Josef Macháček patří mezi nejzkušenější české účastníky Rallye Dakar, letos si ale poprvé vyzkoušel, jaké je to stabilně jezdit ve druhé části startovního pole. Jedním z jeho úkolů totiž bylo »dohlížet« na týmovou kolegyni Aliyyah Kolocovou, která na slavné soutěži v osmnácti letech debutovala. I proto pro něj nebyl výsledek hlavní.
»Letošní Dakar byl specifický pískem, který byl promočený do velké hloubky. A to nikdo za dvacet let nepamatuje. Dříve, když někde napršelo, tak tam byla jen taková krustička. Myslím si, že z toho byly překvapení všichni,« řekl Macháček ČTK a webu sport.cz na neformálním setkání s členy týmu Buggyra ZM Racing. »Jen tři etapy se jely na suchém písku a každý viděl, že je to jednodušší,« podotkl jedenáctý muž konečného pořadí kategorie lehkých prototypů.
Macháček startoval na Dakaru v Africe i v Jižní Americe a pozoruje tak i změny v určován tras. »Kontrolní body se zpřesňují a tím se trasa stává jednokolejnou. V mnoha případech si připadám jako tramvaják, skoro nemusím řídit. A ta jedna kolej se stává nesnesitelnou pro lidi vzadu. Když je trať rozjezděná v prostoru, je to snesitelnější,« uvedl pětinásobný vítěz kategorie čtyřkolek, jenž získal beduína i za triumf mezi lehkými prototypy v roce 2021.
Osobně byl ale s náročností rallye spokojený. »Za mě byl Dakar vyvážený. Našli kamení, pláně, velké duny v horách. Nemyslím si ale, že byl (historicky) nejtěžší. Nejtěžší byl počasím, hlavně pro naši kategorii,« řekl Macháček startující v otevřené buggyně Can-Am.
Déšť a bláto totiž závodníkům nekomplikovalo život jen na trati, ale i v bivaku. »Jeden dva dny to jde vydržet, ale když to trvá dlouho, je to špatně. Hlavně z pohledu techniky. Tvrdili nám, že tam prší osm dní v roce a nám pršelo jedenáct za leden,« pousmál se rodák z Chrudimi.
»Byl jsem dvojka, ale dostal jsem zelenou«
Macháček původně neměl letos na slavné rallye startovat, nakonec ale na poslední chvíli nahradil Yasmeen Kolocovou, která nebyla zdravotně fit. »Byl jsem dvojka, ale hned první den jsem dostal zelenou, že můžu jít do rizika, protože Aliyyah je za mnou hodinu. Já ale Dakar rád rozjíždím opatrněji, navíc jsem toho v roce neměl moc najezděno,« řekl.
Od třetí etapy hlavně kryl týmové parťačce záda, s čímž ale neměl sebemenší problém. »Zjistil jsem, že mi to vyhovuje. Byl bych o kapku rychlejší, ale ona jela velice dobře,« uvedl Macháček s tím, že jej odvážnost dcery majitele týmu Martina Koloce zejména při jízdě za tmy šokovala. »Já bych to večer za dunu nehodil jako ona, jak je bezstarostná. Když ona auto rozbije, tak je za hvězdu. Když to udělám já, jsem za vocase,« smál se Macháček.
I proto byl s výsledkem spokojený. »S touhle technikou a posláním, které jsem měl, určitě. Navíc takhle vzadu jsem nikdy nejel. Vždy jsem byl tak o 50 míst vepředu, tohle je jiný závod. Nemůžeš výrazně promluvit do výsledků. Nebo riskuješ zničení auta,« řekl Macháček.
Čtyřkolkový hřebík
Na Dakaru debutoval v roce 1999 a před pěti lety oficiálně ohlásil konec své kariéry na slavném závodě. Dokonce si z Argentiny přivezl hřebík, na který chtěl pověsit závodní činnost. Od té doby ale přidal další čtyři starty. »To byl čtyřkolkový hřebík,« pousmál se bývalý úspěšný jezdec na čtyřkolce. »Nebo jinak. Nabídka od takového profesionálního týmu se neodmítá. Navíc já jsem i konstruktér a tady jsem měl možnost se zapojit do vývoje,« poukázal na již čtyřletou spolupráci s Buggyrou.
Že by ale jel i v roce 2024, nepředpokládá. »Myslím si, že ne. Už se docela těším na mentorskou práci, že pojedu jako asistence. Je to kategorie pro mladé a staří tam nemají co dělat,« řekl závodník, který v březnu oslaví 66. narozeniny. »Záležet ale bude na týmu a podmínkách. Aby to mělo smysl,« nechal si Macháček otevřená zadní vrátka. Aktuálně má na kontě osmnáct startů na Dakaru, dvakrát se rallye zúčastnil v jiných rolích.
(koz, čtk)