Archeologové na jihu Izraele našli osm pštrosích vajec, která jsou podle jejich odhadu stará 4000 až 7500 let. Informovala o tom dnes místní média. Podle izraelských expertů může tento objev přinést více informací o životě starověkých nomádů v Negevské poušti.
Vejce byla nalezena během archeologických vykopávek Izraelského úřadu pro památky (IAA) v Moshav Be’er Milka. »Jedná se o velmi důležitý nález, který nás s pomocí moderních vědeckých metod může hodně naučit o kočovných obyvatelích pouště ve starověku,« uvedla šéfa vykopávek IAA Lauren Davisová.
»Jedno z vajec jsme našli ve zbytku vyhloubeného ohniště, což nás utvrdilo, že byla nasbírána záměrně a že je (nomádi) používali i jako potravu,« poslala Davisová.
Archeologický tým našel tábořiště rozkládající se na ploše 200 metrů čtverečních, které pouštní kočovníci využívali již od pravěku.
Server The Times of Israel připomněl, že dosavadní nálezy pštrosích vajec spojovali archeologové zejména s pohřebními rituály či dekoracemi obydlí což dokazuje, že jako materiál měla svou hodnotu.
»Přirozeně, že je používali jako jídlo. Jedno pštrosí vejce má nutriční hodnotu jako 25 vajec slepičích,« upřesnil Amir Gorzalczany.
Vejce nalezená na jihu Izraele poblíž hranic s Egyptem jsou sice rozbitá, ale skořápky jsou ve velmi dobrém stavu, ačkoliv je archeologové našli ve vrchní vrstvě vykopávek. »Opuštěná tábořiště nomádů velmi rychle překryly písečné duny, tím se vysvětluje, proč jsou skořápky tak výjimečně dobře zachované,« vysvětlil Davisová.
Kromě pštrosích vajec byly při vykopávkách objeveny vypálené kameny, křemenné a kamenné nástroje a keramické střepy.
Podle izraelských vědců je rovněž zajímavé, že ve vykopávkách obvykle nenacházejí pštrosí kosti. »To může naznačovat, že tehdejší lidé nechytali velké ptáky a vystačili si jen se sbíráním jejich vajec,« řekl Gorzalczany.
(mac, čtk)
FOTO – ČTK/The Times of Israel/Israel Antiquities Authority/Emil Aladjem