Nádherné květy denivek jsou trochu podobné liliím, ale jsou to trošku opomíjené trvalky našich zahrad, ohledně podrobností o nich. Věděli jste například, že jsou léčivými rostlinami a nejen jejich květy jsou jedlé? Víte, odkud pocházejí a jaké barvy mohou mít jejich květenství? Jestli ne, přečtěte si více.
Denivky původně pocházejí z východoasijského areálu od Koreje přes Čínu a Japonsko po ruský ostrov Sachalin a dva druhy dokonce zasahují svým výskytem do Mongolska a jeden druh až do Kazachstánu. Pocházejí sice z východní Asie, ale pěstují se napříč Evropou i Severní Amerikou a patří tak k jedněm z nejpěstovanějších trvalek vůbec.
Krásu denivky obdivovali už staří Římané a dali jí opravdu poetické i výstižné jméno. Nazvali ji kráskou, která kvete jen jeden den (heméra – den, kállos – krása), což se stalo základem ke vzniku latinského názvu Hemerocallis. V české terminologii je to podobně. U nás se této krásné květině říká denivka. Je sice pravdou, že denivky jako řezané květiny dlouho nevydrží a tudíž si té květové krásy člověk neužije, když jeden květ vydrží něco málo přes jeden den. Ale není to tak úplně pravda, protože denivka je opravdu vytrvalá a nasazuje postupně neskutečně velké množství květů v dlouhém časovém horizontu. Jen prostě není vhodnou květinou do vázy.
Denivky jsou nenáročné, trsnatě rostoucí byliny s dužnatými silnými kořeny a krátkými oddenky. Listy mají jednoduché, žlábkovité s výrazným kýlem. Jejich květy jsou velmi nápadné a laici je často zaměňují s květy lilií. Tomu nasvědčuje i jejich letité společné zařazení do stejné čeledi liliovitých. Dnes je tomu již jinak.
Květy rostou na téměř bezlistém 50 až 100 centimetrů vysoké lodyze, na které může během sezóny vykvést i přes 40 květů. Jak jsme již zmínili, květy vydrží svěží pouze jediný den, ale postupně se všechna poupata rozevírají, takže je rostlina velice dekorativní. Původní barva květů denivek je žlutá a oranžová. Díky šlechtění je dnes jejich barevná škála neuvěřitelně široká od bílé, žluté, zelené, oranžové, purpurové až po téměř černou, a to v různých tónech. Květy jsou jednobarevné, ale vyskytují se i ve dvoubarevné formě. Na současném trhu si lze vybírat z více než 80 tisíc registrovaných odrůd.
Rané kultivary denivek vykvétají už v květnu, ale jejich hlavní sezona je však až na přelomu června a července. Pozdní kultivary kvetou ještě v srpnu, některé v září a říjnu remontují, tedy vytvářejí nové lodyhy s květy.
Původní druhy však mají také své neocenitelné hodnoty. Například denivka citronová (Hemerocallis citrina) rozkvétá žlutými květy až ve večerních hodinách a svou neodolatelnou vůní linoucí se večerem láká noční motýly a nám lidem zpříjemňuje večerní posezení v zahradách.
Denivkám se daří nejlépe v propustné, výživné a dostatečně vlhké zemině. V případě delšího nedostatku vláhy nemají problém díky svým dužnatým kořenům přečkat toto období bez újmy na životě. Denivky dávají přednost slunným polohám, přesto se jim daří i v polostínu. V jarních měsících uvítají přihnojení NPK hnojivy (dusík – N, fosfor – P a draslík – K), ale není to bezpodmínečně nutné. Jako bezproblémové rostliny jsou denivky i v souvislosti ohledně možného napadení chorobami či škůdci, tedy pokud je o ně pečováno.
V zahradách se denivky uplatní nejen jako solitérní rostliny, ale i ve smíšených výsadbách. Pěkné jsou v kombinaci s cibulovinami a letničkami. Můžeme použít i ostatní trvalky, například floxy, čechravy, jarmanky, žluťuchy nebo také kopretiny i rostliny s kontrastním tvarem listů.
Denivka je i léčivou rostlinou, která je ve východní Asii po staletí využívána pro svoje zklidňující až mírně halucinogenní účinky. Vzhledem k faktu, že se jedná celkově o jedlou a chutnou rostlinu, našla v této části světa široké uplatnění také v kuchyni. Dají se konzumovat syrové či vařené hlízy nebo mladé výhonky nahrazující chřest či fazolky. Nejvíce se využívají květní poupata, ať syrová, nakládaná či vařená, případně také sušená sloužící jako koření. Jedlé jsou i květy všech barev, přidávají se hlavně do ovocných nebo zeleninových salátů jako zdobící prvek.
Pokud nemáte denivky na zahradě nebo nemáte zahradu a zatoužili byste se za denivkami vydat, ideální to budete mít třeba v Botanické zahradě hlavního města Prahy, konkrétně v expozici v Horní zahradě a v Ornamentální zahradě v Liberecké botanické zahradě nebo v Botanické zahradě Chotouz.
Marcela Špičková
FOTO – botanicka.cz, nejlevnejsizahradnik.cz, highcountrygardens.com, pixabay/AlainAudet a stux a KRiemer a philsimaging a gomca a ignartonosbg a Gruendercoach a Sonja-Kalee, commons.wikimedia.org/ CC BY-SA 4.0/Sanjay Acharya a 51Nico a Hardyplants, commons.wikimedia.org/CC BY 3.0/Epibase, splendidtable.org, backyardforager.com, garden.org