Čtyři Dvory (také Čtyry Dvory, hovorově Čtyrák) jsou část Českých Budějovic ležící na levém břehu Vltavy. Je ohraničena přibližně ulicemi O. Nedbala, Husovou třídou, Na Sádkách a V. Talicha. Dnes na západě sousedí se Sídlištěm Šumava, východně od ní je Výstaviště. Referenci »Čtyři Dvory« obsahují i názvy některých objektů v blízkosti, jako je například obchodní centrum na Sídlišti Máj nebo park 4Dvory, který je součástí oblasti U Vávrovského rybníka, jež nicméně historicky pod Čtyři Dvory patřila. Někdy se pod pojmem Čtyři Dvory myslí celá levobřežní část města.
A proč vlastně Čtyři Dvory, když je znám hlavně z vyprávění mého tatínka a bratra, který tam jezdil za okupace na prázdniny? No proto, že se tam narodil můj tatínek, takže jsem polovinou z toho zajímavého místa a také proto, že jsem ho poznal až dlouho potom, co už můj tatínek nežil. A chci jim složit svou poklonu!
Čtyři Dvory vznikly původně jako skupina hospodářských dvorů českobudějovických měšťanů (první ze 4 velkých dvorů, které daly osídlení jméno, je poprvé vzpomínán v roce 1369). V roce 1850 zde vznikla samosprávná obec se jménem Čtyry Dvory (necelých 200 obyvatel), v roce 1900 již bylo napočítáno 1945 obyvatel. V letech 1916–1917 zde byly postaveny dělostřelecké kasárny, ve kterých jsem také pár měsíců sloužil. Až do roku 1919 patřila k obci i osada Kněžské Dvory. Růst rychle pokračoval, v roce 1921 měly již 208 domů a 3733 obyvatel (z toho 3378 Čechů a 278 Němců). Ke Čtyřem Dvorům se tehdy počítaly i místní části Remlovy Dvory, Lannova loděnice a několik samot. V roce 1952 se obec stala osadou Českých Budějovic a v roce 1970 byla administrativně zrušena a začleněna do městské části České Budějovice 2.
Jako snad každá obec v Čechách a na Moravě, mají i Čtyři Dvory své památky. Jednou z nejviditelnější je kostel sv. Vojtěcha. 1. září 1937 byla podána žádost o stavbu a plány místním kostelním výborem. Kostel byl zbudován v letech 1938–1939, jeho projektantem byl pražský architekt Jaroslav Čermák, stavbu řídil českobudějovický stavitel František Stašek. Jde o podélný kostel s asymetricky umístěnou věží. Jeho čelní stěnu zdobí obrovský dřevěný kříž a ze dřeva vyřezané sochy sv. Vojtěcha a pruských válečníků (jako připomínku mučednické smrti Vojtěchově z jejich rukou) od sochaře a řezbáře Josefa Vítka. Zajímavostí je monolitický betonový strop kostelní lodi. Dalšími památkami je také kaple sv. Vojtěcha (dnes pravoslavná kaple Všech svatých země české, založena Vojtěchem Lannou ml. Ze začátku minulého století, dále slavné Výstaviště, kde se konají výstavy Země živitelka, areál Lannovy loděnice, který je už dlouho památkou evropského významu, připomínající slávu Lannových podniků, vila Isa, postavená v roce 1903 pro c. a k. hejtmana Fischera, jenž měl být předobrazem jednoho z důstojníků 91. regimentu s Haškových povídek a románu o dobrém vojáku Švejkovi) a zájezdní hostinec U Slovanské lípy.
Zájezdní hostinec U Slovanské lípy je empírová stavba, která stojí na Husově třídě 684/21 v Českých Budějovicích 2 Čtyři Dvory a byla zapsána do seznamu kulturních památek ČR.
Zájezdní hostinec se nacházel v samostatné obci Čtyry Dvory na levé straně Vltavy za Dlouhým mostem na bývalé dálkové silnici. Dřívější název U Vrtičky byl podle majitele, který zakoupil hostinec v 19. století od lékárnické rodiny Becherů. 4. dubna 1891 zachvátil hostinec požár, který se rozšířil na přilehlou starobylou stodolu obloženou silnými kmeny a naplněnou slámou. Žárem nebylo možno vydržet ani na Husově třídě. V roce 2012 byla stavba rekonstruována a otevřena restaurace Olivier.
V roce 1848 byla v zahradě hostince zasazena lípa spolkem Slovanská lípa, který zde vznikl a tajně se scházel. Lípa byla v roce 1943 zničená nacisty, nová Lípa svobody byla zasazena 18. července 1948.
Pozdně klasicistní jednopatrová zděná stavba na půdorysu písmene L. Průčelí do silnice je sedmiosé. Takových památek je v Čechách opravdu málo. Přízemní část je bosovaná okna v šambránách. V prvním patře jsou okna zdobena vodorovnými frontony. V jižním průčelí je portikus tvořen šesti hladkými dórskými sloupy s patkami. U vchodu byla umístěna pamětní deska na ustavující schůzi spolku Slovanská lípa.
