Senát je brzda toho, co dělá Sněmovna, tvrdí kandidát na Lounsku Jiří Kobza

Dlouholetý diplomat a poslanec SPD Jiří Kobza je dnes krajským zastupitelem Středočeského kraje v klubu Stačilo! a nominován touto značkou jde i do boje o křeslo v horní parlamentní komoře v říjnových volbách, konkrétně na Lounsku. »Senát je většinově složený ze zástupců partají minulé pětikoalice. Takže teď bude strašně důležité, jak dopadnou volby, protože pak bude možné Senát nahodit na jinou kolej,« říká Kobza v rozhovoru pro iportaL24.cz. A proč v této souvislosti cituje výrok exprezidenta Gustáva Husáka? A v čem se inspiruje legendárním Conanem, kterého na filmovém plátně zahrál Arnold Schwarzenegger? I o tom je aktuální rozhovor pro iportaL24.cz…

Když dovolíte, začal bych jinak než volbami v Česku, ale do značné míry to bude vaše parketa. V poslední době se totiž hodně skloňuje systém emisních povolenek. Například europoslanec Ondřej Dostál říká, že se povolenky ETS 2 nemají pouze zmírňovat, ale mají se zrušit. Budete souhlasit?

Určitě. Zřejmě o tom víte, ale já už třetí rok vlastně organizuji Vzpouru proti Green Dealu. Začalo to tak, že jsem se v jeden moment, když jsem poslouchal ty neuvěřitelné lži, které na nás valí z médií, naštval a říkal jsem si: »Jsem geolog, ale už jsem v důchodovém věku, takže moji spolužáci z fakulty už také budou důchodci a můžou si dopřát ten úžasný luxus, že můžou říkat pravdu.« Už jim neseberou granty, nebudou je šikanovat na pracovišti ani je nevyhodí z práce. A tak jsem je oslovil, udělali jsme jakousi první skupinu a potom samozřejmě i výstup pro ČTK. Ten se sice setkal s absolutním mlčením, ale přesto všechno se už o nás začalo trochu vědět, tak se k nám přidali další takoví buřiči a zásluhou jednoho z nich jsme se dostali k nadaci Clintel, která se skládá ze dvou tisíc emeritních profesorů přírodovědy. Udělali jsme pro ně velkou mezinárodní konferenci, na kterou jsme se museli složit, protože nemáme žádné peníze, ale bylo to zajímavé, protože když už to paní Pekarová Adamová nemohla zarazit, aspoň bylo ve Sněmovně vypnuté topení. V listopadu! Jinak to bylo úžasné. Dva dny nepřetržitých přednášek, prezentací, výsledků pozorování – kolikrát celoživotních, od dotyčných profesorů. Celé to probíhalo v angličtině a pak jsme z toho samozřejmě udělali určitý výstup. Výsledek se brzo dostavil v tom, že na Seznam Zprávy začali psát, jak se »popírači klimatických změn sešli ve Sněmovně«. Což byla samozřejmě lež, protože my jako přírodovědci klimatické změny nikdy nepopíráme. My naopak říkáme, že byly, jsou a budou. A je úplně jedno, co lidi dělají. Měli jsme tady přibližně 54 dob ledových – planeta se prostě cyklicky ochlazuje a ohřívá. A jediné, co můžeme jako lidi udělat, je, že s tím budeme počítat a připravíme se v tom smyslu, že budeme mít spolehlivý, dostatečně kapacitní a levný zdroj elektřiny. Protože bude muset v létě chladit a v zimě topit, podle toho, jestli bude horko nebo zima. To je alfa a omega!

Jenže tam to naráží na všechny ty tzv. zelené, kteří se snaží elektřinu zdražit, omezit zdroje. Podívejte se třeba do Německa, jak tam bourají jaderné elektrárny. To naštěstí nedošlo až sem, ale máme tady jiný problém: uhlí.

Černého uhlí jsou v Karviné nějaké 2 miliardy tun. V současné ceně to dělá kolem 5-6 bilionů korun. Nevím, který šílenec si vymyslel, že když máme uhlí na 100 let, při stávající spotřebě energetického uhlí, tak zavřeme uhelné elektrárny a přepracujeme je na plyn, který nemáme vůbec. Takže i proti tomu se snažíme vymezovat.

