Ladislav Blaha (ČSSD): Spojili jsme běžné lidi, kteří v politice nepůsobili, ale chtějí změnu!

Změna pro Prahu 13 – Národní hnutí. Takový je název kandidátky, kterou dal dohromady 49letý ekonom, stavař, specialista veřejných zakázek a nakupování Ladislav Blaha (ČSSD). »Já nejsem člověk z politiky, jsem běžný občan, který má zájem ve svém okolí dělat dobré změny,« uvedl Blaha v rozhovoru pro iportaL24.cz. »Je to opravdu hrozné, co se tu děje, a proto jsem se rozhodl angažovat,« dodává.

Na Praze 13 jste vytvořili dohromady kandidátku ČSSD – Česká suverenita sociální demokracie, KSČM, Směr Česká republika a nezávislých osobností. Jak lehce nebo naopak složitě se dávala dohromady?

Vznikala tak, že jsem se snažil průběžně pospojovat všechny běžné lidi, kteří mají zájem udělat změnu na Praze 13 a kteří v politice dřív nepůsobili, ale mají zájem o své okolí a o to, co se děje v Praze 13. Je toho spousta – nežádoucích (developerských a ostatních) aktivit – a opravdu to dlouhodobě zasahuje už i do běžných záležitostí běžných lidí. Proto dochází ke spojení všech, co chtějí skutečnou změnu.

Chtějí vám postavit pod oknem nový velký bytový dům – nad vámi v kopci – chtějí nám sebrat zeleň, zmenší počet dostupných parkovacích míst, vytvoří další problémy atd. Já navíc nějakých 5 až 6 let řeším osobní spor s OSPODem Prahy 13 ohledně nepředávání mých dětí matkou a hlavně nezajištění výkonu rozhodnutí soudu OSPODem Městské části Praha 13. Je to opravdu hrozné, co se tu děje.

Takže to jsou moje podstatné motivy, proč jsem se rozhodl angažovat a zajistit změny na Praze 13, jako běžný člověk. Začal jsem hledat lidi (skupiny lidí) a podařilo se mi to takhle pospojovat.

Na počátku jsem měl šest politických stran plus nezávislé lidi, z nichž se postupně vykrystalizovaly tyto tři strany a samozřejmě i běžní lidé. Původně tam byla i stará sociální demokracie (dnes SOCDEM), Přísaha a ještě další strana.

Zástupci SOCDEM nakonec skončili na kandidátce SPD…

SOCDEM na poslední chvíli nečekaně změnila názor, protože původně byli s námi ve skupině. Usoudili, že by pro ně bylo asi výhodnější figurovat na kandidátce SPD než na té naší společné.

Já jim přeji úspěch a očekávám, že my budeme mít dvojnásobný počet hlasů než oni, a to dle vyjádření lidí na Praze 13, ale samozřejmě budeme s nimi na radnici rádi spolupracovat v nějaké koalici.

Ve svém programu máte 21 stěžejních bodů. Co z toho byste vypíchnul?

Zajištění bezpečnosti na Praze 13, zlepšení parkování a zvětšení parkovacích ploch. Pak je to samozřejmě stop dalšího zahušťování stávající bytové výstavby hlavně v místech, kde je zeleň nebo nějaká nižší zástavba. Dám příklad u metra Lužiny, kdy má přímo u obchodního centra zase vyrůst další cca 20patrový bytový dům, který by zrušil stávající prostor, kde jsou prodejny a restaurace Bunkr.

Takže to všechno vedlo lidi, kteří to chtějí změnit, ke spojení na kandidátce. Jde nám o to, aby nedocházelo k dalšímu neúměrnému zatěžování v dané lokalitě na úkor stávajících lidí a zeleně. Na Praze 13 je pochopitelně možnost stavět ve Stodůlkách, kde existuje obrovský prostor pro realizaci staveb, ale výstavba infrastruktury je velice náročná a drahá, takže když se to nalepí na paneláky, je to jednoduché a z pohledu prodeje za metr čtvereční je to pro developera extrémně výhodné. Nemusí totiž stavět drahou infrastrukturu. A to se tu děje 30 let. Proto logicky vidíme, že i na Praze 13 došlo k velice rychlému schválení stavebního záměru udělení stavebního povolení pro »mrakodrap«, navíc to bude největší budova v celé Praze – má to stát na Praze 13 v Nových Butovicích, tedy de facto na kopci. A navíc v místě, kde létají letadla a je tam jedna z přistávacích drah na letiště Praha-Ruzyně. Vůbec »nerozumím« tomu, jak může získat tak rychle, během tří týdnů, stavební povolení na Praze 13 takováto stavba, ale kdo se zabývá stavařinou, je mu to jasné. Mně, jako stavaři, je to též jasné… Většinou proces získání stavebního povolování trvá výrazně déle a je komplikovaný a nekonečný.

