Mezinárodní tým paleochemiků a paleogenetiků objevil první fyzické důkazy o tom, že západní a východní kmeny jihoamerických indiánů začaly před více než 5000 lety konzumovat výrobky na bázi kakaa. Zjištění vědců byla zveřejněna v článku ve vědeckém časopise Scientific Reports.
»Odhalili jsme složitou historii domestikace kakaa, která naznačuje, že mezi pacifickými a amazonskými oblastmi Jižní Ameriky existovaly aktivní obchodní vazby, které se na kontinentu objevily přinejmenším v období středního holocénu (před 8000-4000 lety). Díky těmto vazbám prakticky všechny námi zkoumané starověké národy Střední a Jižní Ameriky konzumovaly kakao a podobné planě rostoucí rostliny,« uvádí se ve studii.
K tomuto závěru dospěla skupina paleogenetiků a paleochemiků pod vedením vědecké pracovnice z univerzity v Montpellier Claire Lano při studiu téměř čtyř stovek keramických střepů a celých nádob nalezených archeology v různých oblastech Střední a Jižní Ameriky. Na povrchu všech těchto artefaktů se zachovaly stopy jejich obsahu, které vědci zkoumali pomocí metod paleochemie a paleogenetiky.
Při provádění této analýzy se vědci opírali o jednoduchou úvahu – plody kakaovníku, stejně jako nápoje a pokrmy na jeho bázi, obsahují velké množství tří organických molekul theobrominu, kofeinu a theofylinu. Kromě toho se vědci pokusili izolovat útržky rostlinné DNA z hliněných střepů a studovali strukturu nukleotidových vláken, která se v nich nacházejí.
Tato analýza ukázala, že stopy kakaovníku a podobných rostlin rodu Herrania byly přítomny ve více než stovce keramických střepů nalezených prakticky ve všech oblastech Jižní a Střední Ameriky. Nejstarší chemické a genetické stopy kakaa, které byly nalezeny v artefaktech z kolumbijské kultury lovců a sběračů San Jacinto, jsou staré více než 5000 let.
Objev velkého množství fragmentů DNA kakaovníku umožnil vědcům poprvé vysledovat, jak se tento strom rozšířil ve starých indiánských kulturách. Porovnání struktury fragmentů genomu této rostliny ukázalo na přítomnost vazeb mezi odrůdami kakaovníku z různých oblastí Peru a Ekvádoru, kakaovníkem ze států Mayů a Olméků a indiánských kmenů z Jižní Ameriky, stejně jako mezi variantami kakaovníku z velkého množství dalších od sebe vzdálených oblastí Nového světa.
Podle vědců to svědčí ve prospěch skutečnosti, že v době domestikace kakaa existovaly aktivní a velmi dlouhé obchodní vazby mezi mnoha regiony Jižní a Střední Ameriky. Ty umožnily, že se kakao po své domestikaci v západní Amazonii před 5 000 lety rychle rozšířilo do všech koutů Nového světa a vedly ke vzniku nejrůznějších odrůd tohoto stromu.
(cik, TASS)