Teď je toho samozřejmě víc, protože skupina Clintel ČR neměla právní identitu. Bylo to takové neformální sdružení. Kolega Šálek, který byl ambasadorem za Clintel vůči celosvětové nadaci, se rozhodl, že toho nechá. Mezitím se prezidentem celosvětového Clintelu stal bývalý prezident Václav Klaus, takže jsme potom u něj udělali velkou konferenci – takového tvrdého jádra. A kolegové se rozhodli, že v současnosti vest Clintel je politická záležitost a že jediný politik jsem já. Takže všichni ve společnosti odsouhlasili, že to mám vést. Rozjel jsem tedy registraci spolku, plus všechny záležitosti k tomu. Nejhorší bylo otevřít bankovní účet, abychom měli jak provozní, tak transparentní, protože banka nebyla schopná překousnout, že jsem téměř před rokem byl ještě politicky angažovaná osoba. Založit »blbej« účet trvalo měsíce!

A celé to rozštípla paní nebo slečna Zdislava Pokorná, která když jsem odcházel ze zahraničního výboru, ještě v parlamentu, se mě ptala, že prý slyšela, že naši konferenci financoval Rosatom. Což mě docela překvapilo, protože nevím, proč by to dělal, když jaderná energie je bezemisní a té se naše aktivity vůbec netýkají. Tak jsem se jí to snažil vysvětlit, že jsem fakt nedostal ani korunu, ale říkal jsem jí to »na férovku«: »Podívejte se, mně by se ty peníze hodily, my jsme se na to museli složit, takže kdybych je dostal, tak bych je určitě použil, ale já jsem je bohužel nedostal.« Ona na mě koukala s takovým naivním pohledem a řekla: »No a když jste tak čistý, proč vás vyšetřuje BIS?« Tím mě srazila do kolen. Odpověděl jsem: »Já fakt netuším. Ani nevím, že mě vyšetřujou.«

Takže náš boj proti klimatickým změnám a proti všem nesmyslům, která přináší, trvá.

A co nového v tomto ohledu podnikáte?

Já se teď snažím náš tým rozšířit o sociální vědy, aby nezůstávalo jen u těch přírodních. Jsem totiž přesvědčený, že Green Deal zasahuje do všech aspektů společnosti. Takže jsem teď vyzval sociologii, psychologii, ekonomii, ale i zemědělce, aby se k nám přidali. Uvidím, kolik nás nakonec bude a jaké budou výstupy. Protože to, co se děje teď, třeba i okolo ETS 1 a 2, opravdu není záležitost až tak technická, jako spíš sociologická. Přesvědčit lidi, že to je nutné a že to musí platit.

Takže vycházím z toho, co říkal kdysi Conan: »Když jdu bojovat s kouzelníkem, potřebuju kouzelníka.« Proti sociologií my potřebujeme pozvat sociology.

Jinak celý Green Deal, to je zvláštní systém Evropské unie v tom smyslu, že oni udělají nějakou vyhlášku, která je z půlky taková, že ji nemůžete odmítnout. A druhá půlka je taková, že by od vás jeden kůrku nevzal. Ale vy nemůžete hlasovat proti tomu, protože je tam ta první část.

Bude to určitě ještě zajímavé. Uvidíme, jak dopadnou volby, protože ty na to samozřejmě budou mít zásadní vliv.

Já kandiduju do Senátu v okrese Louny. A už se na mě sbíhají různé trollí farmy a různí aktivisté a zkoušejí mě napadat, urážet a jakkoli dehonestovat. Tak si říkám, že to je důkaz, že to asi děláme dobře, protože jinak by se neobtěžovali.

Já vás trošku chytnu za slovo, co se týče filmů o Conanovi. Dá se to, co jste řekl o kouzelníkovi, volně převést i na Senát? V tom smyslu, že když chci zrušit horní komoru, musím do ní kandidovat? A jste opravdu pro její zrušení?

Senát vznikl jako vějička pro bývalé poslance federálního shromáždění, aby odsouhlasili rozpad republiky. A když se tak i stalo, obě dvě strany si tam nastrkaly svoje zasloužilé straníky a na bývalé poslance už nějak nezbylo.

