Jan Sedláček je přírodovědec, krajinář, ekolog a místopředseda Národní demokracie. Vystudoval obory Péče o životní prostředí a Biologie ekosystémů na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity a nyní ho najdete na druhém místě kandidátky koalice ALIANCE ZA NEZÁVISLOST ČR – proti přijetí eura. Na ní v červnových volbách do Evropského parlamentu kandiduje kromě Národní demokracie dalších sedm stran a hnutí. Z hlediska své profesní specializace Sedláček kritizuje především Green Deal a další snahy Unie o zásahy do krajiny a přírody…
Vaše Aliance se vyslovuje pro vystoupení České republiky z EU. Co vám nejvíce na Unii vadí?
Nejvíc mi vadí, že Evropská unie je de facto pokusem nacpat 27 lidí – malých, velkých, tlustých, tenkých – do jednoho stejného svetru. Určit centrálně zákony a pravidla, která budou platit pro všechny státy, bez ohledu na to, že některým z nich nevyhovují. Jsem přesvědčen, že to je naprosto chybný koncept Evropy. Naopak prosazuji takový koncept, kdy si každý stát bude určovat své vlastní zákony, svá vlastní pravidla a žádná EU do toho nebude mluvit.
A byl byste pro návrat takříkajíc ke kořenům, kdy Evropské společenství uhlí a oceli bylo založeno především na hospodářské spolupráci?
Ano, preferoval bych, aby fungoval vzájemný obchod mezi státy, kooperace například ve vědě, výzkumu a tak podobně, ale vždy musí být spolupráce založena na principu rovný s rovným. A nesmí tam být žádné mocenské centrum, jako je Brusel, které pak diktuje státům, co můžou a nemůžou dělat, kdy zároveň určuje i vnitřní politiku, protože EU nám například významně zdražuje elektřinu emisními povolenkami. To je něco, co platí centrálně v celé Unii, a lidé si to moc ani neuvědomují. Přesto každý člověk zaplatí několik tisíc korun ročně navíc jenom na těch emisních povolenkách, které jsou právě dané centrálně Evropskou unií. A to je evidentní ukázka toho, že celý koncept EU je naprosto chybný.
Hodně se v poslední době skloňuje termín »udržitelný rozvoj«. Skutečně si jako přírodovědec myslíte, že se nemusíme bát oteplování, negativních vlivů CO2 a že onen Green Deal, který vaše Aliance tak kritizuje, nic neřeší a je krokem vedle?
Jako přírodovědec vám k tomu řeknu dvě věci. Za prvé, v historii se klima vždy měnilo, a to současné oteplování ještě ani zdaleka nedosáhlo takových hodnot ve srovnání s tím, jaké teploty byly ve středověku. Tehdy bylo ještě výrazně tepleji než dnes, pak to spadlo do malé doby ledové, která měla vrchol zhruba v 17. až 19. století, a nyní se jenom vracíme z té malé doby ledové zpátky do teplejšího klimatu, který mimochodem tehdy ve středověku využili k rozvoji, zatímco my – ne tedy my, ale ti podnebíčkáři a všichni, kdo sedí v Bruselu, to naopak využívají jako záminku, aby nám tady zaváděli různé uhlíkové daně a omezovali naše svobody.
Další věc je, že pečlivě sleduji stav naší krajiny a ten se po vstupu do Evropské unie v roce 2004 – a na mysli mám zejména zemědělskou krajinu – začal významně zhoršovat. Tím, že významně ubyla živočišná výroba, se půda velice ochudila o humus. Dotační politika Evropské unie vysloveně diskriminuje živočišnou výrobu, a to byla jedna z příčin, proč se stále snižuje právě obsah humusu v půdě.
A do toho vstupuje nesmyslná ideologická a pak i dotační podpora pro energetické plodiny, v našich podmínkách hlavně řepku a kukuřici. Způsobila jednak obrovský nárůst chemizace krajiny kvůli řepce a jednak obrovskou půdní erozi kvůli masivnímu pěstování kukuřice do bioplynek. A to je jen jeden z mnoha a mnoha příkladů, jak Evropská unie sice mluví o udržitelnosti a o tom, že chce pomáhat naší přírodě a krajině, ale skutečná politika EU jí naopak škodí. A právě Green Deal by toto celé pozvedl ještě na mnohem, mnohem vyšší obrátky a jeho přijetí by pro naši krajinu znamenalo naprostou katastrofu.
