Na radu lékařů se norský muž vydal na procházku a pomocí nově zakoupeného detektoru kovů objevil vzácné zlaté šperky ze šestého století, které archeologové označili za »zlatý nález století« v Norsku, napsal list The Guardian.
Úkryt obsahoval devět zlatých medailonů a zlaté perly, které kdysi tvořily bohatý náhrdelník, a tři zlaté prsteny. Šperky, které váží něco přes 100 g, pocházejí z doby kolem roku 500 n. l.
»Nejdřív jsem si myslel, že to jsou čokoládové mince nebo mince kapitána Šavlozuba,« řekl 51letý Erlend Bore s odkazem na fiktivního norského piráta. »Bylo to naprosto neskutečné.« Podle archeologů je nález unikátní díky vzoru na medailoncích: typ koně ze severské mytologie.
Bore, který v dětství snil o tom, že se stane archeologem, učinil objev na jižním ostrově Rennesøy nedaleko Stavangeru v srpnu poté, co si na doporučení lékaře koupil detektor kovů, aby měl více pohybu. Toho dne hledal venku a když se chystal jít domů, přístroj najednou začal na svahu pípat. Zavolal archeology, kteří se ujali hledání.
Ole Madsen, vedoucí archeologického muzea Stavangerské univerzity, řekl, že se jedná o »zlatý nález století v Norsku. Najít tolik zlata najednou je mimořádně neobvyklé.«
Docent muzea Håkon Reiersen uvedl, že zlaté přívěsky – ploché, tenké, jednostranné zlaté medaile zvané bracteates – pocházejí z tzv. migračního období v Norsku, které probíhalo mezi lety 400 až 550 n. l., kdy v Evropě docházelo k rozsáhlým migracím.
»Vzhledem k místu nálezu a k tomu, co víme z jiných podobných nálezů, se pravděpodobně jedná buď o ukryté cennosti, nebo o oběť bohům v dramatických dobách,« řekl. Přívěsky a zlaté perly byly součástí »velmi okázalého náhrdelníku«, který vyráběli zruční šperkaři a který nosili nejmocnější lidé společnosti, řekl Reiersen. Dodal, že »v Norsku nebyl od 19. století učiněn žádný podobný nález a ve skandinávském kontextu je to také velmi neobvyklý objev«.
Profesor Sigmund Oehrl, který rovněž pracuje ve Stavangerském muzeu, uvedl, že symboly na přívěscích obvykle zobrazovaly severského boha Ódina, který uzdravoval nemocného koně svého syna. Na těch z Rennesøy visí koňovi na zlatých přívěscích jazyk a »jeho skleslý postoj a pokroucené nohy ukazují, že je zraněný«, řekl Oehrl. »Symbol koně představoval nemoc a nouzi, ale zároveň naději na uzdravení a nový život,« dodal.
V souladu s norskými zákony obdrží Bore a majitel pozemku odměnu, i když její výše zatím nebyla stanovena. Předměty z doby před rokem 1537 a mince starší než 1650 jsou považovány za státní majetek a musí být odevzdány.
(jb)