Více než milion fanoušků se chystá do Kataru, kde v neděli začne mistrovství světa ve fotbale. Šampionát provázejí kontroverze již od chvíle, kdy byl turnaj před 12 lety zemi přidělen. Týkají se nejen samotného procesu volby, ale také lidskoprávních otázek, včetně podmínek zahraničních dělníků, kteří stavěli stadiony, či práv žen a sexuálních menšin v této konzervativní muslimské zemi.
Katar dostal pořadatelství v roce 2010, kdy při hlasování výkonného výboru FIFA porazil 14:8 kandidaturu USA. Výsledek byl okamžitě kritizován, mimo jiné i proto, že kvůli vysokým teplotám byl turnaj poprvé z léta přesunut na přelom listopadu a prosince. Zároveň se skoro okamžitě objevila obvinění z korupce při volbě. Důkazy, jež by vedly až k odebrání pořadatelství, ale nalezeny nebyly. Začátkem listopadu bývalý předseda FIFA Sepp Blatter v rozhovoru pro švýcarský deník Tages-Anzeiger připustil, že zvolení Kataru pořadatelem mistrovství světa byla chyba.
Většina dělníků, kteří pracovali na stavbách pro MS v Kataru, pochází ze zahraničí. Na budování sedmi zbrusu nových stadionů, nových hotelů a silnic se podílelo přibližně 30 000 lidí, zejména z Bangladéše, Indie, Nepálu a Filipín. Organizace na ochranu lidských práv, jako je Amnesty International či Human Rights Watch (HRW), uvádějí, že mnozí z těchto pracovníků byli vystaveni vykořisťování a těžkým pracovním podmínkám. Katar podle organizací sice zrušil velkou část systému zvaného kafála, který vázal pracovníky k jejich zaměstnavatelům, ale mnoho dělníků stále čelí odvetným opatřením, pokud se pokusí odejít ze zaměstnání.
Od roku 2010 v Kataru podle britského listu The Guardian zahynulo více než 6500 zahraničních dělníků, významnou roli v těchto úmrtích podle listu sehrála práce ve vysokých letních teplotách. Katar ale tvrdí, že tato statistika je zavádějící. Podle něj v letech 2014 až 2020 na staveništních stadionů zahynulo 37 dělníků, přičemž pouze tři z těchto úmrtí souvisela s prací.
Ženy nemají rovná práva s muži
Další kontroverze se vážou k postavení žen a sexuálních menšin a skutečností, že politické svobody jsou v zemi velmi omezené.
Kataru vládne emír Tamim bin Hamad Sání, politické strany jsou v zemi zakázané a právo zakládat odbory a stávkovat je výrazně limitované. V zemi nepůsobí žádné nezávislé organizace na ochranu lidských práv a pouze asi deset procent obyvatel jsou občané, kteří využívají štědrých dávek, píše agentura AP.
Země se přiklání k vahhábismu, striktní doktríně sunnitského islámu. Oblékání tam odráží muslimské tradice. Zatímco v pětihvězdičkových hotelech jsou pravidla uvolněnější, v nákupních centrech a na většině veřejných prostranství musejí mít ženy i muži zahalená těla od ramen až po kolena. Veřejné projevy náklonnosti jsou nežádoucí; dokonce i držení za ruce je vzácné.
Loni v březnu lidskoprávní skupina HRW vydala zprávu, v níž vyzvala Katar, aby reformoval svůj systém opatrovnictví, který po ženách požaduje, aby k některým základním rozhodnutím měly svolení mužského člena rodiny.
Homosexuální vztahy jsou v Kataru zakázané a trestné. Ostrou kritiku v této souvislosti necelé dva týdny před zahájením šampionátu vyvolal výrok bývalého katarského fotbalového reprezentanta a ambasadora MS Chálida Salmána, který v rozhovoru s německou stanici ZDF označil homosexualitu za »duševní poruchu« a poznamenal, že návštěvníci »musejí přijmout naše pravidla«.
Alkohol je povolen, ale…
Na rozdíl od sousední Saúdské Arábie mohou cizinci v Kataru pít alkohol. Jeho konzumace je ale až na několik výjimek omezena na restaurace v luxusních hotelech. Návštěvníci MS budou moci pít ve vyhrazených fanouškovských zónách.
Katar sází na to, že mu MS pomůže udělat ze země turistickou a podnikatelskou destinaci, která se vyrovná jeho regionálnímu rivalovi Dubaji.
Mistrovství světa ve fotbale je nejsledovanější sportovní událostí na světě. Předchozí šampionát, který se v roce 2018 konal v Rusku, přilákal 3,6 miliardy televizních a on-line diváků.
(koz, čtk)