Ať se podíváte na kterýkoli program, de facto kdekoli po naší republice, vždy hraje hlavní roli »Dostupné bydlení pro občany«. Čili – zajistíme nebo postavíme nové byty…

Ano, to je taková mantra, klišé. Ale vyrovnáváme se s důsledky velké privatizace bytového fondu na Praze 13 a v celé Praze, kdy byly jednotlivé paneláky v majetku města rozprodány a zprivatizovány, takže spousta těch lidí, kteří konkrétní byty nabyli za extrémně výhodnou cenu, v tom buď bydlí, anebo ti »chytřejší« je pronajímají, získávají z toho peníze a postavili si domy za Prahou. Takže takhle je dneska vytěžovaný původní bytový fond, který kdysi mělo ve správě město, ale dneska už zůstaly jen nějaké zbytky, které nedávají žádnou možnost řešit situaci celkově.

Touto problematikou je třeba se zabývat komplexně v rámci celé Prahy. Naše městská část nemá takové prostředky, aby mohla realizovat velké investiční akce bez podpory a financí magistrátu Prahy. A s tím souvisí i otázka, jestli vlastně to mají řešit jednotlivá zastupitelstva Prahy, když rozhodovací pravomoc spadá na magistrát. Mám za to, že velké investice – dám příklad: nad 20 milionů Kč bez DPH – by měly být plně v kompetenci Hlavního města Prahy a nižší částky, údržby a takové běžné věci by měly zůstat v kompetenci jednotlivých zastupitelstev.

Teď vám do toho s dovolením skočím, protože jste mi nahrál na otázku. Váš stranický kolega Jiří Bodenlos, který je dvojkou na kandidátce Spojené levice pro Prahu do zastupitelstva hlavního města, na tiskové konferenci řekl, že by byl pro zrušení politiků na městských částech, čímž by se výrazně ušetřilo. Zůstali by tam jen úředníci. Souhlasil byste tedy?

Z pohledu velkých investic jsem pro, aby to bylo na magistrátu. Ale z pohledu správy a údržby běžného provozu by mělo nějaké vedení existovat. Je otázka, jestli by vůbec mělo být voleno, spíše je potřeba, aby tam fungoval tým lidí, který se tomu bude komplexně, dlouhodobě a na plný úvazek věnovat. Tedy spíše se také přikláním k variantě jedněch pražských voleb, tedy těch do magistrátu, než abychom jich měli 57.

Toť malá odbočka. Zpátky prosím k vašemu programu…

Víte, já nejsem člověk z politiky, jsem běžný občan, který má zájem ve svém okolí dělat dobré změny, tj. zlepšovat život na Praze 13, a obklopit se schopnými lidmi, kteří umějí něco dělat a hájit zájmy, jak nás, běžných občanů, tak zájmy celé České republiky.

Vidíme, co se děje například z pohledu bezpečnosti. Vnímáme kriminalitu i různé nepřizpůsobivé lidi, a to je ucelený problém, který je potřeba řešit nejenom v lokální městské části Prahy 13, ale komplexně v celém městě.

My máme v programu zapojení sociálně slabších obyvatel do výpomoci v oblasti bezpečnosti. Myslím si, že bude nutné mít různá stanoviště typu kontejnerových buněk, v podstatě nějaký permanentní dohled a možnost zajištění lokální bezpečnosti pomocí hlídek, které budou ve správě městské části. Tyto osoby by byly napojeny na městskou policii a měly nějaké minimální pravomoci k tomu, aby hlídaly a monitorovaly daný prostor. Zabilo by se tím několik much jednou ranou – bezpečnost a zapojení sociálně izolovaných lidí. Policie ČR na obsluhu takhle velkých lokalit nemá dostatek lidí, takže bychom zvýšili bezpečnost tím, že bychom zapojili sociálně slabší obyvatele, kteří neměli to štěstí najít si nějakou běžnou práci, nebo hledají vůbec své uplatnění ve společnosti.

