Umělá inteligence zásadně mění vzdělávání a profesní rozvoj. V rozhovoru Jana Večerková, zakladatelka a ředitelka intenzivních kurzů programování Coding Bootcamp Praha, odhaluje, jak konkrétní algoritmy a technologie umožňují AI učit se rychleji než lidský mozek a překonávat lidské schopnosti v analýze a predikci dat. Vysvětluje, jak firmy mohou využít AI k podpoře celoživotního učení zaměstnanců a jak AI ovlivní budoucí vzdělávací systémy. Zdůrazňuje také potřebu kritického myšlení a etického přístupu při implementaci těchto technologií.
Jaké konkrétní algoritmy a technologie umožňují AI učit se rychleji než lidský mozek?
Systémy AI jsou trénovány na masivních souborech dat, které zahrnují miliardy či biliony příkladů. To jim umožňuje učit se a zpracovávat informace v rozsahu, který by pro lidský mozek byl nemožný. Tato rychlost zpracování informací umožňuje AI provádět složité výpočty a simulace, které by pro lidský mozek trvaly příliš dlouho. Například systém AlphaGo od DeepMind se naučil hrát hru Go na mistrovské úrovni tím, že byl trénován na 30 milionech her.
Jak AI překonává lidské schopnosti v analýze a predikci dat?
Umělá inteligence je výkonná proto, že dokáže zpracovávat obrovské množství dat – mnohem více než jediný člověk. A modely AI díky tomu mohou v datech odhalit vzorce a trendy, které jinak člověk nevidí – stejně jako lékař, který viděl 5 tisíc pacientů, si může všimnout více možností a bude mít více poznatků než lékař, který jich viděl jen 500.
Jak mohou organizace využít AI k podpoře celoživotního učení svých zaměstnanců?
AI je už v dnešní době velkým pomocníkem pro každého zaměstnance, který se seznamuje s novým tématem anebo novou dovedností. Narozdíl od mentora nebo seniorního zaměstnance v dané firmě má AI také nekonečně času i nekonečnou trpělivost, tudíž se zaměstnanci, který je v tématu nový a potřebuje se zeptat na všechny maličkosti a základní věci, se může neustále věnovat. Velký příslib je do budoucna i v personalizaci učení díky AI, která půjde do větší hloubky než jen současná řešení. Již v současnosti existují řešení, která upravují vzdělávací cestu daného zaměstnance podle jeho pokroku a podle toho, co mu často činí potíže. V budoucnu ale může AI tuto cestu personalizovat i na základě širšího využití dat o studentovi jako takovém a aktivně spoluvytvářet obsah dle jeho potřeb.
Jak může v budoucnu AI ovlivnit současné vzdělávací systémy na školách a univerzitách, a čemu bude potřeba po dobu pokrokových změn věnovat pozornost?
Umělá inteligence má potenciál vyučujícím uvolnit ruce díky automatizaci hodnocení úkolů a poskytování alespoň částečné zpětně vazby. To by mohlo uvolnit učitelům čas, aby se mohli soustředit na individuální podporu studentů. Díky personalizaci učení má AI potenciál adaptovat vzdělávací obsah a tempo, tak aby všichni studenti byli neustále v zóně, kde se optimálně učí a takzvaně jsme je jako vyučující neztráceli. Do budoucna lze tedy očekávat větší integraci AI do výukových praktik.
Na druhou stranu AI v současnosti nemá schopnost prezentovat zajímavé názory, které mohou být sice lehce kontroverzní, ale podložené sofistikovanými a inteligentními argumenty. Něco jako chytrý zkušený profesor na prestižní škole, který třeba učí ekonomii. Jelikož nejde o exaktní ale společenskou vědu, tak se názory mohou lišit, ale chytrý profesor dokáže prezentovat téma s klady i zápory a inspirovat studenty k tomu, aby nad tématem sami přemýšleli. AI toto neumí, protože vám prezentuje zprůměrovaný mainstreamový názor, určitou středovou šeď bez chuti a zápachu, což nemá potenciál posouvat lidstvo dopředu.
Jaké jsou hlavní výhody a rizika spojená s rychlým učením AI ve srovnání s lidským učením?
Jeden z důvodů, proč mnoho tvůrců AI volá po regulaci AI, jsou nedořešené etické otázky, jako je zaujatost, soukromí a transparentnost. Vzhledem k faktu, že umělá inteligence bude brzy – případně už je – výrazně chytřejší než my, tak je otázka její zneužitelnosti k manipulaci více než aktuální. Jeden z tvůrců AI, Geoffrey Hinton vysvětluje: »Chceme se ujistit, že i když je AI chytřejší než my, tak bude dělat věci, které jsou pro nás prospěšné. To je ale těžké ve světě, kde motivací mnoha lidí je AI využít pro manipulování voleb či třeba stvoření robotických vojáků co zabíjejí lidi.«
Schopnost kritického myšlení je proto v čase AI důležitější než kdykoli jindy. Pokud si lidé nebudou lámat mozek, aby si rozšířili schopnost přemýšlet, tak bezpochyby ztratí jakékoliv místo v budoucnosti, kde bude hrát čím dál větší roli technologie. Proto je důležité nepoužívat AI jako zkratku, která vám říká, co si máte na dané téma myslet, ale jako prostředek, který vy ovládáte, a jehož výsledky jste schopni kriticky zhodnotit.
(za)