Tříčlenná posádka od pátečního odpoledne tráví sedm dnů v podvodní laboratoři ponořené v desetimetrové hloubce lomu v Jesenném na Semilsku. Vědecká mise Diana by měla simulovat pobyt na Měsíci, sdělil mluvčí projektu Miloš Čihák.
Jde již o třetí misi v projektu Hydronaut, což je hlubinná laboratoř pro výzkum přežití člověka v extrémních podmínkách. »Diana volně kopíruje misi Artemis, tedy připravovaný návrat člověka na Měsíc, který plánuje americká NASA odstartovat v roce 2023. Tomu je přizpůsobený nejen scénář mise, ale i její vědecká náplň,« uvedl Čihák.



Jako součást mise funguje velín ve věži na břehu a na hladině lomu pluje stanice s tříčlennou posádkou, která simuluje vesmírnou loď obíhající Měsíc. Analogii přistávacího modulu Eagle projektu Apollo představuje laboratoř DeepLab H03 Naty vážící 35 tun. Ta je ponořená v hloubce zhruba deset metrů a její zásobování energiemi a vzduchem je zajišťováno ze břehu. Tříčlenná posádka laboratoře plní vědecké úkoly a naplánované jsou také tři podvodní výstupy, jež by měly simulovat výstup na povrch Měsíce.

»Po celou dobu mise, tedy při pobytu v prostředí o vysokém tlaku a vlhkosti, je každý člen posádky monitorován biometrickými čidly navrženými a vyrobenými odborníky z Katedry zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT. Vlastní prostředí uvnitř habitatu je po celou dobu mise sledováno pomocí monitorovací ústředny vyvinuté a vyrobené na Fakultě strojní ČVUT v Praze. Jedná se zejména o sledování tlaku, teploty, vlhkosti, složení atmosféry a stavu palubního napájení,« upřesnil Čihák.



Také se tam uskutečňuje výzkum klíčivosti rostlin v prostředí zvýšeného tlaku, který připravila Česká zemědělská univerzita. Chování posádek sleduje tým psychologů z Univerzity Palackého v Olomouci. S psychology spolupracuje konstruktér stanice, potápěč a účastník dvou předešlých misí Matyáš Šanda. Laboratoř začal vyvíjet před 14 lety. Vycházel z principu potápěčského zvonu, jenž umožní až několikaměsíční pobyt v hloubkách 30 až 40 metrů pod hladinou.
(mac, čtk)
FOTO – hydronaut.eu/Čeněk Kaše, Facebook/Project Hydronautm Facebook/ Fakulta biomedicínského inženýrství, Facebook/ESA BIC Czech Republic