V ostravské zoo se udál další významný milník v chovu lvů indických. V dubnu tohoto roku získala zoo mladou samici ze Švédska. Po delším období zabydlování v novém prostředí nyní přistoupili chovatelé k dalšímu kroku – spojení samice s chovným samcem.
Pravidelným návštěvníkům Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava, kteří nevynechávají prohlídky zoo ani v zimním období, určitě neušlo, že koncem minulého týdne byl pro veřejnost uzavřen pavilon Indické šelmy. Důvodem byl první pokus o spojování lvů indických. »V současné době chováme třináctiletého samce, který k nám byl přivezen ze zoo v polském Krakově, a pětiletou lvici původem ve švédské Parken Zoo Eskilstuna. Spojování velkých kočkovitých šelem doprovází řada úskalí, kdy riziko usmrcení jednoho z aktérů je nemalé. Aby se negativní interakce eliminovaly na co nejmenší možnou míru, spojují se velké kočkovité šelmy v průběhu říje samice,« popisuje situaci Matěj Vrúbel, inspektor chovu šelem v ostravské zoo.
Spojování lvů bedlivě přihlíželi chovatelé a byli připraveni zvířata rozdělit, pokud by se spojování vyvíjelo nesprávným směrem. Říje samice byl také jeden z důvodů, proč ke spojení nedošlo dříve, jelikož interval mezi jednotlivými říjemi může být u lvů značně proměnlivý. »V tomto případě trvalo období mezi říjemi přes čtyři měsíce. Na začátku spojování došlo k několika šarvátkám. Ty, ač se na první pohled zdají být brutální, jsou typickým projevem chování těchto šelem. Lvice se v podstatě okamžitě samci podřídila, což je důležitý předpoklad pro úspěšné spojení. Celý průběh spojování výrazně usnadnilo i to, že samec je velmi klidné a sebevědomé zvíře. Můžeme konstatovat, že se jednalo o jedno z těch klidnějších spojování velkých koček,« dodává Vrúbel.
V současné době spolu lvi tráví téměř veškerý čas, rozdělováni jsou pouze na krmení. Vše se prozatím vyvíjí optimisticky, chovatelé již také zaznamenali první pokusy o páření.
Lvi indičtí jsou v Evropě chováni ve 40 institucích v počtu 109 zvířat. Populace ovšem významně stárne. Proto také v rámci Evropského ex situ programu (EEP) probíhají snahy o maximalizaci reprodukce, abychom o tyto kočkovité šelmy v Evropě nepřišli. Probíhá také screening plodnosti jednotlivých zvířat, což pomáhá při sestavování nových párů/skupin, u kterých je tak velká šance na úspěšné rozmnožení.
Pavilon Indické šelmy je již návštěvníkům opět přístupný, denně od 9 do 15 hodin. Lidé mohou v tomto období využít mimosezónní zlevněné vstupné do ostravské zoo. Svou návštěvou zároveň podpoří ochranářské aktivity zoo, které pomáhají zachraňovat nejohroženější druhy zvířat.
Lev indický (Panthera leo persica) je ohroženým poddruhem lva a zároveň jediným, který se vyskytuje na asijském kontinentě. Na rozdíl od afrických lvů žijí indičtí lvi v odlišném sociálním uspořádání – samci jsou často samotáři nebo vytvářejí volná společenství se 2–3 samicemi, smečky tvoří lvice. Lví samci tak většinou i pravidelně loví. Proto také v zoologických zahradách nejlépe fungují páry, a ne početnější skupiny, jako u jejich afrických příbuzných. Dříve zasahoval areál rozšíření lva indického až do jihovýchodní Evropy (Řecko). Dnes se vyskytuje pouze v Národním parku Gir a v jeho blízkém okolí v západoindickém státě Gudžarát. Ten je na »své« lvy patřičně hrdý, jsou symbolem státu. Z toho důvodu je problematické potenciální přemístění lvů na jiné lokality, což činí divokou populaci, která dnes čítá zhruba 670 jedinců, velmi zranitelnou (riziko požáru, epidemie ad.). Evropské zoologické zahrady včetně ostravské proto usilují prostřednictvím záchovného programu o jeho záchranu před úplným vymizením z planety.
(mac)
FOTO – Zoo Ostrava/Monika Vlčková