V Botanické zahradě Praha mohou návštěvníci nově vidět nejmenší leknín na světě. Expozici tropických deštných lesů ve skleníku Fata Morgana, kde je leknín trpasličí umístěn, lze navštívit každé úterý až neděli. Ve volné přírodě tato vodní rostlina již neexistuje. Sdělila tisková mluvčí Botanické zahrady Praha Michaela Bičíková.
Tento trpasličí druh leknínu byl znám pouze z jediné malé lokality na jihu Rwandy, poblíž hranic s Burundi a Demokratickou republikou Kongo. Rostl v malém mokřadu vedle bugaramských teplých pramenů, známých pod domorodým názvem Amashyuza. Mokřad měl v průměru asi 20 až 30 metrů a byl napájený výtokem z malého jezírka, do kterého ústily teplé prameny vyvěrající opodál. Leknín trpasličí tu objevil teprve v roce 1987 německý botanik Eberhard Fischer z Univerzity v Koblenz-Landau. Při další návštěvě této lokality si Fischer uvědomil, jak křehká je rovnováha biotopu, v němž leknín roste, a odeslal několik exemplářů do botanické zahrady v Bonnu. Rostliny zde mnoho let rostly, jejich rozmnožování tu však nebylo příliš úspěšné. Počátkem nového tisíciletí se projevila řada faktorů, které vedly k vysušení termálního jezírka, a v roce 2008 byl leknín prohlášen za vyhynulý.
Jediné co po této rostlině zbylo byl poslední rostoucí exemplář v Bonnu, který se ale již sám nemohl rozmnožovat, a hrstka semen.
Semena bohužel při běžném postupu výsevu leknínů neklíčila, a tak to vypadalo, že je osud maličkého leknínu zpečetěn.
Přijít na to, jak semena naklíčit, se botanici snažili a tak po nezdarech, v rámci výměnného programu poskytly semena, londýnské botanické zahradě Kew do rukou Carlose Magdaleny Rodrigueze. Když mu už zbývalo jen 20 semen zjistil, že tomuto leknínu se nedaří pod vodou, ale musí se pěstovat těsně pod hladinou. Následně se podařilo vypěstovat 30 mladých rostlin a tento druh tak byl zachráněn před úplným vyhynutím.
Za posledních 10 let se leknín trpasličí rozšířil do botanických zahrad po celém světě.
Jedním z míst, kde ho lze nyní spatřit, je právě Botanická zahrada Praha, řekla Bičíková. Na udržovací kultuře v Česku se nyní podílejí i zahrady v Liberci, Plzni nebo Třeboni.
»Důležitou úlohou botanických zahrad je činnost v oblasti ochrany genofondu rostlin. Jde jak o zachování rostlin, které jsou vzácné a ohrožené, tak rovněž o udržení genofondu takových druhů, které se v přírodě již vůbec nevyskytují,« uvedl náměstek odborného oddělení botanické zahrady Vlastimil Rybka. Příkladem je podle něj i leknín trpasličí. »U nás v botanické zahradě jej pěstujeme již od října 2018. V pěstebním zázemí nám i pravidelně kvetl. Exempláře, které máme k dispozici, jsme se nyní rozhodli ukázat i návštěvníkům,« dodal.
List leknínu trpasličího Nymphaea thermarum může měřit jeden až dva centimetry. Rostlina má drobné bílo-žluté květy, které se rozevírají ráno a zavírají se odpoledne. Rozkvést může kdykoliv v roce. V botanické zahradě v Troji může rozkvést ještě v prosinci.
(mac)
FOTO – bz-uk.cz, wikipedia/CC BY-SA 3.0/ C T Johansson, iucnredlist.org/Andrew McRobb, powo.science.kew.org