Návštěvníci pražské zoologické zahrady mohou pozorovat mládě hrabáče kapského, které se narodilo 10. července sedmnáctileté samici Kvídě a třináctiletému samci Dracovi. Mládě po narození měřilo na délku 54 centimetrů a váha se z porodních 1450 gramů zvýšila asi na tři kilogramy do konce července, a nyní váží již pět kilogramů sdělily tisková referentka zoo v Troji Alena Maděrová a kurátorka kopytníků Barbora Dobiášová.
Odchov mláďat hrabáčů v lidské péči je podle zástupců trojské zoo náročný. Samice a její potomek byly proto v prvních dnech po narození mláděte pod nepřetržitým dohledem chovatelů. Návštěvníci zoo mohou mládě nyní zahlédnout v pavilonu Africký dům, kde se expozice těchto afrických savců nachází.
Hrabáči jsou savci, kteří v domovské subsaharské Africe obývají zvláště savany a buš. V dospělosti, které hrabáči dosahují v jednom roce života, mohou tato noční zvířata vážit okolo 50 kilogramů a měřit asi 60 centimetrů v kohoutku. Samice je březí sedm měsíců a rodí jedno mládě. To je na mateřském mléce plně závislé zhruba tři a půl měsíce od narození, poté postupně přechází na stravu dospělých což trvá zhruba dalších šest a půl měsíce. Potrava dospělých hrabáčů ve volné přírodě se skládá výhradně z mravenců a termitů.
Toto mládě je čtvrtý přeživší společný potomek samice Kvídy a samce Draca. První společný přeživší potomek se rodičům narodil před sedmi lety. Byl jím samec Kito, který dnes žije v Zoo Randers v Dánsku. O rok později se narodila samička Nyota, která nyní žije v Zoo Olomouc. Třetím odchovaným mládětem se v roce 2018 stala samička Sawa, ta nyní žije v Shepreth Wildlife Parku ve Velké Británii. Mláďata, která se samici Kvídě narodila v roce 2013 a v roce 2014, bohužel přišli na svět s vrozenou vadou a navzdory sebelepší péči neměli šanci přežít.
První dvojice hrabáčů, samice Bojsa a Nebojsa, přišla do pražské zoo v roce 1979. Až do roku 2001 mohli návštěvníci zahrady hrabáče pozorovat jen výjimečně. Hrabáči totiž tehdy obývali prostory v karanténě a do venkovního výběhu chodili jen za horkých letních dnů.
Tento africký savec je aktivní především v noci, den prospí ve své noře. Své silné drápy využívá ve volné přírodě také k rozhrabávání termitišť a mravenišť jejichž obyvateli se živí a které ze sebeužších škvír vybírají s pomocí dlouhého lepkavého jazyka. Nejen tato potravní specializace z něj činí chovatelsky náročný druh. V lidské péči proto patří k těm vzácněji chovaným. V pražské zoo dostávají pestrou směs, jejímž základem je mleté maso, mléko a med a jejich nejoblíbenější pochoutkou jsou červi.
Hrabáči žijí samotářsky, proto také kromě období páření žijí i v Zoo Praha samice Kvída a samec Draco odděleně. Hrabáče Draca mohou návštěvníci nadále sledovat v jeho samostatné ubikaci pavilonu Africký dům v horní části areálu.
Do pražské zoologické zahrady, která je příspěvkovou organizací hlavního města, loni zavítalo 962.987 návštěvníků. V roce 2019, před pandemií koronaviru, byla návštěvnost asi o půl milionu vyšší. V roce 2021 se v zoo narodila či vylíhla asi tisícovka mláďat. Za obzvláštní chovatelské úspěchy toho roku zoo v Troji označila odchov čtyřčat tayry, mláďat papouška trichy orlího, samičky tapíra jihoamerického a kachňat pižmovky konžské.
(mac, čtk)
FOTO – zoopraha.cz/Barbora Dobiášová, Tomáš Adamec, ČTK/Kateřina Šulová