To neříkám jenom já, ale třeba i docent Martin Konvička, entomolog, který se právě zabývá vztahem krajiny a populací hmyzu. Ten upozorňuje právě na skutečnost, že po vstupu do EU se stav krajiny stále zhoršuje a že přijetí Green Dealu by to ještě mnohonásobně umocnilo.
A nejen pro přírodu, ale také pro náš průmysl. Emisní povolenky a další uhlíkové daně, které už i tak začínají, by se dostaly ještě na mnohem a mnohem vyšší úroveň. A to by pro náš průmysl bylo zcela likvidační. A nesmíme zapomínat ani na energetiku. Máme tu přibližně 40 procent energie z našich uhelných elektráren, které už jsou dnes, po odsíření, poměrně ekologicky čisté. Rozhodně je to čistější zdroj než ty větrníky, slunečníky a pomalu i měsíčníky. Pokud by nás Evropská unie připravila o tento zdroj, pak bychom neměli dostatek energie ani na základní provoz, na svícení, topení, natož potom pro průmysl.
A k tomu bych řekl ještě takovou perličku. Tady nás pořád straší Čínou. Ale přitom právě kvůli Evropské unii se náš průmysl stává málo konkurenceschopným a zejména vinou těch drahých energií se výroba přesouvá do Číny. To, že jsme stále více závislí na Číně, je vina EU, a proto si myslím, že by se měl zrušit Green Deal a všechny podobné nesmysly. Měli bychom to vybudovat silný, konkurenceschopný průmysl, abychom mohli aspoň do nějaké míry konkurovat jak Číně, tak komukoliv jinému.
Na nedávné konferenci Aliance na pražské Novotného lávce poměrně často rezonoval rok 2035 a plánovaný zákaz aut se spalovacími motory. Opět se na vás obracím jako na přírodovědce s jednoduchou otázkou: dává vám toto nařízení smysl?
V žádném případě, protože dnes už je provoz aut se spalovacím motorem poměrně čistý. A rozhodně si nemyslím, že by elektromobily byly nějak výrazně čistější, protože když si vezmu, jak náročná, a to i ekologicky, je těžba surovin pro ty elektroauta, tak z toho rozhodně klasické vozy se spalovacími motory nevycházejí nijak hůře.
A notabene je zajímavé, že nás EU chce připravit o naše uhelné elektrárny, o náš hlavní zdroj energie, ale jedním dechem dodává, že chce prudce zvýšit poptávku po elektřině právě masivní podporou elektroaut. Což by znamenalo, že buď by se ta elektřina musela nahánět ze všech možných zdrojů typu těch větrníků, které by pak přírodě škodily ještě daleko víc, nebo by byla elektroauta pouze pro vyvolené a normální lidé by si je ani nemohli dovolit. A proto jsme my v ALIANCI ZA NEZÁVISLOST ČR proti jakékoliv podpoře pro elektromobily.
Pokud si je někdo chce dobrovolně za své peníze pořídit, tak budiž. Ale jsme zásadně proti zakazování a omezování normálních aut se spalovacím motorem a proti jakémukoliv dotování elektroaut.
Českou republikou od počátku roku hýbou protesty zemědělců a nejinak tomu bude v druhé polovině května. Vy jste se už problémů ve sféře zemědělství v jedné své odpovědi dotkl, proto se nemohu nezeptat, zda podporujete požadavky českých farmářů?
Já je do velké míry podporuju, protože špatný stav naší zemědělské krajiny je daný tím, že zemědělská politika se centrálně určuje v EU a kvůli tomu sem přicházejí nesmysly typu masivní podpory bioplynek a tzv. obnovitelných zdrojů. A mnozí zemědělci by i chtěli chránit přírodu, chtěli by například více rozvinout živočišnou výrobu, která dodává do půdy humus, jenže právě Evropská unie jim v tom brání, jednak haldou nesmyslných směrnic a nařízení a jednak naprosto špatně nastaveným dotačním systémem.
