AKTUALIZOVÁNO
Oštěpař Jakub Vadlejch postoupil v Budapešti do nedělního finále mistrovství světa. Lídr letošních světových tabulek druhým pokusem dlouhým 83,50 m překonal o půl metru kvalifikační limit. Výškařka Michaela Hrubá do finále nepostoupila. Laťku na výšce 189 centimetrů třikrát shodila.
Vadlejch začal vystoupení na svém šestém světovém šampionátu hodem dlouhým 81,34 m. I ten by mu na finále s přehledem stačil, znamenal by páté místo, a trenér Jan Železný Vadlejchovi radil, aby už neházel. »To bylo asi jasné. V první skupině bylo páté místo 79. Ale já si chtěl ještě hodit. Nechtěl jsem s 81 končit. Chtěl jsem hodit to kvéčko za každou cenu a nějak se mi to povedlo,« přiblížil Vadlejch, proč absolvoval i druhý hod, který mu definitivně zajistil čtvrté finále na MS. Z něj si v roce 2017 odvezl stříbro a loni z Eugene bronz.
Limit dělal oštěpařům nečekané problémy. Skvěle se s ním hned prvním hodem vypořádal olympijský vítěz Ind Níradž Čopra letošním zlepšením na 88,77 m. »Při rozcvičení jsem cítil sílu a věděl jsem, že to mohu dát jenom jedním hodem. Když jsem odhodil oštěp, cítil jsem se skvěle a výsledek byl velmi uspokojující. Ušetřil jsem energii pro finále, protože jsem hodil jen s devadesátiprocentním úsilím,« pochvaloval si.
Třetím, kdo přehodil limit, byl Aršad Nadím z Pákistánu hodem dlouhým 86,79 m. Německý mistr Evropy Julian Weber se kvalifikoval ze čtvrtého místa, přestože limit nesplnil. Hodil 82,39 metru. »Brzké ranní soutěže mi příliš nesedí. Když mám technicky nevyvedenou soutěž, tak ta další bývá vždycky lepší, takže se těším na finále. Mým snem je získat medaili a stát na pódiu, udělám všechno pro to, abych toho dosáhl,« prohlásil.
Anderson Peters z Grenady, který vyhrál dva poslední šampionáty, hattrick Jana Železného nevyrovná. V kvalifikaci zůstal pod osmdesátimetrovou hranicí, stejně jako Julius Yego, keňský mistr světa z roku 2015.
Hrubá letos překonala 190 cm na Diamantové lize v Chorzówě, kvalifikační limit 194 cm by znamenal vyrovnání jejího osobního maxima, ale k němu se ani nepřiblížila. Nakonec na postup stačilo 192 centimetrů.
Bez chyby skákaly jen australská obhájkyně titulu Eleanor Pattersonová a Jaroslava Mahučichová z Ukrajiny, dvakrát druhá na posledních šampionátech. Její krajanka Julia Levčenková má sice stříbro z MS z roku 2017, ale ve finále nebude.
Tři výšky do 185 cm skákala Hrubá na první pokus, ale 189 cm pak bylo nad její síly. Nedělní finále výškařek tak bude bez českého zastoupení. »Hodnotí se to těžko, 185 není zas tak dobrý výkon. Kdyby to bylo 189 a tři křížky na 192, bylo by to určitě lepší. Ale bohužel, takhle to je. Musím se s tím smířit a aspoň víme, na čem zapracovat do příštích let,« uvedla Hrubá, která se na MS vrátila po šesti letech.
Dva pokusy na 189 centimetrech byly těsné. »Primárně asi chybělo trochu štěstí. A jinak nevím, já ta videa neviděla, bohužel nás nedávali na obrazovkách, takže jsem neměla zpětnou vazbu,« uvedla česká výškařka. Trochu jí vadilo, že při závodu neviděla záznam. »Když víte, co děláte špatně, víc si na to dáte pozor,« dodala.
Lyles dvojnásobným králem sprintu
Ve večerním programu byl králem Američan Noah Lyles, který vyhrál potřetí v řadě běh na 200 metrů. Dosáhl času 19,52 sekundy a v Budapešti slavil po triumfu na stovce i podruhé. Na stejné trati žen obhájila loňské zlato Jamajčanka Shericka Jacksonová v čase 21,41. Vítězka stovky Američanka Richardsonová získala bronz.
Soutěž trojskokanek vyhrála počtvrté v řadě Yulimar Rojasová z Venezuely posledním pokusem dlouhým 15,08 metru. Až v závěrečné sérii padlo rozhodnutí také v soutěži oštěpařek, kterou vyhrála hodem dlouhým 66,73 metru Japonka Haruka Kitagučiová, kterou připravuje český trenér David Sekerák.
Lyles se zase o kousek přiblížil k Usainu Boltovi, který tuto trať ovládl čtyřikrát. Před šampionátem sliboval i útok na jeho světový rekord, ale k tomu mu ještě hodně chybí. Má ale stejně jako on zlatý double, což vedle fenomenálního Jamajčana dokázali jen Američané Maurice Greene v Seville v roce 1999, Justin Gatlin v Helsinkách o šest let později a Tyson Gay v Ósace v roce 2007.
(koz, čtk)
FOTO – ČAS/Soňa Maléterová