Slovácké muzeum v Uherském Hradišti otevřelo výstavu věnovanou cimbálu. Strunný hudební nástroj je dlouhodobě spjatý s Moravou a lidovou kulturou. Cimbál a jeho předchůdci však mají více než tisíciletou historii, uvedl etnograf muzea Jan Káčer, který je vedoucím cimbálové muziky Ohnica. Slovácké muzeum se od svého vzniku v roce 1914 zaměřuje na etnografii, za dobu své existence však cimbálu nevěnovalo samostatnou výstavu, až nyní.
Cimbál patří k nejstarším hudebním nástrojům jehož raná podoba sahá až do období starověku. Za přímého předchůdce cimbálu lze podle Káčera považovat středověká psaltéria, česky žaltáře, různých tvarů, která se vyskytovala již v 11. století jak v Evropě, tak v oblastech islámské kultury. »Tento nástroj se do Evropy dostal pravděpodobně prostřednictvím arabských obchodníků, kteří na něho hráli nebo byli v kontaktu s hudebníky, jež hru na nástroj ovládali,« uvedl etnograf.
Cimbál v konstrukčně zdokonalené současné podobě, o kterou se v roce 1874 postaral budapešťský nástrojař českého původu Josef Václav Schunda, podle etnomuzikologa muzea Petra Číhala postupně pronikl v první polovině 20. století z dnešního Maďarska na Moravu. »Velkého rozmachu dosáhl po druhé světové válce v souvislosti se zakládáním folklorních souborů a cimbálových muzik spjatých s projevy folklorismu,« uvedl Číhal. Schunda tehdejší podobu cimbálu opatřil čtyřmi nohami, více než čtyřoktávovým chromatickým rozsahem a pedálovými tlumiči.
Návštěvníci výstavy uvidí cimbály domácí provenience i zapůjčené nástroje pocházející z Asie nebo Ameriky. Nejstarší cimbál na výstavě je datovaný do roku 1730. Nechybí ani značka jednoho z prvních výrobců cimbálu Schunda z Budapešti z druhé poloviny 19. století nebo moderní cimbál postavený v poslední čtvrtině 20. století pro Pražské madrigalisty. Lidé si prohlédnou i kopii cimbálu zhotoveného podle nákresu Leoše Janáčka nebo elektronický cimbál zhotovený v Německu.
Výstava představí též produkci současných výrobců cimbálů, a to Jiřího Galušky z Ostrožské Nové Vsi na Uherskohradišťsku, který je držitelem titulu Mistra tradiční rukodělné výroby Zlínského kraje nebo zhotovitele malých cimbálů Pavla Petržely z Vracova na Hodonínsku a dalších výrobců z české republiky Pavla Všianského z Brna, Vladimíra Holiše z Myslíku-Palkovic. Výrobu nástroje představuje video, a trojrozměrné dílčí části nástroje, technologii a rozfázovaný postup výroby cimbálu, které tvůrci výstavy s Galuškou připravili a natočili. Výstava přibližuje i významné osobnosti folkloru a uherskohradišťské rodáky, hudebníka, choreografa, malíře, scénografa Jaroslava Václava Staňka (1922–1978) a hudebníka, etnografa a pedagoga Jaroslava Čecha (1932–1970). Oba jsou spojeni s první etapou činnosti souboru Hradišťan.
Pro školní kolektivy muzeum v souvislosti s výstavou připravilo výukový program a přichystány jsou komentované prohlídky. Na tři cimbály si návštěvníci výstavy mohou i zahrát. Čeká na ně dávná historie, nyní převážně 133 ocelových strun, ale také výklad o výběru specifického dřeva, um tvůrců i interpretů což vše dohromady představuje cimbál ve své plné kráse a rozmanitosti. Výstava v hlavní budově muzea ve Smetanových sadech potrvá do 15. ledna příštího roku.
(mac)
FOTO – slovackemuzeum.cz, ČTK/Dalibor Glück