Fakt je, že Senát se podařilo zrušit snad jenom ve Švédsku, a to ještě s důležitou podmínkou. Protože jen senátor může zrušit Senát, což je zapotřebí připomínat, a tak si ho ti švédští senátoři zrušili pod příslibem, že až do smrti budou dostávat senátorskou rentu ve výši senátorského platu. Ale pořád to ten stát vyjde levněji! Když si uvědomíte, kolik stojí údržba Valdštejnského paláce a veškeré služby, co jsou kolem toho, včetně ochranky, pak to dělá 4 miliardy za rok. Takže by bylo výhodnější senátorům ten plat opravdu slíbit.

Domnívám se, že Sněmovna by mohla být v našich politických podmínkách dostatečná. Ale ocitoval bych Gustáva Husáka na zasedání ÚV v 69. roce, kdy řešili, co budou dělat, když jsou tady Sověti. On tehdy pronesl památnou větu: »Súdruhovia, vychádzajme z reality. Sú tu.« Takže zkrátka vycházejme z reality, ten Senát tady je. A teď momentálně slouží jako brzda toho, co dělá Sněmovna, protože je většinově složený ze zástupců partají minulé pětikoalice. Takže teď bude strašně důležité, jak dopadnou volby, protože pak bude možné Senát nahodit na jinou kolej, na jiné směřování.

Ale zase je otázka, koho si tam lidi zvolí. Protože já když vidím, že »Dozimetr« dostává 14-15 %, tak mě to docela to děsí. A taky bych rád viděl, kde a jak se ty průzkumy dělají.

A ještě je tu jeden problém: že jsou lidé opravdu přesyceni politikou. Když volili Petra Pavla, tak mu dávaly hlas hlavně ženy, které říkaly: »To je krásný chlápek, má krásnou uniformu, je slušivě oblečený, hezky ostříhaný. Ten nás bude reprezentovat daleko líp než ten Zeman, který vypadal hrozně.«

Ono je to stejné jako ve třicátých letech, kdy Hitlera volily hlavně Němky, a ze stejného důvodu. A toho bych se tedy nerad dočkal! Takže jsem taky zvědavý, kdo půjde do dalších prezidentských voleb. Protože hlavní úkol protikandidáta k Petru Pavlovi bude, aby obsadil tu židli na Hradě. Víc není zapotřebí.

A vidíte někoho takového?

To je dobrá otázka, protože vidím lidi, kterým nechybějí ambice, ale současně mám takový dojem, že je tady určité riziko, že na ně někdo něco má. A že budou šlapat, jak jim řeknou ti jejich loutkovodiči.

To byl můj problém taky. Na mě se osm let snažili něco najít, něco na mě hodit a vůbec se jim to nedařilo. Protože já jsem chudý a čestný. A tím, že jsem si prošel válkou, se hned tak něčeho neleknu.

Vraťme se prosím k Senátu. Do voleb tedy jdete s programem »zrušit Senát«? Nebo ještě máte jiné priority?

Na zrušení Senátu je brzo. Jdu tam s konkrétním programem, který je na mých letácích. Důležité je snažit se hlídat, aby prošly věci, které budou mít přínos pro občany a které dosavadní Senát vracel a brzdil.

Já jsem specialista na zahraniční politiku a životní prostředí. Zrovna to jsou dvě věci, které teď začínají nabírat na důležitosti. A právě z pozice senátora se s tím dá něco dělat. Podívejte se, co se děje v zahraničí: válka na Ukrajině, válka v Iránu, válka v Jemenu… Nebo co se děje ve Venezuele, co se děje na světových burzách, co v celé Evropě… To je poměrně alarmující samo o sobě. A to jsme u dalšího bodu, kterým je migrace. Protože já jsem čtyři roky dojížděl na Plenární shromáždění Rady Evropy, kde jsem byl právě v migračním výboru, což byl opravdu drsný zážitek. Byl jsem vždycky týden ve Štrasburku a pak se dalších 14 dní léčil z depresí. Tam šlo o to, že výbor chrlil nové a nové deklarace o tom, jak podporovat migraci, jak ji rozšířit, jak se starat o nezletilé děti a podobně. Protože jako děti jsou bráni všichni, kdo mají méně než 18 let. A migranti to vědí, takže on je plešatý, bezzubý, fousatý, ale tvrdí, že je mu 16. Neexistovala kontrola, která by byla schopná ho nějakým způsobem zastavit. A až potom, když tady dostal pobyt, tak se zjistilo, že má dvě manželky a patnáct dětí. Ale pak se zase řeklo, »my musíme sjednotit rodinu, takže je sem zkrátka musíme vzít«.