S tím souvisí i další bod, který máme v programu – rozšiřování parkovacích ploch. Mnohé plochy jsou dneska nefunkční a nevyužité. Mám tím na mysli různé břehy, ostrůvky, na nichž je – v uvozovkách – jenom tráva, a ty by mohly buď sloužit k tomu, aby se na nich dalo parkovat, anebo aby také sloužily jako přístřešek pro auto, a na něm případně fungovala výroba solární energie, která by mohla být využívána pro potřeby obyvatel městské části Prahy 13. Buď pro dobíjení nebo např. pro spotřebu jednotlivých škol nebo školek. Jedna z možností – prověřená praxí – ve formě např. ukládání energie do baterie nebo přímo dodávka do elektrické sítě anebo pro ohřev TUV. Některá velká města v zahraničí to přesně takhle mají už teď!

Další věc je parkovací dům v Nových Butovicích, který už byl postavený, ale něco rozumného by bylo potřeba vybudovat i v oblasti Hůrky, Lužin a Luk. Největší problém je v tomhle směru na Velké Ohradě, kde vůbec lidi nemají kde zaparkovat a dlouhodobě je to neřešeno. Tam by bylo potřeba zvážit, jestli by se nenašel prostor na to vybudovat velký parkovací dům (svahy), nebo rozšířit ten stávající, který je jen dvoupatrový, a udělat další patra. Takže je potřeba se na to dívat takhle komplexně.

A co je další bod? Všichni říkají, jak chtějí sázet stromy, ale když se na to pak podíváte, tak reálně, když občas někdo vysadí nějaký strom, je to téměř zázrak. Nikdo neřeší protihluková a protiprachová opatření. To je jeden z bodů, který my máme v programu – de facto zajistit odklonění prachu a hluku od vnitrobloku. Dám příklad: já bydlím v Jeremiášově ulici a nade mnou se má ve svahu stavět zase nová vysoká bytovka. Na místě, kde je obrovské množství zeleně, stromů, keřů, což odhlučňuje a dává protiprachovou bariéru. Ale je vidět, že peníze a zájmy developerů jsou daleko silnější a mocnější než potřeby běžných obyvatel.

Hodně se skloňuje i zdravotnictví a školství. Co plánujete v těchto dvou oblastech?

Především je to zlepšení dostupnosti zdravotní péče na Praze 13 a podpora vzniku nových ordinací, zejména pediatrů, zubařů, praktických lékařů.

Plánujeme zajištění a zlepšení zdravotní a důchodové péče a podpory všem občanům Prahy 13 i novými moderními IT způsoby – konkrétně AI roboty.

A hodláme zrealizovat – skutečně postavit! – novou základní školu na Západním Městě, rozšířit kapacity mateřských školek. Cílem je zkrátka větší podpora školství a vzdělávání obyvatel Prahy 13 i pomocí AI.

Tvoříte spojení levicových stran, proto vám nemohu nepoložit otázku, kterou v poslední době kladu dost často. Je podle vás dělení na levici a pravici v dnešní době ještě aktuální?

My jsme byli otevření všem národním proudům a běžným lidem. Dneska slyšíte, že se politická scéna dělí na konzervativní a liberální, nebo dokonce někdo říká progresivistickou. Levice? Pravice? Tohle platilo spíše před 50 až 100 lety.

Dneska je to o tom, kdo se na politiku dívá v zájmu České republiky anebo v jiném zájmu. I z tohoto úhlu pohledu musíme věci hodnotit. A co se týče nás, je třeba se na kandidátku dívat jako na uskupení lidí, které hájí zájmy občanů a zájmy ČR. Protože v městské části Praha 13 vítězí dlouhodobě především zájmy developerů, což vidíme i na té mohutné výstavbě. Transparentnost městské části Prahy 13 je jedna z nejhorších, co se týká veřejných zakázek a způsobu výběru dodavatelů. Funguje zde třicet i více let vláda – v uvozovkách – jedné strany: ODS.

Čili jsme přesvědčeni, že nastal čas na změnu a ta určitě proběhne. Otázka zní, jaký způsobem.

Když se běžně bavím s lidmi, říkají, že už to chce opravdu změnu, stávající starosta tam je 25 let a chtělo by to nový vítr, nové koště.

A ještě malé doplnění k tomu dělení politiky. Levice má samozřejmě ve svém programu hájit potřeby běžných lidí, nižších a středních vrstev. Samozřejmě i pravice se tváří, že dělá totéž, ale ve skutečnosti hájí zájmy jenom silného kapitálu a toho, kdo dá více peněz nebo z čeho má větší prospěch.

