Podle nové studie zveřejněné tento týden v časopise Science Advances poskytlo čínské vozítko na Mars Zhurong klíčové důkazy o existenci kapalné vody v nízkých marsovských šířkách, tedy v nejteplejších oblastech rudé planety.
Předchozí studie prokázaly velké množství kapalné vody na raném Marsu, ale dramatické změny klimatu vedly k velmi nízkému tlaku a obsahu vodní páry, což ztěžuje udržitelnou existenci kapalné vody na současné planetě. Vědci se domnívají, že voda zde nyní může existovat pouze v pevné nebo plynné formě.
Kapky pozorované na robotickém rameni sondy NASA Phoenix Mars však dokazují, že se slaná kapalná voda může v létě objevit ve vysokých zeměpisných šířkách Marsu. Numerické simulace rovněž naznačují, že v některých oblastech Marsu se mohou krátkodobě vyskytovat klimatické podmínky vhodné pro výskyt kapalné vody. Důkazy o výskytu kapalné vody v nízkých zeměpisných šířkách planety, kde jsou teploty na povrchu nejvyšší, však stále chybí. Zjištění vozítka Zhurong nyní tuto mezeru zaplňují.
Zhurong je součástí čínské průzkumné mise Tianwen-1 na Marsu. Sonda přistála 15. května 2021 na Utopia Planitia, rozsáhlé planině na severní polokouli Marsu. Ujela přibližně 2 kilometry a předala na Zemi příval dat, než se přepnula do klidového režimu. Místo jejího přistání se nacházelo v oblasti nízkých zeměpisných šířek Marsu.
Skupina více než 20 vědců z Čínské akademie věd od té doby využívá data získaná kamerami a detektory na palubě vozítka ke studiu různých povrchových rysů a materiálového složení dun v oblasti přistání.
Zjistili některé důležité morfologické rysy na povrchu dun, jako jsou krusty, trhliny, granulace, polygonální hřebeny a pásová stopa. Analýza dat odhalila, že povrchová vrstva duny je bohatá na minerály včetně hydratovaných síranů, hydratovaného oxidu křemičitého a ferrihydritu.
»Podle naměřených meteorologických dat z vozítka Zhurong a dalších vozítek na Mars jsme usoudili, že tyto charakteristiky povrchu dun souvisejí s působením slané vody, která vzniká při rozpouštění soli obsažených na povrchu dun,« uvedl vedoucí výzkumník Čchin Siao-kuang, který pracuje v Ústavu geologie a geofyziky Akademie věd.
Čchin vysvětlil, že soli v dunách způsobují, že mráz a sníh při nízkých teplotách tají a vytvářejí slanou kapalnou vodu. Když slaná voda vyschne, vysrážené hydratované minerály spojí částice písku a vytvoří písečné agregáty a krustu. Kůra pak dále praská smršťováním. Tento proces se později opakuje, což vede ke vzniku hřbetů a pruhovitých stop na povrchu kůry.
Vědci ve studii odhadli, že duny, které Zhurong našel, vznikly asi před 400 000 až 1,4 milionu let. Výměna vodní páry mezi vyššími a nižšími zeměpisnými šířkami v tomto období vedla k opakovanému vzniku vlhkého prostředí v nízkých marťanských šířkách, po kterém následoval častý výskyt slané vody, když v oblasti klesla teplota.
Čchin uvedl, že tento objev poskytuje klíčový důkaz existence kapalné vody v marťanských nízkých zeměpisných šířkách, kde jsou povrchové teploty relativně teplé a vhodnější pro život než ve vyšších zeměpisných šířkách.
Poskytuje také informace pro návrh budoucích průzkumných strategií pro vozítka na Mars. Vzhledem k tomu, že v různých zeměpisných šířkách na povrchu Marsu kdysi existovala slaná voda, měly by být při budoucích misích pátrajících po dochovaném životě na Marsu upřednostňovány mikroby tolerantní k soli, uvedli vědci ve studii.
(pr)