Našemu školství chybí dlouholetá koncepce, kritizuje kandidátka hnutí STAČILO! do Poslanecké sněmovny a učitelka na gymnáziu Tereza Čechová Humpolcová. Slib hnutí ANO, že učitelé budou mít na konci volebního období průměrný měsíční plat 75 tisíc korun, nicméně považuje za učebnicový příklad populismu. »Vytáhnout jedno číslo a slíbit ho bez jakéhokoli vysvětlení, odkud stát vezme potřebné prostředky, je prostě nezodpovědné,« kritizuje Čechová Humpolcová v rozhovoru pro iportaL24.cz, v němž hraje hlavní roli právě oblast školství.
Jakou známkou byste coby gymnaziální učitelka ohodnotila vládu Petra Fialy? A kdyby fungovalo ono tolik preferované slovní hodnocení, jak byste to formulovala?
Pokud bych měla vystavit vysvědčení vládě Petra Fialy, tak bych ji ohodnotila známkou nedostatečně. Slovně bych to popsala tak, že tato vláda zcela selhává v základní povinnosti – tedy v tom, aby spravovala stát ve prospěch občanů a nikoli jen ve prospěch úzké skupiny vyvolených. ODS a její partneři nastupovali s velkými sliby o kompetentnosti a stabilitě. Realita ale ukázala pravý opak – neustálé zdražování, rekordní inflace, energetická krize, kterou vláda vůbec nezvládla, a pocit, že problémy obyčejných lidí jsou pro ministry druhořadé. Naopak vidíme, že vláda dává přednost zájmům nadnárodních firem, bank nebo zbrojního průmyslu, zatímco rodiny s dětmi a důchodci žijí ve stále větší nejistotě. Taková vláda si rozhodně lepší známku než nedostatečnou nezaslouží.
Co podle vás nejvíce chybí českému školství?
Naše školství trpí jedním obrovským problémem – chybí mu stabilita a dlouhodobá koncepce. Každá nová vláda přichází s vlastní reformou, učitelé se musí přizpůsobovat neustálým změnám a děti s rodiči V tom mají jen zmatek. Učitelé navíc tráví hodiny papírováním, místo aby se mohli věnovat výuce. Chybí systematická podpora moderní výuky, menší počet dětí ve třídách a lepší zajištění školních psychologů a asistentů. Velkým problémem je i odchod mladých učitelů – do školství často nastoupí, ale po pár letech odcházejí, protože jim chybí důstojné ohodnocení. A právě proto prosazujeme, aby průměrný plat učitele činil minimálně 130 % průměrné mzdy v České republice. To je jasný a spravedlivý požadavek, který by učitelům vrátil respekt a motivoval by i mladou generaci, aby si pedagogiku vybrala jako svou profesi.
Hnutí ANO slíbilo průměrný plat učitelů na 75 tisících. Vnímáte to jako reálné, nebo je to čirý populismus?
Tohle je podle mě učebnicový příklad populismu. Samozřejmě si přejeme, aby učitelé měli vysoké a spravedlivé platy. Ale vytáhnout jedno číslo – 75 tisíc korun – a slíbit ho bez jakéhokoli vysvětlení, odkud stát vezme potřebné prostředky, je prostě nezodpovědné. Lidé možná na první pohled ocení velké sliby, ale pak přichází zklamání, když se ukáže, že jsou nereálné. My nabízíme jiný přístup – odpovědný a dlouhodobý. Proto požadujeme, aby platy učitelů byly zákonem garantovány na 130 % průměrné mzdy. To je rámec, který se automaticky přizpůsobuje ekonomické situaci, a zároveň zajišťuje, že učitelé nebudou finančně podhodnocení. Na rozdíl od nereálných čísel jde o systémové řešení, které by školství skutečně pomohlo.
Jak hodnotíte téma inkluze, které před volbami otevírají některé strany v čele s Motoristy?
Inkluze je téma, které se často používá jen jako heslo, ale v praxi se řeší velmi složitě. My si rozhodně nemyslíme, že by děti se speciálními potřebami měly být vyčleněny na okraj. Každé dítě si zaslouží kvalitní vzdělání a pocit, že někam patří. Ale inkluze nesmí být »levná nálepka«, kdy stát ušetří na speciálních školách a hodí veškerou práci na běžné učitele. Pokud má inkluze fungovat, musí být ve třídách dostatek asistentů, podpůrných pracovníků a zajištěné financování. Učitel nemůže zvládnout sám třicet dětí včetně těch, které potřebují speciální péči. Proto říkáme – inkluze ano, ale jen tam, kde má reálné podmínky. Jinak se z ní stává prázdný slogan, který neprospívá ani dětem, ani učitelům.
Jste pravidelnou návštěvnicí Odložilova memoriálu a o sport se celkově zajímáte. Jak vám vyhovuje jeho financování, a byla byste pro zřízení odděleného ministerstva sportu?
Sport má v mém životě důležité místo a sleduji ho i z pohledu politiky. Bohužel dnes financování sportu často stojí na obětavosti rodičů, malých obcí nebo jednotlivých sponzorů. To není správné – stát by měl být partnerem, který garantuje stabilní podporu, zejména mládežnického sportu. Jsem proto přesvědčena, že by Česká republika měla mít samostatné ministerstvo sportu. Ne proto, abychom zřizovali další úřady, ale proto, aby byl sport opravdu systémově řízen. Sport není jen volnočasová aktivita – je to i prevence nemocí, boj s obezitou, podpora duševního zdraví a budování týmového ducha u mladých lidí. To všechno se státu mnohokrát vrací.
