Insolvence německého průkopníka v oblasti létajících taxi, společnosti Volocopter, která byla dříve považována za lídra v technologii elektrických vertikálních vzletů a přistání (eVTOL), otřásla globálním mobilitním sektorem.
Společnost založená v roce 2011 získala více než 600 milionů amerických dolarů od průmyslových gigantů, jako jsou Mercedes-Benz, Geely a Intel. Přestože dosáhla technologických průlomů a měla ambiciózní cíle, insolvence Volocopteru poukázala na problémy, kterým čelí odvětví eVTOL při dosahování technologické vyspělosti, vývoji potřebné infrastruktury a hledání udržitelných obchodních modelů. Případ Volocopteru vyvolal obavy o budoucnost globální ekonomiky nízké nadmořské výšky.
SLIBNÁ VIZE PŘERUŠENA
Vize Volocopteru o létajících taxi, která měla transformovat městskou mobilitu, zaujala investory i tvůrce politik. Studie Německého leteckého centra ukázaly efektivitu vozidel eVTOL v přeplněných městech. Například trasa z centrálního nádraží v Hamburku do továrny Airbusu ve Finkenwerderu by létajícím taxíkem trvala pouhých 11 minut (12 km) oproti 40 minutám autem (23 km). Náklady na létající taxi se však odhadují na 175 až 350 eur (zhruba stejné množství v amerických dolarech podle aktuálních cen) za cestu oproti 54 eurům za cestu autem, což zpochybňuje ekonomickou životaschopnost.
Volocopter měl ambiciózní plány spustit komerční služby létajících taxi během olympijských her v Paříži 2024, ale ty byly zmařeny zpožděními při získávání certifikace od Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA). Bez této zásadní certifikace nebyla společnost schopna generovat příjmy z komerčních operací a byla zcela závislá na financování od investorů.
Zvyšující se náklady na výzkum a vývoj, zdlouhavé regulační procesy a opakované neúspěchy v komercializaci nakonec učinily podnikání neudržitelným.
Krach Volocopteru nebyl ojedinělý případ. Další německý startup v oblasti eVTOL, Lilium, vyhlásil insolvenci koncem loňského roku poté, co se mu nepodařilo získat financování. Tyto neúspěchy vyvolávají otázky ohledně konkurenceschopnosti Evropy v ekonomice nízké nadmořské výšky.
POLITICKÉ A TRŽNÍ SELHÁNÍ
Krach Volocopteru zdůraznil křehkost důvěry investorů v sektor eVTOL. Heinrich Grossbongardt, odborník na letectví v Německu, poznamenal, že regulační výzvy v kombinaci s vysokými provozními náklady podkopávají důvěru investorů v toto odvětví.
Analytici upozornili na omezenou ekonomickou životaschopnost dvoumístných létajících taxi, jako jsou ty vyvíjené Volocopterem. Grossbongardt naznačil, že ziskovosti je pravděpodobnější dosáhnout u modelů s větší kapacitou.
Jiní však viděli potenciální obrat. Anna Straubinger, analytička z Evropského centra pro ekonomický výzkum, věřila, že Volocopter stále disponuje solidním technologickým základem, a pokud by nějací investoři byli ochotni riskovat, společnost by se mohla zotavit. Varovala však, že veřejné přijetí létajících taxi v Německu zůstává nízké, s omezeným potenciálem pro plošné rozšíření v blízké budoucnosti.
Insolvence Volocopteru znovu vyvolala kritiku německého startupového ekosystému a jeho schopnosti podporovat špičkové inovace. Gerald Wissel, šéf Německé asociace pro drony, varoval, že opatrný přístup Německa riskuje ztrátu dalšího klíčového odvětví ve prospěch konkurence v Číně a Spojených státech. Upozornil, že bez rozhodných kroků by země mohla zopakovat své minulé chyby v oblastech, jako jsou solární energie a umělá inteligence.
Generální ředitel Volocopteru Dirk Hoke tyto pocity sdílel a vyzval k silnější podpoře vlády v kapitálově náročných sektorech, jako je eVTOL. Zdůraznil, že veřejná podpora je klíčová pro pokrok v tak složitém a zdrojově náročném odvětví.
Evropské regulační prostředí bylo také zdrojem frustrace. Zdlouhavé certifikační procesy a roztříštěná regulace vytvořily významné bariéry pro komercializaci. Promarněná příležitost spustit služby na olympijských hrách v Paříži byla ukázkovým příkladem toho, jak zpoždění mohou podkopat obchodní plány a důvěru investorů.
GLOBÁLNÍ KONKURENTI POSTUPUJÍ VPŘED
Výzvy, kterým čelí evropské společnosti v oblasti eVTOL, ostře kontrastují s pokrokem ve Spojených státech a Číně.
Americké společnosti, jako Joby Aviation a Archer Aviation, těžily z vládních kontraktů a výrazných soukromých investic. Tyto firmy také zajistily předobjednávky od významných hráčů, jako jsou United Airlines a Toyota, což jim poskytlo jasnější cestu ke komercializaci navzdory pokračujícím finančním ztrátám.
Čína přijala flexibilní regulační rámec, který umožňuje postupné pilotní projekty, čímž snižuje bariéry pro vstup na trh. Podle CCID Consulting se do odvětví nízké nadmořské výšky zapojilo více než 50 000 firem k září loňského roku, přičemž firmy jako XPeng AeroHT a EHang dosáhly významných milníků v testování a komercializaci.
Insolvence Volocopteru slouží jako varování pro průmysl nízké nadmořské výšky. Zatímco průmysl eVTOL má obrovský potenciál revolučně změnit městskou dopravu, úspěch vyžaduje více než technologické inovace. Robustní finanční řízení, zefektivněné regulační rámce a efektivní politická podpora jsou klíčové.
Pro Německo a Evropu bude řešení těchto nedostatků nezbytné pro udržení konkurenceschopnosti v ekonomice nízké nadmořské výšky.
(Xinhua)