpomínal Francouz.
»Když jsem se druhý den probudil a zjistil, že jsem zaspal týmový autobus na letiště, tak jsem chvilku pochyboval, zda se to vůbec stalo a jen se mi to nezdálo. Naštěstí když jsem pak do toho autobusu přišel a viděl, jak tam ten pohár sedí, tak bylo jasné, že je to realita,« dodal Francouz.
»Nebyl jsem nejdřív opilej, ale nejrychleji«
Při oslavách prozradil jeho spoluhráč Erik Johnson, že nejvíc slavil právě český gólman. »Tuhle otázku jsem vůbec nečekal… Nemyslím však, že bych byl nejvíc opilej, ale rozhodně nejrychleji,« přitakal s velkým úsměvem Francouz.
»Celý den jsem nejedl, a když opadl všechen ten stres, dal jsem si dva tři drinky a byl jsem ve skvělé náladě, v totální euforii. Zažili jsme v šatně hroznou spoustu srandy. Byla to spontánní radost. Pak jsme měli uzavřenou párty na hotelu. Samozřejmě jsme chtěli vyhrát už v Denveru za stavu 3:1 v sérii. Byli jsme hodně zklamaní, že to nevyšlo, ale pak v té Tampě to mělo kouzlo v tom, že jsme si mohli ty oslavy vychutnat společně v nejužším kruhu a až druhý den se vrátili do Colorada. Takže to byl dost možná ten nejlepší scénář právě takhle,« řekl Francouz.
Vedle jiného si tým Avalanche mohl po návratu do Denveru vychutnat i triumfální jízdu městem na hasičských vozech. »Byli jsme tam s manželkou, dcerkou a s tátou. Jeli jsme s Darcym Kuemperem a jeho rodinou a třetím brankářem Justusem Annunenem. Bylo to neuvěřitelný. Když jedete tím městem, všude to ohromné množství lidí a všichni křičí z plných plic… Skvělý zážitek. A byl jsem rád, že u toho mohla být se mnou i rodina. Když jsem pak viděl záběry z letadla, bylo to jak jedno velké mraveniště. Říkali, že tam bylo snad kolem půl milionu lidí. Bylo to nepopsatelné,« přiblížil Francouz.
Právě vztah s týmovou jedničkou Kuemperem považuje Francouz za jednu ze zásadních součástí týmového úspěchu. »Fungovali jsme spolu v harmonickém vztahu a po celou sezonu jsme se podporovali. V play off obzvlášť, když měl Darcy během vyřazovacích bojů problémy s okem. Byl jsem schopný tam naskočit a cítil jsem podporu jak od něj, tak i od spoluhráčů. Myslím, že to byl jeden z důležitých momentů na té cestě,« podotkl Francouz.
I když pro něho nebylo snadné zaskakovat za zraněného parťáka, pomohla mu zkušenost z minulosti. »Myslím, že mi pomohlo, že jsem tuhle situaci zažil už jednou, když se dohrávalo play off v bublině a zranil se Grubauer. Najednou byla ta tíha na mně. Tehdy jsem to nezvládl. Měl jsem už tenkrát potíže s kyčlemi, ale sám jsem to bral tak, že jsem selhal. Člověk se ale dokáže poučit. Ta zkušenost mi pomohla. A já věřil, že tentokrát, když byl Darcy mimo hru, už to zvládnu, důvěřoval jsem si.«
Zadostiučinění pro otce
Zadostiučiněním byl zisk Stanley Cupu pro brankářova otce, který ho během kariéry tolik podporoval. »Vždy mi říkal možná trochu v nadsázce, že až budu mít ten prstýnek, bude opravdu spokojený. Teď se mu to vyplnilo. Když byl za mnou v Coloradu během sezony v lednu, tak jsme vyhráli všech devět domácích zápasů. Když začalo play off, tak jsem se ho jen ptal, jestli nechce dorazit. A máma ho vyslala se slovy: ‚Jeď tam a postarej se o to.‘ Tak jsem tu misi splnil,« rozesmál Francouz zástupce médií.
Ocenil také výkony Ondřeje Paláta, jenž byl jedním z tahounů finálového soupěře Tampy Bay při snaze floridského celku o dovršení vítězného hattricku. »Potřásli jsme si rukou v tom špalíru po posledním utkání. Řekl jsem mu, že hrál neskutečně. Byl jedním z nejlepších hráčů Tampy. Když jsem ho viděl hrát, byl jsem hrdý, že jsem Čech a že dělá takové jméno českému hokeji. Ale zároveň jsem mu řekl, že jsem rád, že jsme to zvládli my a s pohárem se může pomazlit i někdo další než oni pořád dokola. Tak se jen pousmál a šel dál, více bohužel nebyla možnost si popovídat,« uvedl Francouz.
Připustil, že už se jeho myšlenky ubírají k příští sezoně. Byť je do jejího startu ještě daleko. Kuemper odešel do Washingtonu, z New York Rangers naopak přišel Alexandar Georgijev. A Francouz tuší, že je před ním velká příležitost poprat se o post jedničky. »Nebudu si klást velké cíle. Spíš myslím, že se budu snažit pokračovat v tom, co jsem dělal doposud. S Georgijevem budeme vyrovnanější dvojice, než jsme byli s Darcym, který odchytal většinu zápasů a byl i pro play off braný jako jednička. Myslím, že kdyby se v play off nezranil, odchytal by to celý,« přemítal Francouz.
»Je ale fakt, že teď se pro mě otevírá větší šance. A udělám vše proto, abych přijel co nejlépe připravený. Jádro týmu zůstalo stejné, podepsali jsme hodně důležité hráče, takže věřím, že můžeme být jedním z hlavních adeptů na zisk Stanley Cupu i příští rok,« doplnil Francouz.
A sám cítí obrovskou touhu si vše zopakovat. »Vyhrát ten pohár, to je jako kdyby do vás někdo vpravil nějakou drogu. Chcete to víc a víc, zažít to zase znovu. Budeme opět silní, tak šance na obhajobu tam určitě bude. Bude záležet jen na nás, jak s tím naložíme. Vyhrát to znovu by byl určitě skvělý pocit. Pokud bychom hráli stejně jako letos, určitě ta šance bude,« ujistil Francouz.
(koz, čtk)