Mají dnes vůbec rodiče, pokud se nejmenují například Janek Ledecký, na to, financovat svým dětem sportovní kroužky? A jak to případně změnit?
Mnoho rodin dnes opravdu nemá na to, aby svým dětem zaplatilo sportovní kroužky. A přitom právě sport by měl být dostupný všem, bez ohledu na příjem rodičů. Vysoké poplatky, drahé vybavení a cestování na soutěže znamenají, že děti z méně majetných rodin jsou znevýhodněny. My chceme, aby stát převzal větší část odpovědnosti – buď prostřednictvím příspěvků na kroužky, nebo zvýšenou podporou pro sportovní kluby a trenéry. Děti by měly mít možnost sportovat ve svém městě či obci, a ne aby to bylo jen výsadou těch, jejichž rodiče mají nadstandardní příjmy. Sport je investice do zdraví národa, a proto ho musíme podporovat systémově.
Je dobře, když se ke STAČILO! na poslední chvíli připojila i SOCDEM? Nemůže to být některými voliči vnímáno jako ryzí sňatek z rozumu?
Já to vnímám jako pozitivní krok. Ukazuje to, že jsme schopni překonat dílčí rozdíly a spojit síly proti vládní politice, která dlouhodobě škodí lidem. Samozřejmě, že každá strana má své specifické priority. Ale v jádru – tedy v důrazu na sociální jistoty, ochranu pracujících, důchodců a rodin – máme mnoho společného.
Umístění osobností na kandidátku STAČILO! je praktický důkaz, že přes všechny rozdíly dokážeme táhnout za jeden provaz. Myslím, že lidé to ocení, protože od voličů slyšíme jasně: přestaňte se tříštit a nabídněte jednotnou alternativu. A přesně to děláme.
Jak vnímáte podané žaloby strany Volt na hnutí STAČILO! ohledně údajných skrytých koalic?
Podle mě jde spíše o snahu poškodit naše hnutí a odvést pozornost od skutečných problémů, které trápí občany. Tyto žaloby vytvářejí jen zbytečný rozruch, aby se oslabil náš hlas a aby se vládní strany mohly opět udržet u moci. Všechny naše kroky jsou přitom naprosto transparentní – naši voliči vědí, kdo kandiduje, s kým spolupracujeme a proč. Nemáme co skrývat. Naopak, říkáme jasně: spojujeme levicové osobnosti proto, abychom prosazovali sociální politiku, mír a spravedlnost. Lidé od nás čekají řešení vysokých cen, spravedlivé mzdy, dostupné bydlení – a na to se chceme soustředit, ne na malicherné spory vyvolané našimi oponenty.
K volbě v zahraničí se přihlásilo necelých 25 tisíc krajanů, korespondenčně chce volit ani ne 11 tisíc lidí. Jak to čtete?
Ukazuje se, že korespondenční volba není pro krajany tak zásadní téma, jak se nám snaží vláda namluvit. Je jasné, že většina o tuto možnost nestojí. Přesto vláda prezentuje korespondenční volbu jako obrovský krok kupředu. My upozorňujeme na rizika – zejména na možnost manipulací a pochybností o regulérnosti voleb. Demokracie stojí na důvěře občanů ve spravedlivý proces. Pokud ji narušíme, může to mít fatální následky.
Proto říkáme – chceme, aby krajané mohli volit, ale cestou bezpečnou a průkaznou, například na ambasádách či konzulátech. Korespondenční volba poštou je příliš riziková.
Kdybyste prosadili referenda o vystoupení z NATO a EU, jak by Tereza Čechová Humpolcová hlasovala?
Pokud jde o NATO, naše hnutí neusiluje o okamžité vystoupení, ale o to, aby o tak zásadní otázce měli možnost rozhodnout občané v referendu. Jsme přesvědčeni, že lidé mají právo vyjádřit svůj názor na to, zda má Česká republika zůstávat součástí vojenské aliance, která nás často zatahuje do konfliktů, jež nejsou v našem zájmu. Češi chtějí mír, ne válku.
Pokud jde o Evropskou unii, tam říkám otevřeně: jsem velmi kritická k jejímu současnému fungování. EU dnes není společenstvím rovných partnerů. Silnější státy diktují slabším a místo solidarity vidíme často dvojí metr. Ale i zde platí – o našem členství musí rozhodnout občané v referendu, nikoli úzká politická elita.
Jak se díváte na novelu trestního zákoníku, která zakazuje propagaci komunismu? Nemáte jako členka KSČM strach, co nastane v budoucnosti?
Tento návrh považuji za velmi nebezpečný precedens. Zakazovat určitou ideologii jen proto, že se někomu politicky nehodí, je cesta, která ohrožuje samotné základy demokracie. Komunismus je součástí našich dějin – se všemi chybami i úspěchy. Máme se z historie učit, nikoli ji zakazovat. My dnes nenabízíme návrat do minulosti, ale moderní levicová řešení současných problémů – dostupné bydlení, kvalitní zdravotnictví, spravedlivé mzdy a důstojné důchody. Pokud někdo chce zakázat samotnou existenci levicové alternativy, pak to není krok k demokracii, ale naopak k totalitě. A právě proti tomu musíme společně bojovat.
Petr Kojzar
FOTO – iportaL24.cz/Marcela Špičková a Facebook
Diskuze je uzavřena.