Každé tři roky OECD zveřejňuje výsledky mezinárodních testů patnáctiletých studentů z celého světa. Byl důvod doufat, že nejnovější čísla přinesou dobré zprávy.
Výsledky v matematice, čtení a přírodních vědách se v předchozím kole testů, které se konaly bezprostředně po pandemii, prudce propadly. Tvůrci politik se odvážili doufat, že nyní, když je tato pohroma dávno za nimi, se výsledky začnou zlepšovat.
To se však nestalo. Právě naopak. V bohatých zemích (na které se testy také zaměřují) se výsledky ještě více snížily.
V porozumění textu žáky se pokles zrychluje. Důkazy naznačují, že existují dlouhodobé faktory, které snižují školní výsledky, a že pokud nedojde k rychlé nápravě kurzu, schopnosti studentů mohou klesnout ještě níže. Každý, komu záleží na dnešních mladých lidech – a v širším smyslu i na zítřejších společnostech – má všechny důvody k obavám.
Program OECD, známý jako PISA, měří dovednosti mladých lidí, kteří se blíží ke konci povinné školní docházky. Počet zúčastněných vzdělávacích systémů se v průběhu let zvýšil: nejnovější testy zahrnovaly všech 38 členských států OECD a také 53 dalších zemí a ekonomik, z nichž mnohé jsou rozvojové. Výsledky se používají k vytvoření jakési mezinárodní hodnotící tabulky.
Asie zůstává na vrcholu
Letos, stejně jako v téměř každém kole zkoušek od roku 2000, vedou asijské vzdělávací systémy. Studenti v Číně, kteří se zúčastnili poprvé od roku 2018, se ve všech třech oblastech umístili na špici nebo blízko ní.
Čínské výsledky však nejsou reprezentativní a to i proto, že zkoušky se konají pouze ve čtyřech provinciích. O vysokých výsledcích zaznamenaných v zemích, jako je Singapur, Tchaj-wan a Japonsko, je mnohem méně pochyb. Studenti se tam také zdají být výrazně napřed před svými vrstevníky ve zbytku světa.
Estonsko se stále jeví jako nejlepší vzdělávací systém na Západě. Turecko se velmi rychle rozvíjí. A pro Británii existují povzbudivé zprávy, jejíž studenti se nyní ve všech třech oblastech umisťují v první desítce na světě. Ve srovnání s obdobím před třemi lety Británie zlepšila své výsledky ve vědě a udržela si víceméně konstantní výsledky ve čtení a matematice. Když tolik dalších sestupuje, počítá se to jako úspěch.
Pokud se ale podíváte za hranice zažitých měřítek, dominantním narativem je narativ dlouhého a pokračujícího poklesu.
Průměrný výkon ve 23 zemích OECD, které se účastnily všech kol PISA, dosáhl vrcholu kolem roku 2012 a od té doby klesá. V matematice i čtení jsou nyní patnáctiletí žáci v zemích OECD testováni na úrovních, kterých by čtrnáctiletí dosáhli před deseti lety.
Data pro americké školy jsou zastíněna nízkou mírou účasti, ale ta, která jsou k dispozici ukazují, že v posledním kole se čtenářské výsledky amerických studentů snížily spolu se zbytkem bohatého světa.
V rozvojových zemích jsou trendy o něco méně ponuré, částečně proto, že výsledky začínají na nižší základně. Ale i v mnoha z nich výsledky v matematice a čtení klesají.
Situace v České republice
Národní zpráva na webu České školní inspekce přináší přehled PISA 2025 a nejdůležitějších zjištění o úrovni přírodovědné, čtenářské a matematické gramotnosti patnáctiletých žáků v České republice v kontextu mezinárodního srovnání. Součástí jsou také prvotní zjištění za inovativní doménu zaměřenou na dovednosti žáků řešit problémy v digitálním světě.
Nedílnou součástí šetření jsou vedle testů rovněž kontextové dotazníky, které pomáhají vysvětlit rozdíly ve výsledcích různých skupin žáků na základě anonymního zjišťování informace například o rodinném zázemí žáků, postojích žáků k učení či podmínkách výuky ve škole.
(is)