Podíl žen mezi členy parlamentů ve světě činí v průměru 26,5 %, v loňském roce se zvýšil pouze o 0,4 procentního bodu. Meziparlamentní unie (IPU) ve zprávě zveřejněné v pátek v Ženevě uvedla, že při takto pomalém tempu růstu zastoupení žen by trvalo více než 80 let, než by bylo dosaženo genderové parity.
»V roce 2022 rostlo zastoupení žen nejpomaleji za posledních šest let, do konce roku se zvýšilo o pouhých 0,4 procentního bodu na 26,5 %. Při tomto tempu nebude parity dosaženo dříve než za 80 let,« uvedla IPU.
Zpráva nicméně uvádí, že v loňských 47 parlamentních volbách ve světě »ženy dosáhly nových milníků v parlamentním zastoupení na celém světě a kontext politického vedení žen se nadále rozšiřuje«. »Genderové otázky a práva žen ovlivnily volební chování a výsledky v zemích od Brazílie po Maďarsko a od Austrálie po Spojené státy,« zdůraznili experti.
Šest zemí nyní dosáhlo genderové parity v jednokomorových parlamentech a dolních komorách světového zákonodárného sboru nebo mají ženy poslankyně v převaze nad muži. Jsou to Kuba, Mexiko, Nový Zéland, Nikaragua, Rwanda a Spojené arabské emiráty. Nejvyšší průměrné zastoupení žen v parlamentech je v Americe (30,2 %).
Podle IPU jsou genderové kvóty »rozhodujícím faktorem zastoupení žen ve všech regionech světa«. V parlamentech, kde jsou zavedeny kvóty, je zvoleno 30,9 % žen, zatímco v parlamentech států, které kvóty nemají, je to 21,2 %.
Meziparlamentní unie je nejstarší a největší mezinárodní sdružení parlamentářů na světě. Byla založena v roce 1889. Byla to první mezinárodní organizace, jejímž cílem bylo podporovat mír a mírové řešení sporů, rozvíjet mezinárodní spolupráci, posilovat parlamentní instituce ve všech zemích a hájit lidská práva. Dnes je IPU, jejímiž členy jsou parlamenty 178 zemí, jakýmsi debatním klubem o globálních otázkách. IPU se zaměřuje na otázky, jako je odzbrojení, ochrana lidských práv, vzdělávání a zdravotnictví, ale také životní prostředí, zahraniční dluh a boj proti drogové mafii.
(TASS)