Zdalipak byste si dle úvodní fotografie dokázali tipnout, kdo je nejnovějším obyvatelem Zoo Ústí nad Labem? Kdo si myslí, že se jedná o nějaký druh hada, je na omylu. Je to největší evropský ještěr, blavor žlutý, který je zástupcem čeledi slepýšovitých, takže je blízkým příbuzným našeho českého slepýše křehkého.
Blavor žlutý (Pseudopus apodus) má na rozdíl od hadů na hlavě patrné dva ušní otvory, oči jsou chráněné očními víčky, tudíž je schopný mrkat. Jedná se o dlouhověkého tvora, dožívajícího se 25-30 let. Tento beznohý ještěr běžně dorůstá do délky 1-1,2 metru, ale jsou známi i jedinci dlouzí 1,4 metru. Z celkové délky blavora tvoří dvě třetiny ocas. Jedná se tak o největší druh slepýše. Hmotnost se u dospělého jedince pohybuje v závislosti na délce těla od 250 do 500 gramů.
V případě hrozícího nebezpečí je schopný i syčet a odlomit kousek ocasu (autonomie), který svým »kroucením« zaujme predátora a pomůže tak blavorovi utéct. Tento způsob obrany známe u ještěrek, ovšem na rozdíl od nich blavorovi ocas dorůstá jen pomalu a neúplně.
Pod šupinami má vyvinutý krunýř z kostěných destiček (osteodermů), který ho chrání před zraněním, ale snižuje však jeho ohebnost. Aby se mohl trup alespoň trochu rozpínat, je krunýř po stranách těla přerušen výraznou rýhou. Tato poměrně zřetelná kožní rýha (záhyb), se táhne od krku až ke kloace.
Blavoři žlutí sice připomínají hady, ale jedná se o beznohého ještěra. Končetiny jsou zcela zakrnělé, přední zmizely úplně, a ze zadních zbyly pouze drápkovité pahýly u kloaky, dlouhé sotva 2,5 milimetru.
Zajímavý je u blavora i vývoj zbarvení. Mláďata se líhnou šedá, s příčným černým pruhováním, zatímco dospělí ještěři jsou hnědí, případně rezatí a většinově mají žlutou hlavu a břicho. Šupiny má uspořádané v kroužcích, takže by malým dětem mohl na první pohled připomínat obří žížalu.
Je aktivní ve dne, hlavně ráno a v odpoledních hodinách. Přes poledne a také v noci se obvykle ukrývá v noře či mezi kameny. V podzemním úkrytu také tráví zimní spánek, který může v chladnějších oblastech jeho rozšíření trvat až pět měsíců. Po probuzení ze zimního spánku nastává doba námluv. Blavor žlutý je vejcorodý, samice klade 5–19 vajec, které chrání po celou dobu inkubace, která trvá 45–55 dní.
Vyhledává slunná místa, vždy v dosahu vody. Blavor je masožravý, ve volné přírodě se živí především větším hmyzem, jako jsou kobylky, sarančata a větší brouci, pavouci, žížalami, plži a drobnými obratlovci, například ještěrkami a mláďaty hlodavců. Je schopen také plenit ptačí hnízda, zvláště u druhů hnízdících na zemi. Potravu si hledá většinou na zemi, ale dokáže i poměrně obratně šplhat po nižších větvích.
A v čem balavoři podobají hadům? Zdravý dospělí jedinci svlékají kůži každé tři až čtyři měsíce, mláďata však častěji než dospělí.
Jeho domovem je jižní a jihovýchodní Evropa, přední a střední Asie. Pokud byste blavory žluté chtěli vidět na vlastní oči, třeba abyste je mohli porovnat s našimi českými slepýši křehkými, najdete je v ústecké zoo v První terárium v horní části pavilonu Exotárium.
Marcela Špičková
FOTO – Zoo Ústí nad Labem, commons.wikimedia.org/CC BY 3.0/GNU FDL/Benny Trapp také Quahadi Añtó, commons.wikimedia.org/CC BY-SA 4.0/Konstantinos Kalaentzis, commons.wikimedia.org/ CC BY 2.0/Omid Mozaffari