Letošní vybírání budoucího českého prezidenta ve 14.00 skončilo. Stal se jím někdejší představitel české armády a NATO Petr Pavel, nebo expremiér, předseda a poslanec ANO Andrej Babiš. Pavla favorizovaly předvolební průzkumy i sázkové kurzy, i když první volební kolo vyhrál jen těsně. Volební účast by s ohledem na zvýšený zájem voličů mohla být opět rekordní a přesáhnout 70 procent.
Výsledky hlasování bude zveřejňovat Český statistický úřad na volebním webu podle toho, jak mu budou přicházet od volebních komisí. Vítěz by mohl být znám během půldruhé hodiny, podobně jako při předchozích prezidentských volbách před pěti lety.
V Praze se hodinu před uzavřením volebních místností účast podle informací oslovených městských částí pohybovala kolem 70 procent. Ve středních Čechách přišlo podle informací od volebních komisařů hlasovat od 60 do 70 procent voličů. Volební účast na jihu Čech se pohybovala od 50 do 70 procent. V Plzeňském kraji hlasovalo více než 60 procent lidí, v Karlovarském 50 až 60 procent.
V Libereckém kraji už účast většinou překročila 65 procent, v Liberci nebo Jablonci nad Nisou odvolily místy tři čtvrtiny voličů. V Ústeckém kraji účast podle odhadů překročila hranici 60 procent. Přes 70 procent lidí hlasovalo v Královéhradeckém, Pardubickém a Olomouckém kraji nebo na Vysočině. Podobnou účast hlásili volební komisaři z Jihomoravského a Zlínského kraje, v Moravskoslezském kraji se průměrná účast pohybovala kolem 75 procent.
V oblíbeném horském středisku Bedřichov v Jizerských horách se hodinu před uzavřením volebních místností dostala účast na 90 procent, podobně jako na Šumavě v Horské Kvildě.
Pavel vyhrál první kolo před dvěma týdny díky 1,98 milionu získaných hlasů, Babiše ovšem předstihl jen o zhruba 23 000 hlasů. Pavla doporučila volit mimo jiné čtveřice neúspěšných kandidátů z prvního kola, z nichž se do jeho kampaně zapojili bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová a senátoři Pavel Fischer a Marek Hilšer. Babiš dostal podporu od končícího prezidenta Miloše Zemana a neparlamentní KSČM a Trikolory, které v prvním kole prezidentského adepta nepostavily.
Zeman před pěti lety při obhajobě prezidentského mandátu získal 51,36 procenta hlasů, což bylo 2,85 milionu z celkového počtu 8,4 milionu voličů. Svého vyzyvatele, bývalého předsedu Akademie věd a nynějšího místopředsedu Senátu Jiřího Drahoše porazil o zhruba 152 000 hlasů. Ke druhému kolu tehdy přišlo 66,6 procenta voličů. Bylo jich o zhruba 389 000 více než při prvním kole.
Letos k prvnímu kolu dorazilo 68,24 procenta voličů, jichž bylo zhruba 8,25 milionu. Pro zvolení prezidentem už v prvním kole bylo potřeba 2 789 293 hlasů. Pavlovi k tomu chybělo zhruba 814 000 hlasů. V druhém kole mu je mohli dodat podporovatelé Nerudové a Fischera či Hilšera.
Nově zvolenému prezidentovi vznikne mandát až složením slibu na slavnostní schůzi Sněmovny a Senátu, která se uskuteční v březnu. Nynější hlavě státu Miloši Zemanovi skončí nynější druhé funkční období 8. března. Teprve poté tehdy bude mít nový prezident vedle pravomocí hlavy státu také například nárok na plat a prezidentskou imunitu. »Všechno začíná až složením slibu,« řekl ústavní právník Jan Wintr. Babišovi by zvolením prezidentem tedy ani nezanikl jeho poslanecký mandát, jenž není z funkcí hlavy státu slučitelný.
(zmk)