Když jsem to tam poslouchal, tak jsem si říkal, jak je vůbec možné, že tihle lidi chodí sami po ulici. Oni by měli vycházet s nějakým dozorem nebo průvodcem. A teď, jak se pořád mluví o reemigraci, tak si musíme uvědomit jednu věc. V drtivé většině jsou migranty takoví lidé, které nechtějí jejich vlastní země a jsou rády, že se jich zbavily.

Celý migrační pakt, který vloni podepsal Rakušan, je o tom, že budeme přijímat minimálně 30 tisíc migrantů každý rok a musíme se o ně postarat. A když je nebudeme chtít, tak se musíme postarat o jejich repatriaci. Což je asi to nejtěžší, co vůbec může být.

Právě v této problematice může Senát lobovat v institucích, jako je Evropský parlament, Plenární shromáždění Rady Evropy a podobně, protože člověk se tam jako senátor může dostat a může určitým způsobem zabránit aspoň těm největším šílenostem, které z toho vypadávají. Protože systém je takový, že Plenární shromáždění chrlí nějaké deklarace, které jdou na Evropskou komisi a ta je posílá Evropskému parlamentu ke schválení. Vzhledem k tomu, že tam pracuje třicet tisíc lidí pro Evropskou komisi, tak jsem byl překvapený, když jednou přišel Chorvat s úžasným nápadem, že se musí změnit námořní zákon. Ten zněl, že když vidíte plavat trosečníka, tak ho máte vytáhnout z vody a odvézt do přístavu. Jakéhokoli. A on říkal, že takhle to nejde, že to musíme změnit. Prostě když uvidíte trosečníka, tak ho vytáhnete a odvezete ho tam, kde mu budou poskytnuty veškeré »facilities«, tedy veškeré podmínky, kde on může požádat o pobyt a azyl. No a byl tam člověk z Malty, který když tohle slyšel, tak se chytil za hlavu, začal křičet »vy jste se všichni zbláznili!« a utekl odtamtud. Jenže dotyčný už na tuto akci plánoval nějakých 260 milionů eur!

To abyste měl představu, co se tam projednávalo. Já jsem se do toho vždycky snažil zasahovat, jenomže jsme byli dva nebo tři na třicet lidí, kteří byli v tom výboru a vždycky nás přehlasovali.

Poslední věc. Kandidujete za Stačilo! a v této souvislosti bych se rád zeptal, zda má podle vás tento název perspektivu a aktuálnost. Vždyť vznikl ze sloganu »Fialo, stačilo!« a Fialově vládě už je odzvoněno…

Já nekandiduji za Stačilo!, ani nejsem členem hnutí. Jako nezávislý kandiduji se Stačilo!

Ale k vaší otázce. Sice je po sněmovních volbách, ale Deep State, tedy ta hluboká administrativa, tady pořád je. A je to vidět i na tom, jakým způsobem Babiš prosazuje svoje věci. Vidím, co se děje na ministerstvu životního prostředí nebo na ministerstvu zahraničních věcí. Takže se domnívám, že »stačilo« je pořád ještě plně platné.

Já jsem vždycky říkal, že například na ministerstvu zahraničních věcí by měl být místo ministra řezník, který by odtamtud vyřezal všechny kamarády, které si tam natahal Lipavský a před ním Petříček a ještě před ním Hamáček. Udělali z toho zaopatřovací ústav pro své straníky, kdy se ani nezabývali nějakou profesionalitou a odbornými zkouškami. Takže si myslím, že to, co teď dělá Macinka, ať jsou na to různé názory, je zapotřebí provést. Přesto nebo právě proto je »Stačilo!« pořád platné.

Petr Kojzar

FOTO – iportaL24.cz/Marcela Špičková a archiv Jiřího Kobzy