Včerejším druhým místem na mistrovství Evropy oštěpař Jakub Vadlejch zkompletoval stříbrnou sbírku z vrcholných akcí. V roce 2017 byl druhý na mistrovství světa, loni na olympijských hrách. K tomu má letošní světový bronz. Rád by tuto sbírku ještě vylepšil a posunul se ke zlatu. Inspirací pro jednatřicetiletého atleta mohou být čeští oštěpařští veteráni Barbora Špotáková a Vítězslav Veselý, kteří kolem čtyřicítky stále bojují o velké medaile.
Když ve druhém pokusu hodil 87,28 metru, tušil, že by to mohl být medailový hod. »Ale snažil jsem se tlačit dál a dál. Říkal jsem si, že Julian (Weber) je jedním z mála kluků, který se může ještě posunout. Pak jsem riskoval, což mělo za následky, že jsem neházel nejlíp,« komentoval soutěž, v níž ho Weber čtvrtým pokusem o 38 centimetrů přehodil. »Zkompletoval jsem stříbrnou sbírku ze všech majorů, takže teď bych se rád posunul,« poznamenal Vadlejch.
S Weberem má letos na vrcholných akcích vyrovnanou bilanci. Na světovém šampionátu ho odsunul na čtvrtou příčku. »Světová medaile je vždycky víc, je důležitá, ale vítězství je vítězství. Jak říká trenér – vítěz zajímá všechny, poražený nikoho. Na druhou stranu jsem ukázal, že i na dvou majorech v jednom roce se dají získat dvě medaile. Už jsem lehce unavený a jsem rád, jak to dopadlo. Kdyby mi to někdo řekl před sezonou, tak to beru všema deseti. Na majorech jsem hodil 87 a 88 metrů, což hovoří za vše. Je to skvělé,« komentoval Vadlejch své výsledky.
I když v Mnichově byl společně s Weberem hlavním favoritem, nemyslel na to, že by mohl získat první velké zlato. »Nikdy nepomýšlím na nic, fakt se snažím jít do každého závodu s čistou hlavou vypnutou. Tady to bylo stejné. Jak jsem první hod přešlápl, chtěl jsem hodit nějaký uklidňovací hod a ten druhý mě uklidnil dost,« vyprávěl.
Na velkých akcích se stává českou medailovou jistotou. »Je to o těch zkušenostech. Myslím, že jsem letos nabral další do sbírky. Vždy jsem chtěl vybojovat medaile pro Českou republiku a už mám čtvrtou velkou. Věřím, že ještě nějaké přidám,« řekl.
Reprezentační kolegové mu ukazují, že i oštěpařská kariéra může být dlouhá. Špotáková v 41 letech získala v sobotu bronz, devětatřicetiletý Veselý byl dnes čtvrtý. »Nevím, jestli budu schopný v tomhle věku… Na druhou stranu, když jim to řeknu, oni řeknou: ‚Uvidíš, taky jsme si to nemysleli a zvládli jsme to.‘ Samozřejmě bych za to byl hrozně rád. Dělám, co miluju, a jsem rád, že jsem na takové úrovni,« přemítal Vadlejch.
Touhu po úspěchu by rád spíše než v tlak při závodech proměnil v motivaci do přípravy. »Když bude mít člověk v hlavě ‚Jdu si pro zlato a nic jiného nechci‘, bude ještě víc stažený, než má být. Samozřejmě, může to být motor v tréninku a ve věcech kolem. Ale v závodě čím míň člověk přemýšlí, tím líp,« uvedl.
(koz, čtk)