Zoo Zlín slaví mimořádný úspěch, protože jako jediná zoo na světě v posledních letech pravidelně odchovává vzácné dvojzoborožce indické, největší asijské zoborožce. Malý dvojzoborožec se ve zlínské zoo vylíhnul 1. února 2023. Skvěle prospívá, a samice o něj stále pečuje. Rodinku je možné vidět ve voliéře v blízkosti expozice Zátoka rejnoků. Letošní odchov navíc přinesl další světový unikát, řekl ředitel Zoo Zlín Roman Horský.
Zoo Zlín chová dvojzoborožce indické od roku 2010. Ač to na první pohled nevypadá, sestavit vhodný chovný pár je mimořádně náročné. »Zoborožci jsou monogamní a velmi inteligentní ptáci, ve volné přírodě si svého partnera na celý život vybírají z několika desítek jedinců. Takový výběr v zoologických zahradách přirozeně nejde poskytnout, takže sestavit dohromady kompatibilní pár může být, jak se říká běh na velmi dlouhou trať. U dvojzoborožců se totiž často vyskytuje takzvaná vnitropárová agrese, která může skončit až zraněním jednoho z ptáků,« vysvětlil zoolog Václav Štraub.
Ve Zlíně se sestavení chovného páru podařilo hned napoprvé a první oplozené vejce chovatelé zaznamenali již v roce 2014. Obrovský úspěch v podobě prvního odchovaného mláděte se dostavil, ale až o čtyři roky později a z druhého odchovaného mláděte se zlínští chovatelé radovali v roce 2020. První dvě odchovaná mláďata již zlínskou zoo opustila. Novým domovem se jim staly zoologické zahrady v Portugalsku a v Singapuru.
»Rok 2023 přinesl nejen další úspěšný odchov, ale také jeden světový unikát. Samička, která se vylíhla letos v únoru a kterou chovatelé pojmenovali Tasanne (v thajštině to znamená malý zázrak), je odchována metodou asistovaného odchovu. Po celou dobu byla samice s mládětem v dutině, nicméně mládě jsme pravidelně odebírali pro krmení a pak jej zase zpátky vraceli k samici. Jedná se o světový unikát, nic podobného ještě žádná instituce nepodnikla. Předcházel tomu několikaletý tréning chovného páru a byla nezbytná dobrá komunikace s oběma ptačími rodiči,« popsal unikum Štraub.
Dvojzoborožec indický (Buceros bicornis) je největším zástupcem čeledi zoborožcovitých s délkou těla až jeden metr. Samci dosahují hmotnosti 2,5–3,4 kilogramů, samice jsou jen neznatelně menší a lehčí, váží 2,15–3,35 kilogramů.
Nejnápadnější znak představuje masivní velký zobák s jakousi přilbou, která dělá dojem, že je velmi masivní a těžká, ale není tomu tak. Zobák spolu s helmicí je postaven z lehké porézní kostní tkáně, vyplněné převážně vzduchem, na povrchu kryté tenkou rohovitou krustou.
Část hlavy a krk bývají často zbarvené jasně žlutě olejnatým sekretem z kostrční žlázy, jímž se pták natírá při čištění peří.
Pohlaví jedinců lze rozpoznat nejsnadněji podle zbarvení duhovky. Samci ji mají červenou, samice bílou. Ve volné přírodě obývají dvojzoborožci indičtí tropické pralesy západní a severní Indie, žije také ve Vietnamu nebo na Sumatře. Tito zoborožci létají málo a těžkopádně. V korunách stromů nejčastěji poskakují z větve na větev.
Dvojzoborožci tvoří celoživotní monogamní v rozvolněných dvou až čtyřicetičlenných skupinách. Při páření se seskupují až do dvacetičlenných skupin a v době námluv se samci ozývají daleko slyšitelným hlasem připomínajícím hýkání osla.
Hnízdí v prostorných dutinách velkých stromů, kde samec svou partnerku (s její pomocí zevnitř) doslova zazdí výkaly a blátem. Nechá přitom v přepážce jen malý otvor, kterým ji a později i mláďata krmí po celou dobu hnízdění. Přírodovědci se domnívají, že zoborožci tak činí, kvůli bezpečí samice i mláďat před predátory, protože malý otvor se dá velmi dobře bránit. Samice dobu hnízdění, kdy je bezpečně ukryta před nepřáteli, využívá také ke kompletní výměně peří.
Snesená vejce se inkubují po dobu 30 až 40 dnů a mláďata dutinu opouští zhruba ve věku 110 dní, kdy se již dokáží sama krmit a pohybovat se ve větvích.
Na jídelníčku dvojzoborožců najdeme především ovoce, různé plody, listí stromů, ale také drobné obratlovce a hmyz. Ve zlínské zoo je chovatelé krmí třikrát denně. Ráno je to především zelenina (vařená mrkev, lilek, cuketa, okurek, rajče, paprika), dopoledne přichází na řadu ovoce v podobě manga, fíků, hroznů, jablek a hrušek, poslední krmení tvoří speciální granule pro plodožravé ptáky a hmyz.
Ve volné přírodě se početní stavy dvojzoborožců indických rok od roku snižují, současné odhady hovoří o 13-27 tisících jedinců. Důvodem je především neustálé kácení tropického pralesa, které pro dvojzoborožce přináší velký úbytek vhodných dutin pro hnízdění.
Zlínská zoo patří mezi významné chovatele zoborožců. V její kolekci je nyní 11 druhů, a z toho 6 druhů se již podařilo rozmnožit. »Zoborožci patří mezi nejnáročnější ptáky na vytvoření optimálních podmínek pro chov. Velmi často to znamená roky a roky úsilí. Jsem skutečně pyšný na náš tým chovatelů, kteří nejenom u zoborožců dosahují skvělých úspěchů,« vyzdvihl práci zlínských chovatelů ředitel Zoo Zlín Roman Horský.
V České republice chová dvojzoborožce indické mimo Zoo Zlín ještě Zoo Praha.
(mac)
FOTO – zoozlin.eu, Facebook/ZOO a zámek Zlín – Lešná, commons.wikimedia.org/CC BY-SA 4.0/Angadachappa a Rohit Naniwadekar
Zvukový záznam – commons.wikimedia.org/CC BY-SA 4.0/Shino jacob koottanad