A pak je zde ještě významná Mohyla U Parku. Pomník obětem první a druhé světové války je řazen mezi válečné hroby (evidenční číslo CZE-3102-33308), byť není válečným hrobem v souladu se zákonem č. 122/2004 Sb.) Mohyla v podobě stěny z hrubých žulových kvádrů je umístěna mezi ulicemi U Výstaviště a Husova u autobusové a trolejbusové zastávky U Parku. Pomník dosahuje výšky 345 cm, šířky 430 cm, levý okraj je orientovaný západně, pravý východně. Průčelí (umístěné jižně) nese desku z umělého mramoru s nápisem:
Všem, jež osud ve světové válce sklál,
zde v paměť věčnou postavena mohyla.
Ta hlásat bude v obci i kraj širý dál,
že oběť jejich pro vlast marná nebyla!
Spěte sladce v dálné cizině!
J. Křivánek, Č. Budějovice
Pod deskou je umístěna plastika ležícího lva, pod níž je vyryt (a později vyčerněn) nápis:
POSTAVENO
OKRAŠLOVACÍM SPOLKEM
1920 RENOV. 1949
Při renovaci došlo k rozšíření i pro oběti druhé světové války. Po pravé straně roste několik tisů červených, v okolí byly vysázené lípy. O tomto pomníku tatínek často vykládal a zejména strejda Josef, který I. SV prožil a v níž byl raněn a jeho mnoho kamarádů v ní život svůj položilo.
Čtyři Dvory měly i své slavné osobnosti. Např. Vojtěcha Lannu staršího (1805–1866), významného českého průmyslníka, loďmistra a stavitele. Na levém břehu Vltavy u Dlouhého mostu dodnes stojí jeho rodný dům a bývalá loděnice, také kulturní památka na dobu, kdy Čechy byly průmyslovou velmocí. Narodil se zde také Jan Bureš (1926–2012), český neurofyziolog, vědec světového významu, člen Národní akademie věd USA a držitel mnoha světových a universitních ocenění a také český hudebník, dirigent a sbormistr, umělecký vedoucí souboru Chorea Bohemica Jaroslav Krček.
Mne však už ve věku, kdy jeden vnímá hlavně své zájmy, uchvátila zdejší příroda v okolí Vávrovských rybníků. Vím, jak strejda Josef o nich vykládal. Rybníky do jižních Čech jaksi patří, že byly zdrojem ryb a tedy i jídla pro většinu zdejších obyvatel, ale já už je poznal jako rybníky s nízkou obsádkou, s průhledností 50 cm a vyšší do začátku července, ale i s kapry, i když ne mnohými a vhodnými pro rozvoj porostů vodních makrofyt, které zaručuje vhodné prostředí pro vývoj vodního hmyzu a dostatek potravy (zooplankton, bentos) pro ptáky. Jejich litorální porosty a přechodové zóny do vlhkých luk podporuje hnízdění ptáků a nejen těch, co jsou vázáni na vodu. Na ostrovech na hluboké vodě jsou jejich hnízdiště dostatečně izolovaná od potenciálních predátorů z pevniny; (i) bez vegetačního pokryvu. A tak jsou zde hnízdiště racků, rybáků a kachen s nízkou vegetací (kopřivy, chrastice), bez stromů.
Vznik a udržování zejména přechodové zóny rybníků do otevřené krajiny, od volné vody, přes mělký mokřad po vlhkou louku znamená podporu vodních, mokřadních a vlhkomilných společenstev rostlin a vytváří se vhodné prostředí pro vodní bezobratlé, potravní zdroje a hnízdiště pro ptáky, hlavně vzácné druhy kachen, lžičáků obecných. Také velké plochy mokřadní vegetace, zejména ostřicová či zblochanová »pole« podporují hnízdění kachen poláka velkého a chocholačky. V tůních žije řada obojživelníků a vodního hmyzu, stejně jako na podmáčených loukách se vyskytují vzácné druhy ptáku, např. někteří bahňáci.
Otevřené květnaté louky oplývají motýly i rovnokřídlým a blanokřídlým hmyzem. V lese se ponechává mrtvé stojící i ležící dřevo, místy oblasti vhodného keřového podrostu, čímž je vytvořeno prostředí pro vývoj »dřevomilného« hmyzu (brouků) a hnízdění lesních ptáků (včetně dutinových). Také na hrázích se vyskytne tu a tam starý strom, některé i mrtvé, které dělají dobře roháči velkému i některých druhům tesaříků. Z ptáků však nejvíce vzpomínám na krutihlavy, hnízdící v dutinách stromů a obranný reflex jejich mladých v dutinách, jehož účinek (pokropení bílými výkaly) jsem sám zažil na vlastní kůži i šatstvu. To byla odměna za mou zvědavost. Ale kdybych nebyl zvědavý, nemohl bych dělat to, co dělám rád! Je-li dospělý sedící pták vyrušen, zaujímá typický obranný postoj, při kterém syčí, ježí peří na temeni a kroutí hlavou (odtud český název krutihlav).
Je zde krásně! A tak vzpomínám rád na rodný kraj mých předků.
Václav Ziegler
FOTO – archiv autora
))))) Vyhrajte cenu na – – https://ja.cat/prize