V Zoo Jihlava se před dvanácti dny vylíhla čtyři zdravá mláďata kriticky ohrožených aligátorů čínských. Rozmnožit tento druh není vůbec jednoduché a jihlavská zoo s jejich chovem začala v roce 2017. Maličkým aligátorům se daří dobře a již začala přijímat potravu. Zoo Jihlava je jednou ze dvou zoologických zahrad v České republice, které aligátory čínské chovaji.
V úterý 25. července ráno zpozorovala jedna z chovatelek pohyb v hnízdě u aligátorů čínských (Alligator sinensis). To se začala hýbat vejce. Na svět se drala mláďata těchto vzácných plazů. Z celkem 13 vajec se nakonec vyklubala čtyři zdravá mláďata, jedno slabé uhynulo při líhnutí a zbytek vajec nebyl oplodněný. »Jedná se o velký úspěch pro naši zoo, ale nutno dodat, že jsme teprve na začátku cesty,« zdůraznil ředitel jihlavské zoo Jan Vašák.
Rozmnožit tento druh plaza není vůbec jednoduché a vyžadovalo to pečlivou práci našich zkušených chovatelek Lubomíry Ševčíkové a Petry Škárkové. Přestože máme velkou radost z vylíhnutí malých aligátorů, zatím jsme stále v očekávání, jak se jim bude dařit. Po vylíhnutí je dalším kritickým obdobím první týden, kdy musí malí aligátoři začíst přijímat potravu. Toto období mají již zdárně za sebou a již žerou. »A nyní musíme jen doufat, že se mláďata správně rozežerou. Až posléze, kdy mláďata začnou přibývat na váze, si budeme moci gratulovat k úspěchu,« vysvětlil ředitel. Pokud bude odchov úspěšný, bude mít celosvětový význam. V České republice aligátory čínské chová mimo Zoo Jihlava ještě Krokodýlí ZOO Protivín a v Evropě se jejich chovem zabývá celkem 11 institucí.
Tento druh chová Zoo Jihlava od roku 2017, kdy získalo samici vylíhlou v roce 2009 v nizozemském Emmenu. O rok později k ní přibyl samec z japonské zoo v Shizuoka, kde byl chován, ale vylíhl se v záchranném centru pro čínské aligátory v Číně v roce 2012. Do jihlavské zoo dorazil v pátek 23. listopadu 2018.
Jenom získat tyto aligátory bylo velice náročné a už jejich příchod znamenal pro Zoo Jihlava velký úspěch. Jelikož aligátoři čínští žijí v A jejich rozmnožení je tak trochu alchymie, jelikož potřebují zimní odpočinek při teplotách kolem dvanácti až patnácti stupňů. Samice klade vejce do hnízda, které si sama připraví z listí a větviček, fungujících jako přírodní inkubátor. Samice hnízdo hlídá cca 70 dnů, za předpokladu inkubační teploty cca 30 stupňů Celsia. Mláďata dosahují pohlavní dospělosti zhruba ve věku čtyř až pěti let.
Aligátoři čínští jsou sladkovodním druhem, který pochází z výhodní Číny z povodí řeky Jang-c’-tiang. Původně obývali rozsáhlá území, dnes jich ve volné přírodě žije zhruba posledních 200 jedinců. Protože se region jeho současného výskytu ve volné přírodě nachází na rozhraní mírného a subtropického klimatu, jsou zvyklí na relativně chladné zimní teploty. Jejich rozmnožení je tak trochu alchymie, jelikož potřebují zimní odpočinek při teplotách kolem dvanácti až patnácti stupňů. V severnějších lokalitách výskytu jsou zimní teploty okolo nuly a tak přečkávají toto období díky hibernaci, například v hlubokých norách. Aktivní po tomto zimním období začínají být při teplotách od 16 stupňů Celsia.
Aligátor čínský je jeden z nejvzácnějších zástupců řádu krokodýli, kam kromě krokodýlů patří právě aligátoři, kajmani a gaviálové. Aligátoři čínští jsou spolu se známějšími a většími aligátory severoamerickými jedněmi ze dvou žijících druhů aligátorů.
Celkově se jedná o menší druh, který dorůstá do průměrné délky 150 centimetrů, největší jedinci můžou mít něco málo ke dvěma metrům. Jejich váha dosahuje 40 kilogramů. Potravou jim jsou různí bezobratlí, ryby, obojživelníci, ale i malí savci a ptáci. Pochází z východní Číny, z povodí řeky Jang-c’-tiang. Původně obývaly rozsáhlé území, dnes jich ve volné přírodě žije zhruba posledních 200 jedinců. Řadí se ke kriticky ohroženým druhům.
Zajímavostí je, že právě aligátor čínský má obrněné i břicho, což je v řádu krokodýli poměrně nezvyklé.
(mac)
FOTO – Facebook/Zoologická zahrada Jihlava, zoojihlava.cz/Daniela Oberreiterová a Simona Kubičková, commons.wikimedia.org/CC BY-SA 3.0/GNU FDL/Shizhao, commons.wikimedia.org/CC BY-SA 3.0/Magalhães a Achim Raschka a Greg Hume, commons.wikimedia.org/Gary M. Stolz, U.S. Fish and Wildlife Service