Nejraději se Jonathan pase na zahradě, ochlazuje se ve vodě nebo spí ve stínu stromů. Jonathan je, jak oficiálně potvrzuje Guinnessova kniha rekordů, nejstarší želvou na světě. Od předminulého století žije na ostrově Svatá Helena, britském zámořském území u západního pobřeží Afriky. Jako symbol ostrova tam bude od 2. do 4. prosince slavit své 190. narozeniny, napsala agentura DPA.
Jonathan patří k poddruhu želvy obrovské (Aldabrachelys gigantea hololissa). Spolu s dalšími třemi želvami obrovskými – Davidem, Fredem a Emmou – žije v zahradě rezidence guvernéra Svaté Heleny, koloniální budovy v georgiánském stylu.
Páření s Emmou bylo kdysi jednou z Jonathanových oblíbených kratochvílí, řekl Jonathanův ošetřovatel a veterinář Joe Hollins, jehož plné křestní jméno zní ostatně také Jonathan. V pokročilém věku se podle něj z Jonathana stal »postarší gentleman«, který si rád jde svou vlastní cestou.
Jonathan žije na sopečném ostrově o rozloze 121 kilometrů čtverečních s téměř 4500 obyvateli od roku 1882. O 60 let dříve zde zemřel Napoleon, kterého tu Britové v roce 1815 internovali.
Želva byla původně darem pro sira Williama Greye-Wilsona, který byl poté v letech 1890 až 1897 guvernérem ostrova. Od té doby žije Jonathan v zahradě rezidence, kde se mezitím vystřídalo více než 30 guvernérů.
Nikdo nezná přesné datum Jonathanova narození, ale historický dopis a fotografie dokazují, že je mu nejméně 190 let, uvádí DPA. Z dopisu z roku příjezdu vyplývá, že Jonathan dorazil jako »dospělé zvíře«. Fotografie pořízená na ostrově v letech 1882 až 1886 také ukazuje, že Jonathan byl podle průměru krunýře již zcela dospělý. Podle odborníků to odpovídá minimálně 50 letům želvího věku.
Průměrná délka života jeho druhu je 150 let, říká Hollins. Jonathan ale žije mnohem déle. Po mnoho desetiletí byly želvy obrovské považovány za delikatesu, zejména mezi námořníky. Zvířata byla výživná, snadno se chytala a dala se jednoduše skladovat na palubě, říká Hollins.
Od svého narození, které je odhadováno nejčastěji na rok 1832, zažil Jonathan světové války, osm panovníků na britském trůně a 40 amerických prezidentů. Na světě byl před vytištěním první poštovní známky (1840), stavbou prvního mrakodrapu (1885) i dokončením pařížské Eiffelovy věže (1887).
»Jonathan je pro nás symbolem stálosti a přežití. Viděl, jak přicházejí a odcházejí války a pohromy, jak rostou a padají říše, i když o nich sám nic neví,« řekl Hollins. »Dává nám naději, že něco na naší planetě může přežít navzdory brutalitě lidstva,« dodal.
Hollins se o Jonathana vážícího asi 180 kilogramů stará už dvanáct let. Ve svých 65 letech je třikrát mladší než jeho chráněnec. Veterinář zajišťuje, aby Jonathan dostával dostatek vitamínů, minerálů a stopových prvků. Jednou týdně mu podává jeho oblíbené pamlsky: okurky, listy salátu, mrkev, jablka, banány a kvajávu (guave). »Jonathana miluju, ale jsem realista ohledně toho, zda mi lásku oplácí. Vidí ve mně jen poskytovatele jídla,« sdělil Hollins.
Jonathan je nyní slepý a ztratil čich. Podle Hollinse má ale výborný sluch. Pozná svého pečovatele po hlase a rád tráví čas s lidmi. Když slyší návštěvníky, často k nim přijde, aby si ho pohladili a vyfotografovali, ujistil Hollins. Má rád také zvuky přilehlého tenisového kurtu – často dlouho postává u plotu a poslouchá hlasy a odbíjení míčků.
Pro obyvatele Svaté Heleny se Jonathan stal ikonou. Jeho podobiznu již nese mince v hodnotě pěti pencí s nápisem »Jonathan, želva obrovská«. Součástí prosincových oslav narozenin bude i vydání známky. Na oslavy naplánovala místní turistická centrála akce na tři dny. Návštěvníci obdrží na památku oficiální certifikát s otiskem Jonathanovy nohy podepsaný guvernérem. Ti, kteří se nemohou zúčastnit osobně, budou mít možnost připojit se k živému přenosu v zahradě a nahlédnout do Jonathanova každodenního života. Veterinář Hollis bude samozřejmě Jonathana krmit jeho oblíbenou zeleninou.
(mac, čtk)
FOTO – wikipedia/CC BY-SA 4.0/Kevstan, wikipedia/Joe Hollins, Profimedia
Diskuze je uzavřena.