Hlavně zastávám ten názor, že EU by vůbec neměla tyto věci řešit. Zemědělská politika, dotace a vůbec celá tato agenda by měla být řešena na státní úrovni. Zde jsem pro, aby se jednak výrazně podpořila živočišná výroba, ať se může půda více obohatit o humus, a jednak, aby se zrušila velká část nesmyslných nařízení a směrnic, které dneska dusí všechny zemědělce. A v neposlední řadě, aby se místo nesmyslného Green Dealu a klimatické politiky dávaly dotace do zemědělství podle toho, jak konkrétní zemědělec reálně v té krajině hospodaří a co reálně dělá s půdou, a zejména, jestli do ní dodává humus.
Následující dotaz už jsem pokládal v rozhovoru pro iportaL24.cz vašemu vedoucímu kandidátovi Hynku Blaškovi. ALIANCE ZA NEZÁVISLOST ČR – proti přijetí eura spojuje osm stran a hnutí a stojí za vámi i některé další spolky. Je to tedy nebývale široká koalice. Nepřipomíná takové spojení pohádku o tom, jak pejsek s kočičkou pekli dort?
Především se domnívám, že je důležité zaměřit se na to, co nás spojuje. A u nás osmi stran je to společný požadavek na vystoupení z EU, vystoupení z NATO a pak věci typu zrušení Green Dealu, zrušení právě toho zmíněného zákazu aut se spalovacím motorem a tak podobně. V dalších tématech můžeme mít trochu odlišné názory, a pak bude samozřejmě záležet na tom, koho voliči vykroužkují, ať už do europarlamentu, nebo potom i v dalších volbách, kdy lze dávat preferenční hlasy podle toho, kdo z kandidátů je jim názorově nejbližší.
Nicméně v tom nejdůležitějším – že Česká republika by měla být nezávislým, suverénním a mírovým státem – se shodneme všichni. To je naše společná jednotící koncepce a tu je potřeba v politice prosadit. To, jestli pak budou trochu vyšší nebo trochu nižší daně, o tom se můžeme hádat, až bude Česká republika opravdu nezávislou zemí.
A jak odpovídáte voličům, kterým je sice sympatický váš program, ale kteří se bojí syndromu milionů propadlých hlasů, jak se někdy nazývá rezultát voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021? Řeknou si, že ALIANCE ZA NEZÁVISLOST ČR nefiguruje v průzkumech, takže kdybych já jí dal svůj hlas, pak mi propadne…
Podobně tomu bylo v eurovolbách 2009, kdy strana Rozumných Petra Hanniga, tehdy pod názvem Suverenita, měla v průzkumech půl procenta až procento a v reálu získala 4,26 procenta, takže se do Evropského parlamentu nedostala jen těsně. Navíc platí, že v eurovolbách stačí relativně mnohem méně hlasů k získání mandátu – tím, že je nižší účast než třeba ve sněmovních volbách. Takže to rozhodně není nedosažitelné, to za prvé. A k tomu přistupuje ještě jedna důležitá věc. Pokud budete volit ty strany, které vidíte často v televizi, tak u nich máte možná jistotu, že se tam dostanou, ale zároveň je s tím spojena velká pravděpodobnost, že vás zradí, stejně jako to dělaly doteď.
Zatímco pokud budete volit ALIANCI ZA NEZÁVSLOST ČR – proti přijetí eura, tak máte naprostou jistotu, že pokud se tam někdo z nás dostane, tak vás nikdy nezradí. Naším lídrem je generál Hynek Blaško, který celých pět let vždy hlasoval pro české národní zájmy, to si každý může dohledat. On nikdy nezradil!
A dále jsou u nás lidi, ať už je to Adam Bartoš, Tomáš Vandas nebo Miroslav Sládek, kteří čelili problémům a i policejnímu stíhání za své názory. Nevyměkli, neuhnuli! A že i v takovéto krizi vydrželi, je důkazem toho, že neuhnou ani teď.
Petr Kojzar
Diskuze je uzavřena.