Česká atletika má za sebou úspěšné vystoupení na halovém mistrovství světa v Toruni a lví zásluhu na tom měly zlatá čtvrtkařka Lurdes Gloria Manuel a bronzová tyčkařka Amálie Švábíková, které se ve večerních hodinách vrátily s medailemi na krku do Prahy.
Lurdes Gloria Manuel vstupovala do letošní halové sezóny po dlouhé závodní pauze, jelikož z té loňské venkovní ji vyřadilo svalové zranění. To se jí sice podařilo v průběhu léta vyléčit a mohla startovat i na světovém šampionátu v Tokiu. S trenérem se ovšem rozhodli nic neriskovat, do Japonska neodcestovat a směřovat své síly k nadcházející halové sezóně, což se ukázalo jako dobrá volba. Ze svého prvního startu na Czech Indoor Gala měla Lu respekt a panoval určitý otazník, v jaké formě se vrátí.
Jenže všechny pochyby šly stranou, když si na Czech Indoor Gala v Ostravě zaběhla časem 51,12 nový osobní rekord. Jeho hodnotu pak srazila záhy nato na mítinku v Metz na 51,03 a skvěle jí vyšla i toruňská generálka na zlatém mítinku v hale, kde se měla později utkat o světové medaile. Na své premiérové HMS tak odjížděla v pozitivním naladění a s opodstatněným sebevědomím.
Už její představení v rozběhu bylo naprosto suverénní, když ho kontrolovaným způsobem opanovala v čase 51,08. Ještě dominantnější pak byla v semifinále a díky premiérovému prolomení jedenapadesátivteřinové hranice si zajistila účast ve světovém finále. S časem 50,96 se navíc stala třetí nejrychlejší Češkou historie za legendami Jarmilou Kratochvílovou a Taťánou Kocembovou.
Ve finále pak závodnice čekala novinka, jelikož o celkovém pořadí rozhodovaly absolutní výkony z obou běhů. Vítězkou toho prvního se stala domácí hvězda Natalia Bukowiecká v novém národním rekordu 50,83. Za ní finišovala Nizozemka Lieke Klaverová za 51,02. Lu tak znala jejich časy, ale ve svém běhu se musela utkat ještě s dalšími silnými soupeřkami v čele s Norkou Henriette Jaegerovou.
Taktika byla jasná, Manuel měla před Norkou seběhnout na prvním místě a pokusit se udržet pozici až do cíle, což se jí také podařilo. Když se pak na výsledkové tabuli ukázal čas 50,76, bylo jasné, že Česká republika má po dlouhých pětadvaceti letech halovou mistryni světa. Tohoto úspěchu dosáhla naposledy tyčkařka Pavla Rybová na HMS v Lisabonu 2001. Lu také ukončila osmileté čekání českého týmu na cenný kov ze světového šampionátu. Aby nebylo těch milníků málo, stala se vůbec nejmladší halovou mistryní světa v běhu na 400 metrů v historii, když získala titul ve věku 20 let a 250 dní.
V toruňské aréně ovšem nedošlo k jediné české medailové radosti. V samotném závěru programu se o tu druhou postarala tyčkařka Amálie Švábíková. Šestadvacetiletá atletka patří už pátou sezónu do užší světové špičky. Na HME v Istanbulu 2023 si vyskákala svou první velkou medaili na seniorské akci, když brala kontinentální bronz. Na tu další čekala tři roky. Přitom k ní neměla daleko na olympiádě v Paříži, kde byla pátá, i na loňském světovém šampionátu v Tokiu, kde skončila těsně pod stupni vítězů.
V letošní halové sezóně se Amálii také dařilo. Hned dvakrát se jí podařilo posunout hodnotu halového národního rekordu až na 476 centimetrů, což byl výkon, kterým triumfovala na prestižním mítinku v Clermont-Ferrand a do Toruně odcestovala jako jedna z favoritek na cenný kov. V historicky nejkvalitnějším tyčkařském finále na velkých mezinárodních akcích pak uspěla, když si v napínavé soutěži vyskákala bronz. Navázala tak na medailový úspěch své trenérky Jiřiny Kudličkové, která si před čtrnácti lety vyskákala na HMS v Sopotech stříbro.
(koz)
FOTO – ČAS/Jan Houska