Zoologická zahrada na Svatém Kopečku u Olomouce po několikaleté pauze opět chová mořské koníky. Deset mořských rybek, které se vyznačují zvláštním tvarem připomínajícím koně, získala zoo od soukromého chovatele. Návštěvníci mohou mořské koníky druhu koníček kuda (Hippocampus kuda) vidět v expoziční nádrži pavilonu šelem a v mořských akváriích. »Jen málokomu se povede najít všechny, jsou to vskutku mistři kamufláže,« sdělil dnes zástupce vedoucího pavilonu šelem a mořských akvárií olomoucké zoo Josef Drtil.
V akváriu mořské koníky doplňují zvláštní pestrobarevné rybky vřeténky mandarín a krevetky pruhované. »Mořské koníky jsme získali od soukromého chovatele jako odchov, což je u mořských ryb spíše výjimkou. Převážná většina ryb se z důvodu složitého vývoje do chovů importuje. Zásadním problémem je velikost mláďat a nutnost podávání mikropotravy, často planktonní,« uvedl Miroslav Vaverka, který má chov mořských živočichů v zoo na starost.
Mořští koníci jsou pověstní otcovskou rodičovskou péčí. Samci mají na bříšku váček, do kterého jim samička naklade vajíčka a dál se již o nic nestará. Aby samec vajíčka získal, musí pomocí pohybů (tance) a změny barvy upoutat pozornost samičky. »Sameček, který pojme několik set vajíček, si vajíčka sám oplodní a nechá je v sobě vyvíjet až do fáze, kdy jsou malí koníčci schopní samostatného života, a doslova je porodí i s viditelnými kontrakcemi. Vývoj ve vaku tak trvá do 28 dnů,« uvedla mluvčí zoo Iveta Gronská.
O čisté monogamii u mořských koníků však nemůže být úplně řeč, samičky jsou schopné vajíčky podarovat více protějšků, stejně tak samečci si mohou v případě dostatečně velkého váčku nabrat vajíčka i od dalších samic.
Mořští koníci obývají mořské vody až do hloubky 55 metrů a konkrétně tento druh dorůstá maximálně do 30 cm délky. »Na první pohled člověku ani jak ryba nepřijdou. Mají bizarní tvar těla s ocasem a hlavou připomínající koně, navíc zakončenou trubičkou, k tomu téměř neznatelné ploutvičky a dlouhý chápavý ocas,« popsala Gronská. Živou potravu mořští koníci nasávají pomocí trubičkovitých úst. Jejich oči se pohybují nezávisle na sobě, podobně jakou u chameleonů, s nimiž sdílejí podobnou schopnost částečně měnit barvu. Rybky díky tomu dokážou splynout s okolním prostředím.
Zoo na Svatém Kopečku je dlouhodobě nejnavštěvovanějším turistickým cílem v Olomouckém kraji. Na ploše 42 hektarů chová 1621 zvířat ve 392 druzích. Jejími branami loni prošlo 367 248 návštěvníků, o 73 791 více než v roce 2020. Loňská návštěvnost byla navzdory téměř čtyřměsíčnímu uzavření zoo, které si vynutila epidemie, nejvyšší za posledních deset let. Zřizovatelem zoologické zahrady je olomoucký magistrát, který dotuje její provoz. Zahrada si vlastními aktivitami vydělá zhruba polovinu částky potřebné na provoz.
(mac, čtk)
FOTO – Zoo Olomouc