Malý kočkodan Brazzův přišel v Zoo Praha na svět minulou středu v časných ranních hodinách. Jeho matkou je zkušená samice Anastasia a dle chovatelů se oběma daří dobře. Olivově zelené mládě mohou lidé spatřit v jedné z hlavních expozic nejnovějšího pražského pavilonu Rezervace Rja, řekla Alena Maděrová, tisková referentka Zoo Praha.
»Mládě se drží u matky na břiše, kde je téměř neustále přisáto na jejím struku. Nejpravděpodobněji je návštěvníci uvidí na špalku uprostřed expozice, na němž Anastasia ráda sedává a ostatním ‚ukazuje‘ svého potomka. Ten už je velmi zvídavý a pohledem zkoumá okolí z bezpečí její náruče, zatímco si jej prohlíží a očuchávají jeho starší sourozenci. Především jeho starší sestra Mimo, která se jej mnohdy i letmo dotkne,« popsal dění ve skupině chovatel Jan Ťoupal.
Mládě se narodilo brzy ráno před deseti dny devítileté samici Anastasii, otcem je o půl roku starší samec Malik. Stalo se tak pátým členem pražské skupiny kočkodanů Brazzových. Kočkodani Brazzovi jsou jedinými zástupci svého rodu často tvořící monogamní páry. Samec Malik je tak otcem i starších sourozenců mláděte, kterými jsou tříletá samička Mimo a dvouletéhý samečka Malangy. Ti jsou již zcela samostatní, se svými rodiči však zůstanou do své pohlavní dospělosti, které dosáhnou v pěti letech.
Svou růžovou kůží a jednobarevným zbarvením je týdenní mládě zatím velmi nepodobné svým dospělým rodičům, pro které je typická tmavá kůže, olivová srst, bílý plnovous a oranžová čelenka. Zcela »vybarvit« by se mládě mělo nejdříve za tři roky, ovšem již za půl roku se bude moci pochlubit bílými vousy, které již také mají jeho starší sourozenci.
»Kočkodan Brazzův je prozatím považován za poměrně hojného, ale podobně jako jeho spolubydlící štětkoun africký bývá častou kořistí pytláků. V některých oblastech je také pronásledován zemědělci, protože jim poškozuje úrodu. V přední řadě však tyto stromové opice ohrožuje úbytek prostředí v důsledku rozšiřování lidského osídlení ve střední Africe,« vysvětlil kurátor primátů Jan Mengr.
Nejlépe mohou návštěvníci kočkodany a štětkouny, se kterými sdílí expozici v pavilonu Rezervace Dja, pozorovat okolo druhé hodiny odpoledne, kdy dostávají svou krmnou dávku v podobě plodové, kořenové i listové zeleniny, speciálních granulí pro primáty, semínek či ořechů, ale třeba i sarančat.
Kočkodan brazzův (Cercopithecus neglectus)
Samec i samice jsou zbarveni podobně, samci jsou ale mnohem větší. Typickým znakem je bílá bradka a čenich a oranžové čelo. Ve volné přírodě žijí v rovníkové Africe, mezi Etiopií, Kamerunem a severní Angolou. Dorůstají do 45-55 centimetry a délka jejich ocasu bývá od 50 do 70 centimetrů. V dospělosti váží čtyři až sedm kilogramů. Samice je březí pět a půl měsíce a rodí obvykle jedno mládě. Mládě se rodí osrstěné a hned po narození vidí.
Kočkodanovití patří spolu s gibony a hominidy (tedy orangutany, gorilami, šimpanzem, bonobem a člověkem) mezi úzkonosé primáty. Říká se jim též opice Starého světa. Od ploskonosých, kteří bývají označováni jako opice Nového světa, se na první pohled liší tvarem a postavením nozder a tím, že jim ocas buď úplně chybí, nebo není ovíjivý. Kočkodan Brazzův žije skrytě v hustých tropických lesích. Zdržuje se blízko řek a bažinatých oblastí a jako jeden z mála primátů umí dobře plavat, ale není dobrý běžec. Rodinnou skupinu tvoří zpravidla rodičovský pár s nedospělými potomky. Samec značkuje teritorium pachově i hlasově, hlubokým voláním. Typickou reakcí všech kočkodanů na ohrožení je poměrně hlučný úprk. Kočkodani Brazzovi však mají jinou strategii – velice často se snaží udělat neviditelnými. Sehnou hlavu, aby nebylo vidět jejich výrazné zbarvení, a zůstanou nehnutě sedět, dokud nebezpečí nepomine, a to třeba i několik hodin.
(mac)
FOTO – Zoo Praha/Petr Hamerník