Začala výstavba Amphibiaria – nového pavilonu pro obojživelníky 

Proč se zoo pustila zrovna do stavby pavilonu pro tyto živočichy? Obojživelníci jsou nejohroženější skupinou obratlovců – z cca 8000 druhů patří přes 40 % k těm, které jsou ohroženy vyhubením. Mnohé druhy už z naší planety nenávratně vymizely. Nově vznikající stavba v ostravské zoo představí nejen pestrost obojživelníků, ale zaměří se také na celou řadu dalších témat s nimi spojených. Jejich rapidní úbytek v přírodě je tématem z nejpalčivějších.

Význam obojživelníků – ukazatelé zdravého prostředí

Obojživelníci tvoří přechod mezi vodními a suchozemskými živočichy – u většiny druhů probíhá vývoj vajíčka a larvy ve vodě, dospělí jedinci pak žijí spíše na souši a do vody se vracejí v době rozmnožování. Tito pozoruhodní živočichové nám ukazují, zdali žijeme ve zdravém životním prostředí – mají velmi citlivou kůži, skrze kterou se do jejich těla snadno dostanou škodlivé látky. Úbytek obojživelníků je tak varováním zhoršené kvality prostředí. Obojživelníci zkonzumují velké množství hmyzu, čímž napomáhají minimalizovat používání chemických prostředků k hubení škůdců např. v zemědělství, v tropických oblastech zabraňují šíření nemocí, např. malárie. Jsou rovněž důležitým článkem potravního řetězce – jsou predátory a zároveň kořistí.
 
Obojživelníci = nejohroženější skupina obratlovců

Z celkového počtu asi 8000 druhů obojživelníků je 41 % druhů ohrožena vyhubením. Téměř 40 druhů v posledních 30 letech již ze Země nenávratně zmizelo a dalším desítkám druhů bezprostřední vyhubení hrozí! Řadí se tak k nejohroženější skupině obratlovců. U ptáků čelí ohrožení »pouze« asi 12 % všech druhů, u savců 26 % druhů. Úbytek obojživelníků je tak považován za jednu z nejkritičtějších hrozeb pro globální biodiverzitu. Obojživelníci jsou vážně ohroženi ztrátou životního prostředí, změnou klimatu, znečištěním a používáním pesticidů, zavlečením nepůvodních druhů, lovem pro restaurace a obchod se zvířaty, od konce 80. let pak také vysoce nakažlivým infekčním plísňovým onemocněním chytridiomykózou. Rovněž naše spotřebitelské chování a životní nároky svým dílem přispívají k ohrožení a devastaci přirozených biotopů obojživelníků, a to zejména v tropických oblastech, kde se pro nás pěstují banány, čaj, káva a další plodiny…

Zoo Ostrava se nevěnuje jen ochraně ohrožených ikonických druhů zvířat, ale v její kolekci je řada menších a nenápadných živočichů, z nichž mnohé patří rovněž k druhům ohroženým vyhubením. Patří mezi ně i několik zástupců obojživelníků. Exotické druhy jsou k vidění například v Pavilonu evoluce nebo v Malé Amazonii (momentálně uzavřena kvůli rekonstrukci), část je chována v zázemí. Díky novému pavilonu bude moci Zoo Ostrava představit mnohem širší paletu exotických druhů. Odborní pracovníci zahrady však pozornost věnují i místním druhům obojživelníků, které se v přírodním areálu vyskytují volně, a to ve více než 10 druzích. Mají zde vhodné podmínky k životu, které pracovníci zoo dlouhodobě udržují a neustále rozšiřují.
 
Obojživelníci bizarní a krásní!

Obojživelníci mohou být pro někoho překvapivě barevní, někteří i tvarově podivní, jiní drobní, či naopak neuvěřitelně velcí. Představit pestrost třídy obojživelníků je dalším cílem nové stavby. Řadě dalších témat zde bude věnována velká pozornost. Mnohé napoví i názvy zvolených témat, jako například »přechod obratlovců z vody na souš«, »listovnice, královny noci« či téma »šesté vymírání druhů«.
 
Amphibiarium – specializovaná stavba pro obojživelníky

V roce 2015 byla v dolní části areálu zoo otevřena expozice Mokřady – naučná stezka o místních obojživelnících a pro místní obojživelníky. O 10 let později vzniká na opačném konci – hned za vstupem do zoo – specializovaný pavilon především pro obojživelníky z různých koutů světa. Stavba Amphibiaria, jak se bude pavilon nazývat, byla zahájena začátkem ledna. V prvních týdnech realizace probíhaly zejména terénní práce spojené s obrovským přesunem hmot. Nyní už dostává nový pavilon své první obrysy díky betonáži základů. Přibližně do půlky října 2025 by měla být hotová stavba včetně technického vybavení a veškerých technologií, jako je vzduchotechnika, rozvody elektro, světlovody, kanalizace, přívody a rozvody několika okruhů vody atd. Investiční náklady na tuto ryze stavební etapu jsou přes 22 mil. Kč a investorem stavby je statutární město Ostrava, zřizovatel zoologické zahrady.

»Ostrava dlouhodobě investuje do významnějších projektů Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava, která zaslouženě poutá pozornost návštěvníků a náleží k turistickým magnetům města, přičemž se řadí mezi nejnavštěvovanější místa regionu. Výčet již realizovaných investičních akcí by byl velmi dlouhý, stavby řeší jak unikátnost prostředí jednotlivých živočichů a rostlin, tak cílíme i na zlepšování zázemí pro návštěvníky, v roce 2023 byl třeba zprovozněn nový parkovací dům, čítající takřka 200 nových parkovacích míst. V letošním roce bude zahájena i stavba expozičně-chovatelského komplexu pro tučňáky. Město podporuje všechny ochranářské aktivity Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava, které jsou velmi rozmanité a zaměřují se na zástupce všech živočišných skupin,« uvádí náměstkyně primátora města Ostravy Lucie Baránková Vilamov.

Následovat bude realizace interiéru – tedy samotná terária, akvária, dekorace, modely obojživelníků a informační systém. »Až z kraje roku 2026 budeme moci pracovat na dovozech a nezbytné karanténě stovek obojživelníků. Musíme si být jisti, že do nového pavilonu umisťujeme zdravá zvířata a nepřeneseme žádné patogeny, na které jsou obojživelníci mimořádně citliví. Zároveň budeme vybavovat a rostlinami osazovat jednotlivá terária a akvária, kterých bude přes 30. I to nějakou dobu potrvá, protože obojživelníky musíme přesunout do již biologicky fungujících a zdravých mikro-ekosystémů,« popisuje postup prací ředitel Zoo Ostrava Jiří Novák.

(mac)