Mláďata vzácných vodušek abok se v ostravské zoo rodí obvykle na přelomu roku. Nejinak tomu bylo i letos. Zatím proběhly porody tři, u dvou se ale objevily komplikace. V jednom případě uhynulo krátce po porodu mládě, ve druhém samice. Chovatelé se pokusili spojit osiřelé jedince a doufali, že samice cizí mládě přijme. Povedlo se…
První letošní porod u vodušek abok proběhl v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava 2. ledna 2025. Mládě (samička) bylo v pořádku a od začátku následovalo svou matku a začlenilo se do stáda. Další samice porodila 4. ledna. Mládě (sameček) ale bylo slabé, rozjížděly se mu nohy a nebylo schopné se postavit a tedy ani napít mléka. Po několika hodinách uhynulo. Ani třetí porod, který nastal 5. ledna, se neobešel bez komplikací. »Mládě, také sameček, bylo v pořádku, silné a dobře vyvinuté. Samici ale následně vyhřezla děloha. Přivolaný veterinární lékař již nemohl samici pomoci, ta nakonec uhynula. Jednalo se o zkušenou samici, která v Ostravě porodila a úspěšně odchovala šest mláďat,« uvádí inspektor chovu Ivo Firla.
Situace tedy byla následující: ve stádě zůstalo vitální a životaschopné mládě bez matky a samice, jejíž mládě záhy po porodu uhynulo. Vzhledem k těmto velmi specifickým podmínkám se chovatelé rozhodli samici s mládětem spojit, a pokusit se tak o adopci. Uvádí se, že samice vodušek abok často nechávají sát mléko i cizí mláďata. Přestože zkušenosti ostravských chovatelů jsou spíše opačné, pokusili se o spojení.

»Adoptivní matku s mládětem jsme nechali od stáda oddělenou a doufali jsme, že samice, která již úspěšně odchovala šest mláďat, mládě přijme. Aby byl zajištěn maximální klid, pavilon jsme ponechali po několik dní uzavřený veřejnosti. Samice se k mláděti chovala velmi dobře a již asi po půl hodině jsme pozorovali kojení. Vypadalo to, že adopce proběhla úspěšně. Dalším krokem bylo spojit dvojici opět se stádem. K tomuto kroku jsme přistoupili 9. ledna. Spojení proběhlo klidně, stádo matku ani mládě nenapadalo,« popisuje chovatel Jaromír Fiala.
Dnes, po více než měsíci, lze konstatovat, že adopce byla úspěšná. »Obě mláďata jsou čilá, vyhledávají své matky (ať už, v případě samičky, tu biologickou, tak, v případě samečka, tu adoptivní), interagují spolu i se stádem,« dodává Firla.
Zoo Ostrava chová vodušky abok od roku 2016 a je také zapojena do Evropského ex situ programu pro tento druh. Dosud se zde podařilo odchovat 36 mláďat (bez těch letošních). Odchovaná mláďata byla bezplatně poskytnuta jiným zoologickým zahradám pro rozšíření chovatelské základny tohoto vzácného kopytníka (například Zoo Singapur, Zoo Cotia v Brazílii a dalších). Vodušky obývají v Zoo Ostrava pavilon Africká zvířata. Venkovní výběh, kde jsou k vidění za teplého počasí i v tomto období (zejména v odpoledních hodinách), sdílejí společně s žirafami Rothschildovými, antilopami losími a pštrosy dvouprstými.
Voduška abok (Kobus megaceros) je nejvzácnější z pěti druhů afrických antilop vodušek. Vyskytuje se pouze na severu Jižního Súdánu a na západě Etiopie. Jsou známy pouze dvě větší populace v oblasti Machar-Gambela a v rezervaci Zeraf zahrnující bažiny na západním břehu Bílého Nilu. Celkový počet těchto antilop v přírodě nepřekračuje 5000 jedinců a jelikož se jedná o oblast zmítanou za posledních sto let téměř nepřetržitými konflikty, v nichž se uplatňují palné zbraně, je osud tohoto druhu velmi nejistý. Nebezpečí této oblasti je i důvodem, proč o životě a ekologii není z přírody jako o jediné vodušce vůbec nic známo. Její chov v zoologických zahradách má tak důležitý význam nejen záchovný, ale i výzkumný.
(mac)
FOTO – Zoo Ostrava/Enrico Gombala
) Vyhrajte cenu na – – https://ja.cat/prize