Olympijské hry v Mnichově, které skončily 11. září 1972, měly více než čtvrtstoletí po konci druhé světové války ukázat světu nové Německo, přátelské a veselé. Místo toho se ale zapsaly do historie jako dějiště tragické události, teroristického útoku palestinských extremistů, který vyústil ve smrt pěti sportovců z Izraele a šesti dalších členů izraelské výpravy. Zemřel i jeden západoněmecký policista a pět z osmi teroristů.
Tragická událost začala 5. září 1972 před pátou hodnou ráno odsazením ubikací izraelské výpravy v olympijské vesnici, kde extremisté z organizace Černé září zabili dva Izraelce a devět dalších zajali. Následovalo dvacetihodinové drama s nešťastným koncem na vojenském letišti Fürstenfeldbruck, teroristé zabili všech devět zadržovaných Izraelců. Nepodařená policejní akce se stala terčem kritiky tehdejší izraelské premiérky Goldy Meirové, ale i německých politiků a odborníků. Izrael později smrt sportovců pomstil.
Přestože incident vzbudil pohoršení, rozhodl se Mezinárodní olympijský výbor (MOV) se souhlasem Izraele po jednodenním přerušení v hrách pokračovat. Do historie vešla slova tehdejšího předsedy MOV Averyho Brundage, který slavnostně prohlásil: »Hry musí pokračovat!« Sportovní výkony ale zůstávají dodnes ve stínu masakru, byť některé z nich se natrvalo zapsaly do olympijské historie. Například americký plavec Mark Spitz získal sedm zlatých medailí, jeho rekord překonal až v roce 2008 Michael Phelps.
Československo, které na hrách reprezentovalo 186 sportovců, skončilo v konečném hodnocení národů na 18. místě. Zlaté medaile získali diskař Ludvík Daněk a řeckořímský zápasník Vítězslav Mácha. Stříbro vybojovali házenkáři, skokanka do vody Milena Duchková, dvojka s kormidelníkem a sportovní střelec Ladislav Falta, bronzové medaile dálkařka Eva Šuranová a čtyřka s kormidelníkem.
(koz, čtk)