Rychlobruslařka Martina Sáblíková včera v Heerenveenu získala již jednatřicátou medaili z mistrovství světa a potvrdila, že i v 35 letech patří do absolutní špičky. Trojnásobná olympijská vítězka skončila na trati 3000 metrů třetí, nestačila pouze na Ragne Wiklundovou z Norska a domácí hvězdu Irene Schoutenovou. Vedle prvního bronzu na trojce v kariéře byla Sáblíková unešená i ze skvělé atmosféry, která v zaplněné hale Thialf tradičně panovala.
»Samozřejmě jsem ráda, že neodjíždím s prázdnou. Abych řekla pravdu, tak jsem s tím nepočítala. Jela jsem si sem užít atmosféru a užívala jsem si ji,« řekla Sáblíková ČTK a Radiožurnálu. Velký aplaus si užila už před startem, kdy hlasatel vypočítával všechny její úspěchy. »Stála jsem tam a říkala si – dobré, dobré… Hezky se to poslouchá, ale člověku pak dojde, co má za sebou a nechce zklamat diváky, kteří se přijeli podívat, znají mě, jak jezdím. Doufám, že jsem jim to vrátila,« řekla.
Přímo v hale jí fandila i maminka Eva, které v cestě nezabránilo ani zranění a operace kolena. »Atmosféra je tady neuvěřitelná a říkala jsem to už před závody. Když je člověk na startu ve vyprodaném Heerenveenu, tak už nechce zažít nic jiného. I když jdu na start s tím, že jsem hrozně nervózní kvůli lidem, tak na druhou stranu se těším. Jsou to smíšené pocity. Člověk se bojí, těší, chce tam, nechce tam. Na jednu stranu si přeje, aby už bylo po závodě, na druhou, když skončí, tak ho chce zažít ještě jednou,« popsala Sáblíková. A ocenila i velkou podporu českých fanoušků, kteří do Nizozemska přijeli.
Sáblíková prodloužila svou neuvěřitelnou sérii úspěchů na vrcholných akcích. Od roku 2007 měla každý rok medaili na ME, MS nebo olympijských hrách. V Heerenveenu se navíc představí ještě jednou v neděli, kdy ji čeká závod na 5000 metrů. »Bude to hrozné peklo, pojede hodně holek, které pětku umí a bude záležet na losu. Jak se kdo bude cítit. Je to otevřené a rozhodně si netroufám říct, že bych měla bojovat o placku. Bude to masakr,« podotkla Sáblíková.
Rodačka z Nového Města na Moravě se sice může na start postavit s vědomím, že už získala medaili, psychicky jí to ale prý nepomůže. »Každý člověk si říká, že už pak nebude nervózní, ale stejně, když přijde do haly, tak to nejde. Zrovna dnes jsem si dvě hodiny před startem na hotelu říkala, že je to neuvěřitelné. Kolikrát jsem tam stála, kolikrát jsem si to prožila a stejně tam jdu nervózní jako pras… Člověk se vystresuje a chce dokázat, že tam patří. A v téhle hale je to ještě o něčem jiném,« pousmála se Sáblíková.
Sáblíková uspěla na MS i přesto, že v posledních měsících měla řadu zdravotních problémů. Zranila se v létě před sezonou, v prosinci v tréninku v Calgary se při pádu řízla bruslí do pravé nohy, v minulém týdnu byla nemocná.
»S odstupem času se ukazuje, že byla dobrá taktika nejet na Evropu s nohou, která nebyla doléčená a počkat si, až budu v pořádku,« řekla s tím, že stále pociťuje tréninkové manko. »Hlavně při startech. Mohla jsem je začít trénovat kolem 20. ledna a to je strašně pozdě. Na start není noha stále stoprocentní,« přiznala.
Držitelka světového rekordu na trati 3000 metrů úspěchem v Heerenveenu získala navíc motivaci do dalších let, s aktivní kariérou se chce rozloučit na olympijských hrách v Itálii 2026. »Je důležité, že jsem dokázala držet krok s těmi mladšími. Je neuvěřitelné, kolik mají energie. Kolikrát si říkám, když je vidím na tréninku, že je to neuvěřitelné a já bych to nedokázala. Energie z nich srší i na hotelu a já tam chodím vyflusaná. Jsem strašně ráda, je to povolený doping. Motor. Můžu se vedle nich postavit se vztyčenou hlavou a říct: Pojď me na to a uvidíme, kdo z nás bude rychlejší,« dodala Sáblíková.
(čtk)