České zdravotnictví, které je po odborné stránce na velmi vysoké úrovni, se však již několik let potýká s vážnými problémy, ať již jde o otázku jeho podfinancování či nedostatku zdravotnického personálu. Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) si vytýčila, že ve svém čtyřletém funkčním období chce důsledně tyto problémy řešit. Garantem těchto změn je ministerstvo zdravotnictví pod vedením ministra Adama Vojtěcha (za ANO). Logicky mu v tomto jeho úsilí sekunduje i Výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny PČR a tato skutečnost byla přirozeně inspirací pro náš rozhovor s jeho předsedou Jiřím Maškem (ANO).
Reforma českého zdravotnictví, kterou spustila vláda premiéra Andreje Babiše, se podle vyjádření některých lékařských kapacit začíná rýsovat jako ucelený projekt s ambicí změnit celý dosavadní systém. Co k tomu můžete říci?
Ano, tu ambici máme, reagujeme na nepříznivý demografický vývoj jak z pohledu pacientů, tak zdravotnického personálu. Zásadní budou změny financování jednotlivých segmentů se současným tlakem na poskytovatele péče k racionalizaci, centralizaci nejen lůžkového fondu, ale i změny v primární péči, domácí péči a dalších oblastech.
Počátkem února váš výbor uspořádal konferenci s cílem, aby se celá naše politická reprezentace shodla na strukturálních reformách našeho zdravotnictví. Jak podle vás k návrhům zdravotnické reformy přistupují i poslanci nevládních politických stran?
Vnímám pochopení kolegů z opozice k navrhovaným změnám v oblasti zdravotnictví, někteří zpochybňují tyto ambice jako ekonomicky těžce dosažitelné, případně se lišíme v pohledu na cestu k uskutečnění změn. To je ale v politice normální.
Jaké jsou vlastně cíle této reformy?
V prvé řadě by to měla být silná primární péče, restrukturalizace lůžkové sítě, digitalizace systému, zároveň i jeho stabilní financování a personální udržitelnost. Nesmíme opomenout ani otázku dlouhodobého plánování rozvoje všech složek zdravotní péče v rámci celého zdravotnického systému.
Jedním z největších problémů českého zdravotnictví je fungování zdravotních pojišťoven. Jakým způsobem chcete dosáhnout, aby v nabídce svých služeb byly si pojišťovny navzájem konkurenční?
Chceme pružná vedení jednotlivých zdravotnických pojišťoven, která budou schopná dohodnout se s poskytovateli, motivovat je k rozumné centralizaci poskytované péče. Zdravotní pojišťovny mají úkol zajistit pro své pojištěnce kvalitní a dostupnou péči v regionech.
V určité části lékařské veřejnosti existují pochyby o správnosti rozhodnutí, že několik miliard korun se odebere zaměstnaneckým pojišťovnám a tato suma peněz se přesune na účet Všeobecné zdravotní pojišťovny. Mají tyto kritické hlasy pravdu?
Měly by pravdu, pokud by se tento krok opakoval. V tomto případě jde ale o jednorázový převod prostředků, které »natekly« do VZP ze státního rozpočtu formou plateb za Ukrajince »pod dočasnou ochranou«. Následně se ukázalo, že tyto prostředky nebyly zčásti za účelem proplacení zdravotní péče pro tento účel vydány, a při 90% dominanci VZP v péči o Ukrajince tak vznikla u VZP rezerva. Ta nyní pomůže »menším« pojišťovnám. Cílem jsou ekonomicky stabilní a konkurenceschopné zdravotní pojišťovny, kterých bude do budoucna méně.
Dlouhodobým problémem je nedostatek personálu, ať již lékařů, zdravotních sester či laborantů a dalšího technického personálu. Co se s tím podle vás dá dělat?
Ano, je to zásadní úkol. Budou otevřeny zákony ke vzdělávání lékařů i nelékařů, do kterých se promítnou potřebné změny.
Co by se podle vás mělo změnit v systému vzdělávání lékařů a zdravotních sester?
Například kompetence. Intenzivně pracuje skupina pro zvýšení kompetencí nelékařských zdravotnických pracovníků, je to téma v současnosti pořádaných seminářů a kulatých stolů.
Jedním z úkolů reformy je posílit primární péči, a to zejména příchodem mladých lékařů do určitých oblastí v regionech, kde tito lékaři chybí občanům. Jenže připravit pro ně odpovídající zázemí asi nebude jednoduchá záležitost…
Zde je nutná spolupráce ministerstva, zdravotních pojišťoven, vedení krajů a jednotlivých obcí na společném řešení tohoto problému. Ta spolupráce již v současnosti probíhá.
Náš zdravotní systém není připraven na stárnutí populace. Jak nová vláda hodlá tuto otázku řešit?
Je za pět minut dvanáct zdravotní systém změnit a přizpůsobit demografickému vývoji, a potřebné kroky proto bez zbytečných odkladů zahajujeme.
V posledních několika letech se hovoří o transformaci lůžkové péče s tím, že nevyužívaná akutní lůžka se musí měnit na lůžka následné a dlouhodobé péče. V jakém stadiu se nyní tato transformace lůžkového fondu nachází?
V průběhu budoucích 10 let budeme potřebovat cca 10 tisíc lůžek následné a dlouhodobé péče. Zde se dostáváme do oblasti zdravotně-sociálního pomezí a plánování kapacit mezi oběma ministerstvy a odbory na jednotlivých krajích. I tady byl proces spolupráce již zahájen. Zásadní potom zůstává podpora domácí péče, která umožní výrazně redukovat potřebu zázemí v lůžkových zařízeních.
V této návaznosti musím zmínit projekt vybudování moderní nemocnice v Praze-Letňanech s tím, že objekty Všeobecné fakultní nemocnice, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a Fakultní nemocnice Bulovka se přemění na lůžková zařízení následné a dlouhodobé péče. Občané žijící v dosahu těchto nemocnic mají ale obavu, že ztratí akutní lékařskou péči, kterou mají na dosah…
Určitě neztratí. Specializovanou péči je třeba koncentrovat a dát tak možnost zajistit potřebnou nejvyšší kvalitu i dostatečnou kapacitu (přístrojovou i personální) pro pacienty nejen z Prahy a Středočeského kraje.
Mezi zdravotnickou veřejností i občany se názory na připravované reformy českého zdravotnictví mohou lišit. Takže je nutné jim základní principy této reformy vysvětlit. Mimochodem, není to jeden z úkolů Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny PČR?
Ano, přesně tak již nyní probíhají pod záštitou zdravotního výboru odborné konference, semináře a kulaté stoly, které reflektují změny demografie, potřeby změn financování za poskytovanou péči, zdravotnické kompetence, potřeby změn vzdělávání, zapojení lékáren, problematiku vzácných onemocnění a řadu dalších oblastí. Úzce spolupracuje vedení výborů Poslanecké sněmovny a Senátu. Věřím proto, že dokážeme dosáhnout potřebných změn, abychom udrželi kvalitu a dostupnost zdravotní péče na vysoké úrovni. Podmínkou uskutečnění všech změn je plná elektronizace zdravotnictví, kde nejde jen o e-žádanky, ale o možnost sdílení zabezpečených zdravotnických údajů všemi poskytovateli zdravotní péče. To má být dokončeno na konci roku 2028.
Miroslav Svoboda
FOTO – archiv Jiřího Maška a Facebook
Diskuze je uzavřena.