Přesně podle Orwella: pravda je lež, a lež je pravda. Oni o nás říkají přesně to, co my o nich, ale výsledky vždycky ukazují, že kapitál získává silnější a větší moc a koncentruje se mezi určitý menší počet lidí, pochopitelně na úkor nižší a střední vrstvy.

Nemyslím si ovšem, že je důležité říkat, jestli jsme levicoví nebo pravicoví, ale jestli hájíme zájmy nižších středních, středních vrstev a zájmy ČR, zkrátka 90 procent populace, nebo jestli pracujeme pro těch 10 %, možná i míň než procento.

A jak v této souvislosti z hlediska hájení nebo nehájení národních zájmů, ale i zájmů běžných občanů, hodnotíte stávající vládu Andreje Babiše?

Andrej Babiš je ve složité situaci. Přebral děravý rozpočet od předchozí vlády, která nasekala 1,2 bilionu Kč dluhů, což je úplná šílenost.

Uvedu vám přirovnání: v roce 1985 jsme si koupili nejmodernější novou lokomotivu české výroby, která jela rychlostí 120 km za hodinu, uvezla neskutečný počet vagónů a zátěže. A v průběhu času se na tu lokomotivu přidávaly jednotlivé další vagóny. Každý vagón je dluh, který naše ekonomika nabírala, a předchozí vláda mu nabalila hned spoustu vagónů. Biliónový dluh! A celkově jsou dluhy ČR už tak velké, že je otázka, jak dlouho to ještě ta lokomotiva bude schopná táhnout a jak se s tím vypořádá, lépe řečeno na úkor koho a čeho.

Celé to vede k tomu, že se stát musí zase více zadlužovat a hledat jiné zdroje, kde by se dalo. Jenže tím, co dřív lokomotiva vozila, už dnes plně nezvládá provoz. Lokomotivu musíte opravovat, servisovat a zjišťujete, že vám pořád rostou náklady na její údržbu a zpomaluje. To jsou ty úroky, které musíte platit tomu, kdo vám půjčil peníze. Situace tedy z makroekonomického hlediska není vůbec jednoduchá, abyste to uřídili. Lokomotiva už je stará a teď nevíte, jestli ji budete schopni vůbec ještě provozovat, protože to, co jste na ní dřív vozili, například uhlí a dřevo, už nemáte, protože jste zavřeli doly, které vám mohly třeba ještě dalších 150 až 200 let generovat další příjmy a zajistit stabilní ekonomiku. Navíc vaše potenciální příjmy nezůstávají v České republice, kdy de facto není řešeno zdaňování dividend, dochází k odklonu přes faktury v rámci korporací a zisky odcházejí z korporací mimo ČR. Zde máte jeden zdroj, jak výraznou měrou snížit státní schodky, které jsou astronomické.

A teď je navíc Andrej Babiš v situaci, kdy slýchá a je vyžadováno, že musíme více zbrojit – zvyšovat výdaje na zbraně. Obecně si myslím, že se tím skutečně reálně nic nevyřeší, že se Česká republika nemá šanci ubránit globálním velmocím. Na dnešním hřišti máme v podstatě tři nebo čtyři takové velké hráče – velmoci: Čína, Rusko, Amerika, Indie. A ty si v podstatě rozdělují mezi sebou jednotlivé sféry vlivu a zdroje. Je to vidět na Venezuele, na Grónsku, na Iránu, v oblasti Izraele, na Ukrajině i na celkové situaci na Zemi.

My jsme malý stát, který by měl být spíš neutrální, hájící své zájmy na způsob Švýcarska, Rakouska. My nejsme schopni v geopolitice něco změnit, ale snažíme se být Hujerem. A v té situaci musí Andrej Babiš hrát tak, aby to Česká republika byla schopná zvládnout a nějak z toho vybruslit a snad i přežít. Nemá to jednoduché, ovšem ten, kdo přijde po něm, to bude mít ještě mnohem složitější a těžší.

Takže je otázka, jaká bude geopolitická situace, protože skutečná situace u nás se nejvíc odvíjí primárně od toho, co se děje ve světě. Někteří by rádi velkou válku, podporují ji a schvalují. My jsme strana, která hájí mír a hledání kompromisů v podobě rozumných řešení. Nejsme pro bubnování do války a snahu očerňovat a dehonestovat jakoukoliv stranu či skupinu lidí, nebo říkat »ti jsou dobří a ti jsou zlí«, protože svět není černobílý. Držme si palce, bude to jízda, která snad dobře dopadne pro většinu z nás. Děkujeme všem za podporu!

Petr Kojzar