Zoo Brno nově rozšířilo ptačí kolekci o další chovaný druh. Jedná se o kajky mořské (Somateria mollissima) největší masožravé kachny severní polokoule. Brněnská zoologická zahrada je v České republice mimo Zoo Hluboká jedinou zoo, která kajky mořské chová. Jsou totiž citlivé na čistou vodu a ovzduší, uvedl kurátor chovu ptáků brněnské zoo Petr Suvorov.
Tito letci mají řadu zajímavých vlastností. Jednak se jedná o největší kachny severní polokoule, ale také mají velmi hluboký a specifický hlas. »Kromě toho můžeme s klidným svědomím uvést, že samci mají jedno z nejkrásnějších barevných opeření u kachen vůbec,« uvedl tiskový mluvčí Zoo Brno Michal Vaňáč. Nezaměnitelný svatební šat samce je černobílý se zelenavým a růžovým nádechem. Hlavu zdobí černá korunka a nazelenalý týl. Samice je převážně tmavohnědá. Společným znakem je ploché čelo a charakteristický klínovitý, ze stran opeřený zobák. Na kořeni zobáku ústí žláza, která vyměšuje sůl získanou spolu s pozřenou potravou. Zdržují-li se kachny po delší dobu, asi jeden rok, ve sladkých vodách, tato žláza zakrňuje a kořen zobáku je promáčklý.
Kajka mořská patří mezi potápivé kachny s krátkým krkem a má robustní tělo velikosti menší husy (délka těla 53-70 centimetrů a hmotnost 1,9-2,5 kilogramů.)
Hnízdí v přímořských oblastech severní polokoule, většinou v koloniích, ale i jednotlivě dle místních podmínek. Hnízdo staví na zemi a je to mělký důlek vystlaných tmavě zbarveným prachovým peřím, které je velmi lehké a má vynikající tepelně izolační vlastnosti.
Samice sedí na snůšce z nazelenalých vejcích až třicet dnů a o mláďata stará sama. Nicméně matky se mohou sdružovat do školek, ve kterých několik matek opečovává až 30 kachňat. Mláďata mají po vylíhnutí černé prachové peří. Zpočátku zůstávají na hnízdě. Po vyklubání všech vajec se uchylují na moře. Před tím jim samice musí promastit peří, jinak by se mohla utopit. Jejich kostrční žlázy začínají totiž fungovat až později stejně jako ostatním kachnám. Proto je nutné zamezit promáčení kachňat při umělém odchovu.
Nejjižněji v Evropě hnízdí v severním Nizozemí a Anglii. Jedná se o tažné ptáky, kteří mohou velmi vzácně zimovat na velkých vodních plochách v České republice.
»Jejich jídelníček tvoří rybky a mořští bezobratlí jako ježovky, krabi, korýši, láčkovci, červy nebo mlži. V zoo je hlavní složkou jejich potravy hlavně granulované krmivo a rybičky. Kajky jsou citlivé na čistotu vody a ovzduší, takže se jejich chov nedaří úplně všude. Mezi jejich další specifika patří to, že se dokážou potopit až do 30 metrů a vydržet pod vodou až tři minuty,« řekl kurátor chovu ptáků brněnské zoo Petr Suvorov.
S kajkami mořskými je také spjata jedna poměrně netypická tradice. Mají totiž extrémně husté peří umožňující jim zvládnout pobyt v chladných vodách. Po mnoho generací bylo v severských zemích zvykem vybírat toto peří z hnízd samic a využívat ho jako tepelnou izolaci do pokrývek.
Dříve se sbíralo bez ohledu na to, zda jsou hnízda opuštěná či nikoliv, což zapříčinilo výrazný úbytek kajek. Po zavedení přísné ochrany se jejich stavy zvedly.
»V České republice v současné době chová kajky mořské pouze Brno a Hluboká. V naší zoo, konkrétně Na Mniší hoře se staráme o dvě samice a jednoho samce. Ten pochází stejně jako jedna ze samic z polské Vratislavi, druhá samice k nám dorazila z německého Rostocku. Všechny jsou k vidění v Králově voliéře společně s luňáky hnědými a čápy černými,« dodal Suvorov.
(mac)
FOTO – wikipedia.org/CC BY 2.0/Ron Knight a Donald Hobern, wikipedia/CC BY-SA 3.0/GNU FDL/GNU FDL, zoohluboka.cz, wikimedia.org/ Mountingoat, wikipedia.org/CC BY-SA 4.0/Stephan Sprinz